Svrab: Porovnání verzí

'''Svrab''' (latinsky ''scabies'', z latinského ''scabere = drbat se''), též '''sarkoptóza''', u  zvířat lidově též '''prašivina''', je infekční nemoc způsobená [[zákožka svrabová|zákožkou svrabovou]] (latinsky ''Sarcoptes hominis'') postihující člověka i  zvířata. {{viz též|Zákožka svrabová}}

U  člověka je původcem zákožka ''Sarcoptes scabiei'' var. ''hominis'' (podle jiných autorů ''Sarcoptes scabiei'').

Že je příčinou svrabu parazit, objevil [[Vídeň|vídeňský]] lékař [[Morava|moravského]] původu (rodák z  [[Brno|Brna]]) [[Ferdinand von Hebra]] (1816 - 18801816–1880).

Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v  podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s  osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak i  přehnaná hygiena může způsobit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o  svrab.

Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade 2-3dvě asiaž tři 0,3- až 0,4  mm dlouhá vajíčka v  slepých koncích chodbiček. Z  vajíček se líhnou larvy, a pakkteré se během tří týdnů mění v  dospělé zákožky. Za tepla, obvykle v  noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním.

Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobněatp. vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. ProKe zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.

Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí InfectoScab 5 %, přičemž léčivá látka je permethrin, nebo mastí s  obsahem síry. Po příchodu z  nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Toto veškeréVeškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit jejje a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až 3.třetí den po namazání mastí.

Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3max. tři až 4čtyři dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší 10mindeseti minut teplotám alespoň 60 °C, také nejsou schopny přežít taktéž. V  případě nakažení je vhodné se nechat namazat v  nemocnici a z  bytu poté na týden odjet do prostředí, kde tato nemoc není.

Infekci pomáhánapomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U  těžkých nemocí (např. [[AIDS]], hematologické choroby) může dojít k  těžkému stavu charakteristickému nadměrnou [[hyperkeratóza|hyperkeratózou]], to je tzv. [[svrab norský]].

Příznaky se objevují 3-8tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často i  odborníci myslí, že je to záchvat kopřivky. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v  podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u  menších dětí může i  dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Je toJsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance.

I &nbsp;po přeléčení svědění u &nbsp;některých lidí přetrvává svědění i 2&nbsp;dva měsíce, hůře se hojí atopici a lidé se světlým typem pleti, povšechně pak ženy a děti.<br />

=== Externí odkazy ===