Štěpán Vilém Kinský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Čeští místodržící za použití HotCat |
ib, wikilinky, literatura abecedně, zdroj - opravdu získal Řád zlatého rouna (našel jsem, že ho získali jeho bratři Filip Josef (č. 713, roku 1744) a František Ferdinand ( č. 665, roku 1731)č. |
||
Řádek 1:
{{Infobox
| jméno =Štěpán Vilém Kinský
'''Štěpán Vilém kníže Kinský''' (''Štěpán Vilém říšský kníže Kinský z Vchynic a Tetova'', německy ''Stephan Wilhelm Reichsfürst Kinsky'' ''von Wchinitz und Tettau'') (26. prosince 1679 – 12. března 1749) byl český šlechtic a politik, rakouský diplomat a důstojník z významného rodu [[Kinští|Kinských]]. Zastával vlivné posty v diplomacii a ve správě [[České království|Českého království]], mimo jiné byl rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]] a pro svůj rod získal titul [[Říšský kníže|říšských knížat]]. ▼
| čestný_sufix =<br>1. kníže Kinský
| obrázek = Prague Palace Kinsky CoA.jpg
| popisek = Erb rodu [[Kinští|Kinských]]
| úřad =[[Nejvyšší hofmistr]] Českého království
| od =[[18. prosinec]] [[1740]]
| do = [[22. prosinec]] [[1746]]
| panovník =[[Marie Terezie]]
| předchůdce = Antonín Jan Nostitz-Rieneck ?
| nástupce = [[Filip Josef Gallas]]
| pořadí2 =
| úřad2 =[[Nejvyšší maršálek]] Českého království
| od2 = [[17. říjen]] [[1733]]
| do2 =[[1740]]
| panovník2 =[[Karel VI.]]
| předchůdce2 =Jan Josef z Valdštejna
| nástupce2 =František Jindřich Šlik
| pořadí3 =
| úřad3 =Císařský vyslanec ve Francii ([[Versailles]])
| od3 =1729
| do3 =1732
| panovník3 =[[Karel VI.]]
| předchůdce3 =Christian von Pentenriedter
| nástupce3 =Ignaz Johann von Wasner
| pořadí4 =
| úřad4 =Císařský vyslanec v Rusku ([[Petrohrad]]ě)
| od4 =1721
| do4 =1722
| panovník4 =[[Karel VI.]]
| předchůdce4 =
| nástupce4 =Nicolaus von Hochholzer
| datum narození ={{Datum narození|1679|12|26}}
| místo narození =
| datum úmrtí ={{Datum úmrtí a věk|1749|3|12|1679|12|26}}
| místo úmrtí =
| místo odpočinku = [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)|Kostel Nejsvětějšího Salvátora]] na Starém Městě v Praze
| národnost =
| rodiče =[[Václav Norbert Oktavián Kinský]] <br> Anny Marie z Martinic
| manžel/ka =Marie Josefa z Dietrichsteinu
| děti =
| strana =
| vztahy =
| sídlo =
| alma_mater =
| zaměstnání =diplomat,politik
| profese = šlechtic
| náboženství =
| podpis =
| poznámky = [[1746]] říšský knížecí stav<br>[[1747]] český knížecí titul<br>
}}
▲'''Štěpán Vilém kníže Kinský''' (''Štěpán Vilém říšský kníže Kinský z Vchynic a Tetova'', německy ''Stephan Wilhelm Reichsfürst Kinsky'' ''von Wchinitz und Tettau'') ([[26. prosinec|26. prosince]] [[1679]] – [[12. březen|12. března]] [[1749]]) byl český šlechtic a politik, rakouský diplomat a důstojník z významného rodu [[Kinští|Kinských]]. Zastával vlivné posty v diplomacii a ve správě [[České království|Českého království]], mimo jiné byl rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]]{{zdroj?}} a pro svůj rod získal titul [[Říšský kníže|říšských knížat]].
== Původ a majetkové poměry ==
Pocházel z početné rodiny hraběte [[Václav Norbert Oktavián Kinský|Václava Norberta Kinského]] (1642-1719) a jeho první manželky Anny Marie z [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinic]]. Měl čtrnáct vlastních a nevlastních sourozenců, jeho starší bratr [[František Ferdinand Kinský|František Ferdinand]] (1678-1741) byl [[Nejvyšší kancléř|nejvyšším kancléřem Českého království]], sestry svými sňatky do rodin Batthyány, [[Chotkové z Chotkova|Chotků]] nebo [[Colloredové|Colloredů]] podpořily vzestup Kinských na přelomu 17. a 18. století.
Štěpánův otec Václav Norbert četnými nákupy zajistil početné potomstvo a Štěpán Vilém tak v roce [[1719]] zdědil rozsáhlé majetky ve východních Čechách ([[Choceň]], [[Rychmburk]], [[Rosice (okres Chrudim)|Rosice]]). Zámek v Chocni prošel přestavbou ještě za Václava Norberta, Štěpán Vilém v roce 1728 podnikl barokní přestavbu zámku v Rosicích. Největším pozemkovým celkem bylo panství s hradem Rychmburk zahrnující přes sedmdesát vesnic, na rychmburském hradě se ale Kinští v této době zdržovali jen výjimečně.
== Kariéra ==
Štěpán Vilém Kinský původně sloužil v armádě a zúčastnil se války o španělské dědictví, později dosáhl hodnosti plukovníka ([[1719]]). Po sňatku s hraběnkou Marií Josefou z [[Ditrichštejnové|Dietrichsteinu]] (1694-1758) byl v roce [[1714]] jmenován členem sboru [[Místodržící (zemský správce)|místodržících]] Českého království. Poté zastával vlivné posty v diplomacii, byl vyslancem u carského dvora v [[Petrohrad|Petrohradě]] (1721-1722). V roce [[1723]] v Praze při korunovaci [[Karel VI.|Karla VI.]] českým králem zastupoval svého nepřítomného švagra Hieronyma Colloreda, [[Nejvyšší stolník|nejvyššího dědičného stolníka]]. Později byl císařským vyslancem ve [[Francie|Francii]] (1729-1732).
Po návratu z Francie se trvale usadil v Čechách a dlouhodobě zastával důležité úřady v zemské správě, byl [[Nejvyšší maršálek|nejvyšším maršálkem]] (1733-1740) a [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]] (1740-1746). Vlivné posty ve správě Českého království měly částečně kompenzovat finanční ztráty spojené s náročnou reprezentací v předchozí diplomatické službě. Mimoto získal čestné hodnosti c.k. tajného rady a komořího, byl také nositelem [[Řád zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]]{{zdroj?}}.
== Knížecí titul ==
V pobělohorském období zastávala řada členů rodu Kinských významné funkce a jejich ambice v první polovině 18. století směřovaly ke získání knížecího titulu. Na počátku vlády [[Marie Terezie]] měli Kinští velmi dobrou pozici u císařského dvora a z této doby pochází zajímavá rodinná dohoda z roku [[1745]] mezi Štěpánem Vilémem a jeho mladším bratrem [[Filip Josef Kinský|Filipem Josefem]], který byl tehdy českým [[Nejvyšší kancléř|nejvyšším kancléřem]]. Filip Josef se v této smlouvě ve prospěch Štěpánova potomstva vzdával případného knížecího titulu. Štěpán Vilém byl v prosinci [[1746]] povýšen do říšského knížecího stavu, ačkoliv v říši neměl žádný majetek, 1. ledna [[1747]] mu byl knížecí titul potvrzen pro České království, zároveň byl zřízen majorátní fideikomis z panství Choceň-Rosice.
== Potomstvo ==
Z manželství Štěpána Viléma Kinského a Marie Josefy Dietrichsteinové se narodilo pět dětí, žádné z nich se ale nedožilo více než třiceti let. Syn Evžen František (1719-1726) zemřel v dětství, v mládí a bez mužského potomstva zemřel i dědic knížecího titulu František Josef Kinský (1726-1752). Ze tří dcer se dospělosti dožila Marie Terezie (1721-1751), provdaná za výrazně staršího generála hraběte Jiřího Oliviera [[Wallisové z Karighmainu|Wallise]] (1686-1744). Po smrti Evžena Františka (1752) přešel knížecí titul na potomstvo Štěpánova bratra Filipa Josefa.
Štěpán Vilém Kinský je spolu s dalšími členy rodu pohřben v [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)|kostele Nejsvětějšího
== Literatura ==
* RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských, 2008▼
* Ottův slovník naučný, díl XIV., 1899 (reprint 1998), ISBN 80-7185-200-7▼
* ANDĚL, Rudolf a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. díl - Východní Čechy, 1989
* BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední, Ostrava 2015, ISBN 978-80-7464-461-0
▲* Ottův slovník naučný, díl XIV., 1899 (reprint 1998), ISBN 80-7185-200-7
▲* RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských, 2008
* VÁCHA, Štěpán: Karel VI. a Alžběta Kristýna, Praha 2009, ISBN 978-80-7432-002-6
| |||