Rudá armáda: Porovnání verzí

Přidáno 6 052 bajtů ,  před 4 lety
Doplnění informací, tabulky, zdrojů - NEDOKONČENO
(- {{Dvě verze|13667726}}, diskuse k tomuto bodu se nevede od 13. 5. 2016)
(Doplnění informací, tabulky, zdrojů - NEDOKONČENO)
{{Neověřeno}}
[[Soubor:Red Army flag.svg|thumb|Vlajka Rudé armády]]
{{Infobox - vojenská jednotka
'''Rudá armáda''', celým názvem '''Dělnicko-rolnická rudá armáda''' (rusky Рабоче-крестьянская Красная Армия ''Raboče-krestjanskaja Krasnaja Armija'' (РККА nebo RKKA), zkráceně jen '''Красная Армия''') byla armáda bolševického [[Rusko|Ruska]] (1918–1922) a posléze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (1922–1946). S pomocí armádních specialistů carské armády ji během ruské revoluce (28. ledna 1918) z pověření Rady lidových komisařů založil [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]]. Označení ''rudá'' vzniklo během ruské občanské války (v letech 1918–1920) jako protipól Bílé gardy ([[krasnogvardějci]] proti [[bělogvardějci|bělogvardějcům]]). Vojáci Rudé armády, nástupkyně Rudé gardy, se nazývali '''rudoarmějci''' nebo '''krasnoarmějci''' (podle ruštiny - ''krasnyj'' = ''rudý'').
|jméno = Dělnicko-rolnická rudá armáda
|obrázek = Red Army flag.svg
|velikost obrázku = 200px
|popisek = Neoficiální vlajka RKKA (líc)
|země = [[Soubor:Flag of Russian SFSR.svg|25px|border|Vlajka RSFSR]] [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] (1918–1922)<br />[[Soubor:Flag of the Soviet Union.svg|25px|border|Vlajka Sovětského svazu]] [[Sovětský svaz]] (1922–1946)
|existence =
|vznik = [[28. leden|28. ledna]] [[1918]]
|zánik = [[25. únor|25. února]] [[1946]] (přejmenována na [[Sovětská armáda|Sovětskou armádu]])
|typ = [[Pozemní vojsko]]
|funkce = Ochrana území a politických zájmů [[Sovětský svaz|SSSR]]<br />Vytváření ohnisek pro [[Socialistická revoluce|socialistické revoluce]] v [[Evropa|Evropě]] a jejich následná podpora
|velikost = 12 839 800<ref>http://www.fronta.cz/dotaz/pocet-mobilizovanych-v-sssr-a-nemecku</ref> (červenec 1945)
|posádka =
|přezdívka =
|čestný název =
|motto = ''Pro naši sovětskou vlast!''
|velitelé = [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]]<br />[[Michail Frunze]]<br />[[Kliment Jefremovič Vorošilov|Kliment Vorošilov]]<br />[[Vasilij Konstantinovič Bljucher|Vasilij Bljucher]]<br />[[Michail Tuchačevskij]]<br />[[Semjon Konstantinovič Timošenko|Semjon Timošenko]]<br />[[Georgij Konstantinovič Žukov|Georgij Žukov]]<br />[[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Konstantin Rokossovskij]]<br />[[Ivan Stěpanovič Koněv|Ivan Koněv]]<br />[[Semjon Michajlovič Buďonnyj|Semjon Buďonnyj]]<br />[[Boris Michajlovič Šapošnikov|Boris Šapošnikov]]<br />[[Alexandr Vasilevskij]]<br />[[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodion Malinovskij]]<br />[[Vasilij Ivanovič Čujkov|Vasilij Čujkov]]<br />a další
|podřízené jednotky =
|nadřazené jednotky = [[Rada lidových komisařů]]<br />[[Rada práce a obrany]]<br />[[Nejvyšší sovět Sovětského svazu]]<br />[[Lidový komisariát obrany SSSR]]<br />[[Výbor pro obranu SNK]]<br />[[Hlavní stan vrchního velení|Stavka]]
|války = [[Ruská občanská válka]] (1917–1918)<br />
[[Finská občanská válka]]<br />
[[Ukrajinská válka]] (1917–1921)<br />
[[Litevská válka]] (1918–1919)<br />
[[Lotyšská válka]] (1918–1920)<br />
[[Estonská osvobozenecká válka]]<br />
[[Válka v Osetii]] (1918–1920)<br />
[[Polsko-sovětská válka]] (1919–1921)<br />
[[Invaze Rudé armády do Ázerbájdžánu]] (1920)<br />
[[Invaze Rudé armády do Gruzie]] (1921)<br />
[[Potlačení arménského povstání]]<br />
[[Potlačení povstání v Karélii]] (1921–1922)<br />
[[Intervence v Gruzii]] (1924)<br />
[[Čínsko-sovětský konflikt (1929)|První čínsko-sovětský konflikt]] (1929)<br />
[[Sovětská invaze do Sin-ťiang]] (1934)<br />
[[Čínsko-sovětský konflikt (1937)|Druhý čínsko-sovětský konflikt]] (1937)<br />
[[Sovětsko-japonské pohraniční konflikty]] (1938–1945)<br />
[[Invaze do Polska]] (1939)<br />
[[Zimní válka]] (1939–1940)<br />
[[Invaze do Litvy]] (1940)<br />
[[Invaze do Lotyšska]]<br />
[[Invaze do Estonska]]<br />
[[Sovětská okupace Severní Bukoviny a Besarábie]]<br />
'''[[Druhá světová válka]]''' (1941–1945)<br />
*[[Velká vlastenecká válka]]<br />
*[[Anglo-sovětská invaze do Íránu]]<br />
*[[Pokračovací válka]]<br />
*[[Sovětsko-japonská válka]]<br />
|mise = [[Španělská občanská válka]] (1936–1939)
|bitvy = [[Třetí bitva o Narvu (1919)|Bitva o Narvu]] (1919)<br />[[Bitva u jezera Chasan]] (1938)<br />'''[[Bitva u řeky Chalchyn|Bitva u Chalchyn-golu]]''' (1939)<br />[[Bitva o Kollaa]] (1939–1940)<br />[[Operace Barbarossa]] (1941)<br />'''[[Bitva před Moskvou]]''' (1941–1942)<br />[[Obležení Leningradu]] (1941–1944)<br />'''[[Bitva u Stalingradu]]''' (1942–1943)<br />[[Bitva v Kurském oblouku|Bitva u Kurska]] (1943)<br />[[Bitva o Dněpr]]<br />'''[[Operace Bagration]]''' (1944)<br />[[Viselsko-oderská operace]] (1945)<br />[[Ostravská operace]]<br />[[Bratislavsko-brněnská operace]]<br />'''[[Bitva o Berlín]]'''<br />[[Pražská ofenzíva]]<br />[[Sovětsko-japonská válka|Operace Srpnová bouře]]
|znak =
|znak na sop =
}}
 
'''Rudá armáda''', celým názvem '''Dělnicko-rolnická rudá armáda''' (rusky Рабоче-крестьянская Красная Армия ''Raboče-krestjanskaja Krasnaja Armija'' (РККА nebo RKKA), zkráceně jen '''Красная Армия''') byla armáda bolševického [[Rusko|Ruska]] (1918–1922) a posléze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (1922–1946). S pomocí armádních specialistů carské armády ji během ruské revoluce (28.&nbsp;ledna 1918) z pověření Rady lidových komisařů založil [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]] jako nástupkyni Rudé gardy.
Označení ''Rudá armáda'' mělo symbolizovat krev pracující třídy prolitou v boji proti kapitalismu a víru v rovnost a bratrství všech lidí. Bylo od něj upuštěno 25.&nbsp;února 1946, protože nežádoucím způsobem připomínalo revoluční původ ozbrojených sil{{Zdroj?}}.
 
Označení ''rudá'' vzniklo jako protipól Bílé gardy ([[krasnogvardějci]] proti [[bělogvardějci|bělogvardějcům]]) a její vojáci, se nazývali '''rudoarmějci''' nebo '''krasnoarmějci''' (podle ruštiny - ''krasnyj'' = ''rudý''), což mělo symbolizovat krev pracující třídy prolitou v boji proti kapitalismu a víru v rovnost a bratrství všech lidí. Po skončení druhé světová války však název ''rudá'' připomínal její revoluční původ nežádoucím způsobem{{Zdroj?}} a 25.&nbsp;února 1946 byla oficiálně přejmenována na [[Sovětská armáda|Sovětskou armádu]] (rusky Советская Армия (СА)/''Sovjetskaja Armija'').
[[Soubor:RIAN archive 602161 Center of Stalingrad after liberation.jpg|thumb|Rudoarmějci v&nbsp;troskách [[Volgograd|Stalingrad]]u po osvobození města v&nbsp;únoru 1943]]
 
[[Soubor:RIAN archive 602161 Center of Stalingrad after liberation.jpg|thumb|Rudoarmějci v&nbsp;troskách [[Volgograd|Stalingrad]]u po osvobození města v&nbsp;únoru 1943]]
Od února 1946 až do zániku SSSR v roce 1991 se armáda Sovětského svazu oficiálně nazývala [[Sovětská armáda]] (rusky Советская Армия (СА)/''Sovjetskaja Armija''). Rudá armáda a její nástupkyně Sovětská armáda byla od 40.&nbsp;let 20.&nbsp;století až do pádu Sovětského svazu největší (tj. nejpočetnější) armádou světa, v některých{{Doplňte zdroj}} letech ji ale pravděpodobně ve velikosti předstihla [[Čínská lidová osvobozenecká armáda]].
 
Rudá armáda byla vytvořena dle Leninových slov „''pro systematické vojenské akce k získání, vybojování, sběru a svozu obilí a topiva''“ např. pro akce typu ''s kulomety pro obilí''.<ref>ruský historik Alexandr Jakovlev, např. kniha Rusko plné křížů</ref> Představiteli [[komunistický režim|režimu]], [[socialistický realismus|socialistického realismu]] a [[budovatelská poezie|budovatelské poezie]] byla opěvována jako „armáda míru“.
 
Rudé armádě je v bojích [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vedoucích k vítězství [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenců]], přisuzována rozhodující role. Během [[Východní fronta (druhá světová válka)|války na východní frontě]] bojovaly divize [[Heer (Wehrmacht)|Wehrmachtu]] a [[Waffen-SS|SS]] od hustých baltských a běloruských lesů po rozsáhlé jihoruské stepi. Představovaly 70% -80% z německých pozemních sil. Vázání takového počtu jednotek a obranyschopnost rudé armády znamenalo, že Němci nemohli tato vojska použít ani v [[Druhá světová válka v Africe|Africe]], ani v [[Italské tažení|Itálii]], ani na [[Západní fronta (druhá světová válka)|západě]]
== Historie Rudé armády ==
[[Soubor:Monument Red Army soldier liberating Prague.JPG|thumb|Památník rudoarmějcům u Hlavního nádraží v Praze]]
 
== Historie ==
*1917-1918 [[Ruská občanská válka]]
=== Velká čistka a reorganizace ===
*1917-1918 [[Finská občanská válka]]
Velká čistka znamenala pro velení rudé armády velkou ránu. Obrovský politický útlak ze strany komunistů (nejen Stalina) zapříčinil smrt velkého množství zkušených a prozíravých velitelů (např. [[Michail Tuchačevskij|Michaila Tuchačevského]] nebo [[Vasilij Konstantinovič Bljucher|Vasila Bljuchera]]). Zbilá část přeživších důstojníků byla nezkušená a nebyla schopna účinně velet, neboť jejich zkušenosti na to absolutně nestačily.
*1917-1921 [[Ukrajinská válka]]
*1918-1920 [[Lotyšská válka]]
*1918-1920 [[Estonská osvobozenecká válka]]
*1918-1919 [[Litevská válka]]
*1918-1920 [[Válka v Osetii]]
*1919-1921 [[Polsko-sovětská válka]]
*1920 [[Invaze Rudé armády do Ázerbájdžánu]]
*1921 [[Invaze Rudé armády do Gruzie]]
*1921 [[Potlačení arménského povstání]]
*1921-1922 [[Potlačení povstání v Karélii]]
*1924 [[Intervence v Gruzii]]
*1929 [[Čínsko-sovětský konflikt (1929)]]
*1934 [[Sovětská invaze do Sin-ťiang]]
*1937 [[Čínsko-sovětský konflikt (1937)]]
*1938 [[Sovětsko-japonské pohraniční konflikty]]
*1939 [[Bitva u řeky Chalchyn]]
*1939 [[Invaze do Polska]]
*1939-1940 [[Zimní válka]]
*1940 [[Invaze do Estonska]]
*1940 [[Invaze do Lotyšska]]
*1940 [[Invaze do Litvy]]
*1940 [[Sovětská okupace Severní Bukoviny a Besarábie]]
*1941–1945 [[Druhá světová válka]]
**1941-1945 [[Velká vlastenecká válka]]
**1941 [[Sovětsko-anglická invaze do Íránu]]
**1941-1944 [[Pokračovací válka]] s Finskem
**1945 [[Sovětsko-japonská válka]]
 
=== Velitelé Rudé armády ===
<center>
<gallery>
Soubor:Mikhail Tukhachevsky.jpg|[[Michail Tuchačevskij]], který byl popraven na Stalinův příkaz během [[čistky v Rudé armádě]] roku 1937
Soubor:Semyon Konstantinovich Timoshenko (1895-1970), Soviet military commander.jpg|[[Semjon Konstantinovič Timošenko|Semjon Timošenko]], který velel Rudé armádě během [[Zimní válka|zimní války]] roku 1940
Soubor:Montgomery receives Order of Victory HD-SN-99-02756 cropped.JPG|[[Georgij Konstantinovič Žukov|Georgij Žukov]], který velel v bitvách [[Bitva před Moskvou|před Moskvou]], [[Bitva u Stalingradu|u Stalingradu]], [[Bitva v Kurském oblouku|u Kurska]], nebo [[Bitva o Berlín|o Berlín]]
Soubor:Rodion Malinovskij.jpg|[[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodion Malinovskij]], velitel [[Druhý ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]], který osvobodil Moravu
Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg|[[Ivan Stěpanovič Koněv]] při osvobození Prahy v květnu 1945
Soubor:Andrej Grecko 1945.jpg|[[Andrej Antonovič Grečko|Andrej Grečko]], v roce 1945 velitel 1. gardové armády, v 60. letech velel vojskům Varšavské smlouvy
</gallery>
</center>
 
=== Druhá světová válka ===
V roce 1941 byla Rudá armáda největší armádou na světě. Mírový počet vojáků byl 500 000 mužů, ale mohla se rozrůst až na 10 000 000. V té době se však potýkala s řadou
[[Soubor:AmericanAndSovietAtElbe.jpg|thumb|Setkání sovětských a amerických vojáků na Labi v dubnu 1945]]
Po počátečním náporu německého [[Wehrmacht]]u, který přinesl Rudé armádě několik drtivých porážek, utrpěla německá vojska první porážku od Rudé armády pod vedením generála [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukova]] v [[Bitva před Moskvou|bitvě před Moskvou]]. Vítězství rudoarmějců v [[Bitva u Stalingradu|bitvách u Stalingradu]] a&nbsp;u&nbsp;[[Bitva u Kurska|Kurska]] znamenala obrat ve vývoji 2. světové války v neprospěch nacistického Německa.
 
V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužilo v Rudé armádě 35&nbsp;milionů sovětských občanů. Podle oficiálních odhadů bylo zabito v&nbsp;boji nebo pohřešováno 8,7&nbsp;milionu rudoarmějců, z&nbsp;toho bylo 5,8&nbsp;milionu [[Rusové|Rusů]], 1,4&nbsp;milionu [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a 1,5&nbsp;milionu příslušníků ostatních sovětských národů. Dalších 15&nbsp;milionů vojáků Rudé armády utrpělo v&nbsp;boji zranění.<ref>Zdroj: G. I. Krivosheev. ''Soviet Casualties and Combat Losses''. Greenhill 1997 ISBN 978-1-85367-280-4 Strany 85–97</ref> Dále zemřelo v&nbsp;letech 1941-42 v&nbsp;[[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|německém zajetí]] okolo 3&nbsp;milionů zajatých rudoarmějců, což byla součást německého plánu genocidy slovanských národů, tzv. [[Generalplan Ost]].<ref>"[http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi Geografie krvavých zemí]". Respekt. 24. listopadu, 2013</ref>
 
Po počátečním náporu německého [[Wehrmacht]]u, který přinesl Rudé armádě několik drtivých porážek, utrpěla německá vojska první porážku od Rudé armády pod vedením generála [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukova]] v [[Bitva před Moskvou|bitvě před Moskvou]]. Vítězství rudoarmějců v [[Bitva u Stalingradu|bitvách u Stalingradu]] a&nbsp;u&nbsp;[[Bitva u Kurska|Kurska]] znamenala obrat ve vývoji 2. světové války v neprospěch nacistického Německa.
 
V bojích s Rudou armádou zahynulo 5 milionů německých vojáků a jejich spojenců ze zemí [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]].<ref>German losses according to: Rüdiger Overmans, ''Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg''. Oldenbourg 2000. ISBN 3-486-56531-1, s. 265, 272</ref> I po otevření západní fronty v Normandii v červnu 1944 připadalo 68.5% vojenských ztrát nacistického Německa na východní frontu.<ref>Jeffrey Herf (2006). ''The Jewish enemy: Nazi propaganda during World War II and the Holocaust''. Harvard University Press. ISBN 0-674-02175-4, s. 252.</ref> Na vítězství Rudé armády měla nemalý vliv [[Zákon o půjčce a pronájmu|materiální pomoc spojenců]], kterou Sovětský svaz splácel už za války dodávkami nerostných surovin i v letech po válce. V prvních dvou letech byla anglo-americká pomoc ještě malá a nejvíce materiálu bylo dodáno po polovině roku 1943, tedy až po vítězných bitvách u Moskvy, Stalingradu a Kursku. V roce 1945 byla už celá třetina nákladních vozů používaných Rudou armádou americké výroby.<ref>Weeks, Albert L. ''Russia's Life-Saver: Lend-Lease Aid to the U.S.S.R. in World War II.'' Lanham, Maryland: Lexington Books, 2004. ISBN 978-0-7391-0736-2, s. 107</ref>
Při osvobozování [[Československo|Československa]] zemřelo 140&nbsp;000 vojáků Rudé armády, mnozí padli během [[Karpatsko-dukelská operace|karpatsko-dukelské operace]] na severovýchodě Slovenska, kde bojovali po boku příslušníků [[1. československý armádní sbor|1. čs. armádního sboru]].<ref>"''[http://books.google.com/books?id=JyN0hlKcfTcC&pg=PA409 A Companion to Russian History]''". Abbott Gleason (2009). Wiley-Blackwell. s.409. ISBN 1-4051-3560-3</ref> Podle badatele Vlastimila Schildbergera padlo 66&nbsp;495 Rumunů bojujících v 1. a 4. rumunské armádě [[2. ukrajinský front|2. ukrajinském frontu]] maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Malinovského]]. V&nbsp;bojích utrpěli vysoké ztráty také Poláci a padly či byly zraněny tisíce Rusínů (občanů ČSR).<ref>http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vojaci-o-nichz-skoro-nikdo-nevi-pri-osvobozovani-ceskosloven/r~74d4fc5a12c411e6888a0025900fea04/</ref>
 
== Český překladPřísaha ==
Tak jako v ostatních armádách, museli všichni vojáci Rudé armády složit vojenskou přísahu. Její text až na pár drobných úprav zůstával stejný. Verze z roku 1941:
Původní ruské pojmenování „Красная Армия“ se do prakticky všech jiných jazyků překládá doslovně jako „Červená armáda“, a to včetně jazykově blízké [[slovenština|slovenštiny]]. V českém prostředí se však ustálilo synonymické označení barvy jako „[[rudá]]“, což je termín obvykle spojovaný například s barvou [[krev|krve]] nebo [[růže|růží]]. Zda se tento překlad používal už od vzniku armády, nebo zda se ustálil až v pozdější době, není jasné.{{Doplňte zdroj}}
 
{{citát|"Já, občan Svazu sovětských socialistických republik, vstupujíce do řad Dělnicko-rolnické Rudé armády skládám přísahu a slavnostně se zavazuji být čestným, statečným, disciplinovaným, ostražitým vojákem, přísně chránit vojenská a státní tajemství, bezvýhradně se řídit všemi vojenskými řády a plnit rozkazy velitelů a náčelníků.
 
Přísahám, že budu svědomitě studovat vojenskou nauku, všemi prostředky chránit vojenský i lidový majetek a do posledního dechu budu oddán svému Lidu, své Sovětské Vlasti a dělnicko-rolnické vládě.
 
Budu vždy připraven na rozkaz dělnicko-rolnické vlády vystoupit na obranu své vlasti - Svazu sovětských socialistických republik, a, jako vojín Dělnicko-rolnické Rudé armády, se zavazuji bránit ji chrabře, důstojně a čestně, nelitujíce své krve i samotného života pro dosažení plného vítězství nad nepřítelem.
 
Pokud se zlým úmyslem poruším tuto přísahu, nechť mně postihne tvrdý trest sovětského zákona, všeobecná nenávist a opovržení pracujících."<ref>[[http://www.fronta.cz/plakat/matka-vlast-vola-detail]]</ref>|3=200}}
 
== Galerie ==
<center>
<gallery>
Soubor:Mikhail Tukhachevsky.jpg|[[Michail Tuchačevskij]], který byl popraven na Stalinův příkaz během [[čistky v Rudé armádě]] roku 1937
Soubor:Semyon Konstantinovich Timoshenko (1895-1970), Soviet military commander.jpg|[[Semjon Konstantinovič Timošenko|Semjon Timošenko]], který velel Rudé armádě během [[Zimní válka|zimní války]] roku 1940
Soubor:Montgomery receives Order of Victory HD-SN-99-02756 cropped.JPG|[[Georgij Konstantinovič Žukov|Georgij Žukov]], který velel v bitvách [[Bitva před Moskvou|před Moskvou]], [[Bitva u Stalingradu|u Stalingradu]], [[Bitva v Kurském oblouku|u Kurska]], nebo [[Bitva o Berlín|o Berlín]]
Soubor:Rodion Malinovskij.jpg|[[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodion Malinovskij]], velitel [[Druhý ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]], který osvobodil Moravu
Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg|[[Ivan Stěpanovič Koněv]] při osvobození Prahy v květnu 1945
Soubor:Andrej Grecko 1945.jpg|[[Andrej Antonovič Grečko|Andrej Grečko]], v roce 1945 velitel 1. gardové armády, v 60. letech velel vojskům Varšavské smlouvy
Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-004-3633-30A, Russland, Cholm, gefallene Rotarmisten.jpg|Padlí rudoarmějci po porážce v cholmském kotli v lednu 1942
Soubor:Red_Army_greeted_in_Bucharest.jpg|Osvobození [[Bukurešť|Bukurešti]] Rudou armádou v srpnu 1944
Soubor:Red Army section Olsany Cemetery Prague CZ 056.jpg|Hřbitov rudoarmějců padlých při [[Pražská operace|osvobozování Prahy]] v květnu 1945
Soubor:Lesany military muzeum 4101.JPG|Růžový tank [[IS-2]], který byl dříve památníkem.
Soubor:Monument Red Army soldier liberating Prague.JPG|thumb|Památník rudoarmějcům u Hlavního nádraží v Praze
</gallery>
</center>
 
== Reference ==
{{Překlad|en|Red Army|}}<br />
{{Překlad|ru|Рабоче-крестьянская Красная армия|}}
<references />
 
== Literatura ==
==== V češtině ====
{{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Litera
| jméno = Bohuslav
| počet stran = 384
| isbn = 978-80-7277-418-0
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zaloga
| jméno = Steven
| odkaz na autora =
| titul = Rudá armáda za druhé světové války
| vydavatel = Computer Press, a. s.
| místo = Brno
| rok = 2007
| počet stran = 48
| isbn = 978-80-251-1890-0
}}
 
==== Cizojazyčně ====
* {{Citace monografie
| příjmení = Charbonnier
| jméno = Philippe
| odkaz na autora =
| titul = The Soviet Soldier of World War Two
| vydavatel = HISTORIE & COLLECTIONS
| místo = Paris
| rok = 2011
| počet stran = 176
| isbn = 978-2-35250-100-8
| jazyk = anglicky
}}
 
== Související články ==
* [[Ruská občanská válka]]
* [[Velká vlastenecká válka (pojem)|Velká vlastenecká válka]]
* [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní fronta]]
* [[Sovětsko-japonská válka]]
* [[Sovětská armáda]]
* [[Sovětské námořnictvo]]
* [[Sovětské letectvo]]
* [[Ozbrojené síly Ruské federace]]
* [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války]]
* {{Commonscat|Army of the Soviet Union}}
* [http://www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=205 Pomník Rudoarmějec na encyklopedie.brna.cz (podle návrhu V. Makovského, instalován 1954-55)]
 
{{Pahýl}}
 
{{Portály|Druhá světová válka|Rusko}}
 
[[Kategorie:Říjnová revoluce]]
[[Kategorie:Války sovětského Ruska]]
[[Kategorie:Polsko-sovětská válka]]
[[Kategorie:Estonská osvobozenecká válka]]
[[Kategorie:Ruská občanská válka]]
[[Kategorie:Druhá světová válka]]
[[Kategorie:Ozbrojené síly Sovětského svazu]]
596

editací