Haguenau: Porovnání verzí

Nové město bylo založeno [[Štaufové|štaufskou]] dynastií v polovině románského 12. století. Byla zde [[Falc (hrad)|císařská falc]], oblíbené místo pobytu Štaufů včetně císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Barbarossy]] – dnes je na místě falce [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitská]] kolej. Roku 1164 obdrželo Haguenau městská práva a roku 1260 se stalo říšským městem, hlavním městem spolku [[Dekapolis]]. V roce 1354 vytvořila spolek deseti měst (''Zehnstädtebund'', Dekapolis) tehdy německá alsaská města Mülhausen, Colmar, Münster, Türkheim, Kaysersberg, Schlettstadt, Oberehnheim, Rosheim, Hagenau a Weißenburg, která řídil císařský zemský správce. Město patřilo do německé jazykové oblasti a na území [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. V prosinci 1201 se zde v rámci příprav na čtvrtou křižáckou výpravu (1202-1204) zrodil nápad na výpravu do Svaté země přes [[Konstantinopol]] – francouzský král [[Filip II. August|Filip]] o tom přesvědčil velitele křižáků hraběte [[Bonifác z Montferratu|Bonifáce z Montferratu]] v souladu s plány zesnulého německého císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]], který měl ctižádost svrhnout byzantskou říši (papež nesouhlasil). Na schůzce byli možná i Benátčané, i když nápad nebyl jejich. Důsledkem schůzky bylo faktické zničení bašty křesťanství na Východě.