Ráz těles: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m , |
→Typy: Doplněna správná klasifikace (podle energie, nikoli tvrdosti), doplněn činitel restituce.~~~~ |
||
Řádek 1:
'''Ráz těles''' je střetnutí dvou [[těleso|těles]]. Pokud se srazí dvě tělesa při pohybu, vznikají na styčné ploše síly, které způsobí změnu [[pohyb]]u těles.
'''Ráz''' těles, častěji '''srážka''' těles, je interakce těles, při níž se soustředíme na pozorování počátečního stavu '''S'''<sub>init</sub> a koncového stavu '''S'''<sub>fin</sub>.
==Typy==
* Ráz '''(dokonale) pružný''' - celková [[Kinetická energie|pohybová energie]] posuvného pohybu srážejících se těles <math>E_{k}=\sum_i \frac{1}{2}m_i v_i^2</math> se nezmění. Dobrým přiblížením je srážka ocelových nebo gumových koulí.
* Ráz '''nepružný''' - celková pohybová energie posuvného pohybu těles <math>E_{k}</math> se změní; zpravidla se zmenší o nárůst vnitřní energie soustavy: makroskopická soustava se zahřeje nebo nevratně zdeformuje. Při dokonale nepružné srážce dvou těles mají po srážce obě tělesa stejnou rychlost (nepohybují se vůči sobě). Příkladem je srážka dvou hrud bláta.
* Ráz '''částečně pružný''' - pohybová energie posuvného pohybu těles se částečně zmenší; je to přechodový případ mezi dokonale pružnou a nepružnou srážkou.
Mírou pružnosti rázu je '''činitel restituce''' <math> \alpha </math> (koeficient restituce) daný poměrem skutečné vzájemné rychlosti srazivších se těles ku rychlosti, kterou by měla stejná tělesa po dokonale pružné srážce. Při dokonale nepružné srážce je <math> \alpha = 0</math>. Má rozměr 1 (je bezrozměrový), proto jde o čiitel, nikoli součinitel.
Při makroskopických srážkách bývá pravidelně <math> 0 \le \alpha < 1 </math>. Případná kinetická energie rotačního pohybu se zpravidla započítává do vnitřní energie. Při mikroskopických srážkách může také vzrůst energie postupného pohybu na úkor rotační či energie vzbuzených stavů; pak mluvíme o srážce '''superelastické''', <math> \alpha >1</math>.
.
==Různé==
| |||