Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 3 lety
→‎Aviatik: fix linky - zejména minus odkaz na anglickojazyčný článek - zejména když Blériot XI na české Wikipedii existuje
Neměl nalétány ani tři hodiny, když ho americký průmyslník Hart O. Berg pozval na slavnosti na závodišti Belmond Park v [[New York]]u. V hotelu Astor, kde bydlel, se seznámil s Johnem Moisantem, který se svým leteckým představením objížděl celé Spojené státy a nabídl Garrosovi účast na těchto představeních. Ten to nadšeně přijal, neboť tak mohl trávit ve vzduchu mnoho času, zlepšit se v létání a procestovat velkou část USA; dostal se také do Mexika a na Kubu.
 
V roce [[1911]] absolvoval Garros let s [[Jednoplošník|jednoplošníkemjednoplošník]]em [[:en:Blériot XI|Blériot]], s tímto letounem se poté zúčastnil několika [[Evropa|evropských]] leteckých [[závod]]ů. Již v květnu 1911 se přihlašuje na letecký závod Paříž-Madrid, pořádaný listem [[Le Petit Parisien]], s hlavní výhrou 100 000 franků. Start závodu byl stanoven na 21. května a jeho trasa byla tozdělena do tří etap. [[Paříž]]-[[Angoulême]] (400 km), Angoulême-[[San Sebastián]] (355 km) a San Sebastián-[[Madrid]] (430 km). Garros závod nedokončil, odstoupil v San Sebastiánu.
 
28. května se Garros zúčastnil dalšího leteckého závodu, tentokrát z Paříže do Říma a Turína. Pořadatelem byl list Le Petit Journal, který na ceny poskytl finanční dotaci ve výši 500 000 franků. První etapa směřovala do [[Dijon|Dijonu]]u (265 km), odtud do [[Lyon|Lyonu]]u (175 km) a déle do [[Avignon|Avignonu]] (205 km). Druhý den závodu Roland Garros odstartoval z Avignonu na další část etapového letu, avšak již v Malmontu havaroval. Autostopem se dopravil zpět do Avignonu, kde právě pořádal pilot Kühling exhibiční turné s letounem Blériot. Po dohodě mezi oběma letci o zapůjčení letounu se Garros podruhé vypravil na trasu do [[Nice]]. 30. května odstartoval z Nice přímo přes moře do [[Pisa|Pisy]] (340 km), cíle předposlední etapy. Vyhnul se tak etapové zastávce v [[Janov (Itálie)|Janově]]. Nyní již vedoucí celého závodu, odstartoval Garros 31. května z Pisy, ale po 90 km musel přistát u Castagnetta, kde se Kühlingův Blériot téměř rozpadl. Znovu se, opět pomocí autostopu, vrátil do Pisy, kde začal ihned řešit otázku nového stroje. 1. června mu do Pisy dorazil zcela nový Blériot, se kterým ihned odstartoval do Říma, kam dorazil na druhém místě v celkovém pořadí závodu. V konečném pořadí v cílovém městě Turín skončil Garros druhý za pilotem André Beaumontem (vlastním jménem Jean Conneau), třetí doletěl André Frey.
 
Dalšího leteckého závodu, nazvaného Evropský okruh, se Rolland Garros účastnil ve dnech 18. června až 7. července 1911. Vedl z [[Vincennes]] přes [[Remeš]], [[Liége]], [[Utrecht]], [[Breda|Bredu]], [[Brusel]], [[Roubaix]], [[Dunkerque]], [[Calais]], [[Dover (Anglie)|Dover]] a [[Brighton]] do [[Londýn|Londýna]]. Rollanda Garrose opět porazil André Beaumont s časem 68 h 38 min, třetí v závodě skončil pilot Vidart.
 
V září 1911, stále s letounem Blériot vybaveným motorem Gnôme o výkonu 51 kW, ustanovuje v bretaňském přístavu Sant [[Saint-Malo]] světový výškový rekord výkonem 3910 m. O pár dní později překonává v Dinardu svůj vlastní rekord výškou 4080 m.
 
Dalšího úspěchu dosáhl Roland Garros ve dnech 16. a 17. června 1912. Na tyto dny vypsal Francouzský aeroklub závod o Velkou cenu za nejrychlejší průlet dvakrát po sobě tzv. okruhu Anjou. Trasa letu byla vytyčena mezi městy [[Angers]]-[[Cholet]]-[[Saumur]]-Angers se šesti povolenými mezipřistáními. Tento závod již Garros vyhrál výkonem 14 h 40 min 57 s.
V roce 1912 odjel podruhé za oceán do [[Brazílie]] a [[Argentina|Argentiny]], kde uskutečnil sérii leteckých exhibicí. Po návrat se pokusil překonat výškovou hranici 5000 m. 6. září v Houlgate dosáhl letové hladiny 4960 m a 11. prosince v Tunisu s letounem Morane-Saulnier 5610 m. 18. prosince pak z Tunisu odstartoval k letu přes [[Sicilský průliv]] do Marsale na západním cípu [[Sicílie]]. Téhož dne dosáhl [[Trapani]], kde z důvodu poruchy olejové nádrže na svém stroji zůstal do 21. prosince. Odtud pokračoval přes Canarelu, Santa Eufemii di Marina, [[Salerno]] a [[Neapol]] až do Říma, kam dorazil 22. prosince.
 
V dubnu 1913 se Garros zúčastnil závodu [[hydroplán|hydroplánů]]ů o pohár[[Schneiderův Jacquese Schneiderapohár]]. Na francouzských vylučovacích závodech se umístil s plovákovým Moranem druhý za Mauricem Prévostem. Na samotných závodech v [[Monako|Monaku]] musel odstoupit pro poruchu motoru.
 
Roland Garros byl celosvětově známý mimo jiné díky prvnímu non-stop přeletu [[Středozemní moře|Středozemního moře]] v roce [[1913]] s letounem [[Morane-Saulnier G]], poháněný motorem Gnôme o výkonu 44 kW. Odstartoval 23. září z [[Fréjus]] ve [[Francie|Francii]] směrem ke Korsice a přistál v [[Bizerta|Bizerte]] v [[Tunisko|Tunisku]]. Po vypuknutí války vstoupil do [[Armáda Francie|Francouzské armády]].
Anonymní uživatel