John Tavener: Porovnání verzí

Odebráno 13 bajtů ,  před 5 lety
m
přeformulace
(infobox)
m (přeformulace)
V šedesátých létech působil jako varhaník a sbormistr presbyteriánského kostela sv. Jana v [[Kensington]]u. Na pozadí viktoriánských duchovních hymnů se věnuje hudebním inovacím a jeho tehdejší tvorba se značně liší od pozdějšího návratu ke zdrojům [[Liturgická hudba|liturgické hudby]].
 
Vrcholnou skladbou tohoto období je kantáta ''The Whale'' ([[1968]]), která se stala styčným bodem mezi [[Klasická hudba|klasickou hudbou]] a vlnou [[Pop music|populární hudby]] konce 60. let. Tavener zkombinoval magnetofonové nahrávky, elektrifikované bicí nástroje a sbor používající megafon. Byl to právě [[John Lennon]], který prosadil vydání ''The Whale'' na LP desce spolu s dalšími Tavenerovými skladbami ''(Celtic Requiem, Coplas, Nomine Jesu, [[1968]])'' na nově vznikající hudební značce [[Apple Records]].
 
V roce [[1977]] vstoupil Tavener do [[Pravoslaví|pravoslavné]] církve a jeho následná tvorba odráží kontemplativní funkci hudby v [[Byzantská liturgie|byzantské liturgii]]. Podobně jako [[Ikona|ikony]] se zde hudba (především vokální) považuje za [[Theofanie|theofanii]] – božské zjevení. Odmítnutí [[Západní hudba|západní hudby]] jako egocentrické a příliš materialistické vede Tavenera k výběru témat z duchovních dějin východu jako je Liturgie [[Jan Zlatoústý|sv. Jana Zlatoústého]] ''(The Liturgy of St. John Chrysostom, [[1978]])'' nebo tradiční pohřební obřad [[Panychida]] ''(Panikhida, [[1986]])''. Osmitónový byzantský kánon použil například v Rekviem za [[Anna Achmatovová|Annu Achmatovovou]] ''(Akhmatova Requiem, 1980)'', jehož londýnská premiéra neunikla pozornosti sovětské [[KGB]]{{Zdroj?}}. Podobně jako poezie této ruské disidentky zaznívá v oratoriu ''Akathist of Thanksgiving ([[1987]])'' poéma pravoslavného duchovního, který v roce 1940 zemřel v sibiřském gulagu. Extatický chorál ''Song For Athene ([[1988]])'' zazněl na pohřbu princezny Diany. Zkušenost s [[Mystika|mystikou]] jej přivedla ke zhudebnění poezie [[William Blake|Williama Blakea]] ''(Eterinity's Sunrise, [[1997]])''.
 
Tavenerův zájem se v současnosti neomezuje jen na [[Pravoslaví|pravoslaví]]. Inspiraci hledá například v [[Súfismus|súfismu]] (islámské mystice), v indických posvátných textech nebo v poezii švédského metafyzika Fritjofa Schuona ([[1907]]-[[1998]]).
138

editací