Mraveniště: Porovnání verzí

'''Mraveniště''' (nikdy ne '''mravenčí hnízdo''') je místo, které slouží jako hnízdo [[mravenec|mravencům]]. Jde o  umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k  přežití [[kolonie]], a může být obydleno i  několik desítek let.

Slouží k  ochraně před nepříznivým počasím a predátory, k  uskladnění potravy a k  výchově potomstva, kterýmkterému zajišťuje ideálníoptimální podmínky pro růst díky důmyslnému systému s  termoregulační schopností.

Podoba a materiál, ze kterého je mraveniště postaveno, závisízávisejí na daném druhu mravence a na prostředí, ve kterém mravenci žijí – typově v rozmezí od primitivních hnízd až po vysoce dokonalé a propracované stavby.

Existují tak mraveniště z  jehličí, hlínyzeminy, kartónové hmoty, listí, v  zemi, dutinách stromů, v  rostlinách atd.

Hlavní funkcí mraveniště je pro tento teplomilný a suchomilný [[hmyz]], zajistit termoregulaci nutnou proke správnýsprávnému růstrůstu potomstva a k udržení správné vlhkosti. Zajišťuje útočiště před predátory a přírodními vlivy. Uvnitř mraveniště se nacházejí zásobárny s  potravou, propojovací chodby a chodbičky, komora s  královnou a komůrky, kde se líhnou nové generace mravenců.

Mravenčí larvy nebo kukly jsou vždy pečlivě srovnány v  různých komůrkách, tak aby měly optimální podmínky pro růst v  jednotlivých vývojových fázích.

Převážná část hnízda je skryta v  podzemí, kde mravenci nacházejí útočiště před predátory a chladem v  zimě.

Mravenci obývajícíobývají všechny kontinenty (kromě [[Antarktida|Antarktidy]]),. vyskytujíVyskytují se od vyprahlých pouští přes tropy až k polárním kruhům a svými stavbami mravenišť ukazují neuvěřitelnou schopnost adaptace na dané prostředí.

V [[Evropa|Evropě]] jsou nejběžnější stavbou jsou zemní a podzemní mraveniště. V  teplých krajinách převládají mraveniště převážně bez vybudované zemní kupy, protože ji mravenci nepotřebují díky dostatku tepla.

[[Mravenec lesní]] buduje mraveniště tvořené z  jehličí a klacíků, často s  pařezem v  centru stavby. Stavba je jako ledovec – větší část je skryta pod povrchem; nadzemní část se může tyčit až do výšky 1,5 m.

[[Mravenec obecný]] (''Lasius niger'') buduje hnízdo z  jemné hlínyzeminy pod kamenem, v  zemi nebo mrtvém dřevě. Podzemní hnízdo je s  povrchem spojeno otvůrky, obklopenými drobnými hliněnými valy. Občas má mraveniště i  nadzemní kopulovitou hliněnou nadstavbu navršenou kolem stébel trav. Tato část je pevná, odolává větru i  letním dešťům, ale zima nadstavbu ničí.

[[AttaAmerický sexdens]]druh americkýz druhrodu střihačů (''Atta sexdens'') tvoří kupu z  ohromného množství vynesené zeminy z  podzemí, kde má vybudovanou síť chodeb a velkých komůrek. Velká část komůrek obsahuje známé houbové zahrádky, kam mravenci nosí rozmělněnou listovou hmotu, na které pěstují houbu sloužící jako jejich hlavní příjem obživy. Tato mraveniště dosahují průměru 10 m, hloubky 6 m a až 2000 komůrek s celkovým objemem 20 m³. V dospělé kolonii žije 5–8 milionů mravenců.

[[Mravenec žahavý]] (''Tetramorium caespitum'') má mraveniště pouze v  zemi, stejně jako mnoho mravenců žijících v  teplém a suchém prostředí, jako např. [[mravenec zrnojed]] (''Messor barbarus''), který má v mraveništi zvláštní kastu mravenců sloužících jako živé zásobárny potravy v období hladu.

File:Anthill in natural monument Poust in 2011 (10).JPG|Mraveniště [[Mravenec lesní|Mravencemravence lesního]]

Soubor:Lasius niger.jpg|Mraveniště [[Mravenec obecný|Mravencemravence obecného]]

File:Lasius flavus DSC09070.JPG|Mraveniště [[Mravenec žlutý|Mravencemravence žlutého]]

File:A giant African ant hill with somone on it.JPG|Mraveniště [[druhu ''Atta sexdens]]''

File:HoneyAnt.jpg|[[Mravenec zrnojed]]

Mravenci neobývají pouze zem a podzemí, ale budují i hnízda i ve stromech a korunách stromů.

[[Mravenec černolesklý]] (''Lasius fuliginosus'') zakládá kolonii v  dutinách živých stromů, zejména dubů. Jako jediný druh u nás si staví složitá podzemní kartonová hnízda z „dřevobetonu“ (směs hrubé dřevnaté drtě a zeminy slepená medovicí a sekrety vyloučenými z mandibulární žlázy). Zavěšená podzemní hnízda z dřevobetonu dosahují až délky 2 m. Tato mraveniště nebývají často zvenčí patrná a jsou objevena až při kácení stromu.

Soubor:Lasius fuliginosus nest1.jpg|Vstup do hnízda v  dutině stromu

Soubor:Ameisennest2.JPG|Komůrky z "dřevobetonu" „dřevobetonu“

Mravenci rodu ''Camponotus'' – např. [[Mravenecmravenec dřevokaz]] (''Camponotus ligniperdaligniperdus'') – si dělají hnízda nejčastěji v  borových, nebo jedlových pařezíchpařezech a také v  mrtvém dřevě. Chodby ve dřevu vykousávávykousávají ve směru let stromu.

Mraveniště "tkalců"„tkalců“ (''Oecophylla smaragdina'') z  [[Afrika|Afriky]] je "sešito"„sešito“ z  listů v  koruně stromu. Tkalci ze svých těl vytvářejí řetězce, a tím k sobě přitahují listy, které sešívají hedvábím larev, které dělnice drží v kusadlech a pohybují jimi sem a tam napříč listy.

DruhuDruh [[''Camponotus femoratus]]'' staví hálkyz hlíny hnízda kulovitého tvaru, z hlíny zavěšenézavěšená ve větvích. Obdobná, velice drobná hnízda z  kartónovité hmoty staví i  drobní [[Srí Lanka|cejlonští]] mravenci [[''Polyrhachis Mayri]]illaudata''.

V tropech neuděláte krok, aniž bysteabyste nenarazili na mravence. Hnízdí dokonce i v  rostlinách, s  nimiž jsou často v  symbiotickém stavu (např. v rostlinách rodu cekropie – ''Cecropia''). Těmto rostlinám mravenci zabezpečují ochranu a občas je rozšiřují po okolí. Rostlina jim naopak poskytuje domov a někdy plody určené přímo mravenčím nájemníkům. Při pokusu ublížit takové rostlině se mravenci ihned vyrojí a zuřivě svůj domov a rostlinu brání; proto je třeba při prodíraní se džunglí dávat pozor, čeho se dotýkáte. Taková mraveniště budují např. mravenci rodu ''Azteca''.

Nájezdný druh mravenců [[legionářů (''Eciton burchelli]]burchellii'') z  oblasti mezi [[Mexiko|Mexikem]] a [[Paraguay]]í, nebo [[druh ''Dolichoderus tuberifer]]'' nemá hnízdo žádné. Staví si pouzepouhá přechodná tábořiště na částečně krytých místech. Stěny jsoutvoří tvořena z těltěla samotných dělnic, které jsou propojeny díky silným hákovitým drápkům na koncích chodidel. Takto vzniklá mraveniště jsou tvořena až půl miliónem těl a mají až metrový průměr. Uprostřed jsou chráněny larvy a královna.

Mravenec [[zlodějský (''Solenopsis fugax]]'') je malý mravenec vyskytující se i v  Česku. Jeho mraveniště je skryto v  mraveništi mnohem větších mravenců, na kterých [[Parazitismus|parazituje]] kradením jejich potravy díky vybudované síti úzkých chodbiček, kterými projdou pouze titoparazitující nevítaní hostémravenci, aniž by je domácíhostitelský druh objevil.

Mravence lze chovat i uměle v  takzvaných formicáriích, která slouží myrmekologům (lidilidé studující mravence) při studiu jejich života.

File:Anthill in natural monument Poust in 2011 (7).JPG|Mraveniště [[Mravenec lesní|Mravencemravence lesního]]

|jméno2 = Edward O.