Radon: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 163:
Pokud je základová část domu starší a špatně provedená (špatná izolace základů, popraskaná podlaha, prkenná podlaha bez izolace, špatně utěsněné prostupy inženýrských sítí), může docházet k nasávání radonu do vnitřního prostředí objektu (především přízemí). Děje se tak pomocí tzv. [[komínový efekt|komínového efektu]]. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobí podtlak v objektu a radon je tak spolu s dalšími plyny aktivně nasáván.
Dalším možným zdrojem radonu je stavební materiál. Některé škvárobetonové tvárnice pocházející z rynholecké škváry obsahují vysoké aktivity radia. V současné době je radioaktivita všech stavebních materiálů dodávaných na český trh pod kontrolou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ([http://www.sujb.cz SÚJB]).
Česká republika se díky geologické stavbě řadí k zemím s vysokou průměrnou koncentrací radonu v bytech (118 Bq/m³). [[WHO]] doporučuje limit 100 Bq/m³. Koncentrace ve volném prostoru bývá kolem 10 Bq/m³.
Řádek 174:
== Reference ==
<references />
* [http://www.radonovyprogram.cz Radonový program ČR]▼
== Literatura ==
Řádek 188 ⟶ 189:
* {{commonscat|Radon}}
* {{Wikislovník|heslo=radon}}
▲* [http://www.radonovyprogram.cz Radonový program ČR]
{{Periodická tabulka (navbox)}}
| |||