Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 6 bajtů, před 2 lety
m
-u nás
V roce 1922 se stal členem studentské profašistické organizace, která vydávala časopis ''Výzva'', do něhož přispíval. Stal se členem a později místopředsedou Národního hnutí, které vystoupilo proti úmyslu tehdejšího ministra zahraničí dr. [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], který se chystal oficiálně uznat existenci RSFSR, pozdějšího [[Sovětský svaz|SSSR]]. V roce [[1925]] vstoupil do [[Karel Prášek|Práškovy]] agrárně konzervativní strany za kterou v témže roce kandidoval na poslance. Zvolen ale nebyl a strana se rozpadla. Roku [[1926]] vstoupil do [[Národní obec fašistická|Národní obce fašistické]], v níž se stal ihned místopředsedou. Jejím mottem bylo: „Blaho vlasti – zákon nejvyšší!“ Vůdcem byl rodinný přítel Čapků generál [[Radola Gajda]]; v novinách se jim také říkalo „gajdovci“.
 
Veřejně vystupoval jak proti předválečné amerikanizaci české společnosti, tak proti pozdějšímu poněmčování či bolševizaci – tedy vždy za ryze české národní zájmy. Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval se zbraní v ruce proti Němcům na pražských barikádách, přičemž byl zraněn střelou do nohy. Po válce byly u nás [[Košický vládní program|Košickým vládním programem]] zakázány strany, jež se „provinily na zájmech národa za protektorátu“. K těm patřila i strana agrární, celým názvem „[[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]]“.
 
=== Proces se Zelenou internacionálou ===
Po únorovém puči se nemohl vnitřně smířit s nástupem bolševismu u násv Československu, věřil v brzký návrat předválečných časů a podílel se na práci skupiny kolem bývalého ministerského rady ing. Tomáše Mrkvana, která se na ně měla připravit. Čapek jako zemědělský odborník navrhl připravit program chystané agrární strany, s nímž by šla do voleb, návrh ale byl ostatními odmítnut jako předčasný. 24. května [[1951]] byl zatčen, vyslýchán a 24. srpna vzat do vazby. 23. dubna [[1952]] začal tzv. [[proces se Zelenou internacionálou]], ve kterém prokurátor [[Miroslav Kolaja]] skupinu obžaloval z rozvětveného protistátního spiknutí, řízeného ze západu [[Mezinárodní selská unie|Mezinárodní selskou unií]], tzv. Zelenou internacionálou.
Ačkoliv na začátku byl proces notně propírán v tisku (vyšla dokonce brožura ''Agenti Zelené internacionály – nepřátelé naší vesnice''), po odsouzení už tomu bylo jinak. V průběhu vyšetřování bylo totiž příliš mnoho nesrovnalostí a žádný důkaz viny, pouze psychicky i fyzicky utrápení obvinění a vynucená doznání s řadou rozporů ve výpovědích. Režim najednou neměl zájem, aby se o existenci procesu veřejně vědělo, a tak poté, co dostal své oběti za mříže, se o něm již nemluvilo a nepsalo a jeho protagonisté nebyli pro jistotu ani veřejně pranýřováni. Proto je i dnes obecné povědomí o procesu se Zelenou internacionálou mezi veřejností mizivé.