Hannibal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 82.144.155.11 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ |
m odkazy |
||
Řádek 54:
Na Hannibala a jeho muže čekali v Předalpské Galii odpočatí a připravení římští legionáři pod velením konzula Scipiona. Hned na počátku boje byli římští oštěpaři (''[[velites]]''), rozmístění [[Bitva u Ticina|u řeky Ticina]], přemoženi iberskou jízdou, jíž velel sám Hannibal. Nalomeným Římanům poté poslal do zad Maharbala s jeho Numidy, kteří udolali římskou jízdu. Při ústupu utrpěli Římané citelné ztráty. Scipio byl vážně zraněn a pouze odvážný zásah jeho stejnojmenného syna ho zachránil před jistou smrtí. Otřesení Římané se pak stáhli do tábora v Placentii ([[Piacenza]]) za řekou [[Trebbia|Trebií]]. Vítězstvím u Ticina započal největší Kartáginec své zcela jedinečné a triumfální tažení Itálií, v němž Římanům přivodil ještě tři další drtivé porážky. Kromě toho zde měl vybojovat řadu menších vítězných střetnutí a vést vojenské operace celých patnáct let, aniž by přitom byl poražen. Hannibal v této bitvě poprvé prokázal svoji taktickou obratnost, jíž měl brzy demonstrovat ještě působivějším způsobem. Porážka Římanů se stala signálem pro vzpouru části Galů a [[Ligurie|Ligurů]], kteří se připojili k Hannibalovi a poskytli mu cenné pomocné jednotky.
[[Soubor:Battle trebia.gif|thumb|[[Bitva na řece Trebia (antika)|Bitva u Trebie]]]]
V Římě mezitím vzrůstaly obavy z mladého kartáginského opovážlivce, který se odvážil nemožného přechodu přes Alpy a nyní měl dostatek drzosti porazit legie na římské půdě. V téže době byl ze Sicílie povolán druhý konzul, [[Tiberius Sempronius Longus]]. Ten v prosinci 218 př. n. l. dorazil k [[Bitva
Hannibal však naprosto správně odhadl povahu svého nového soupeře. Numidské jízdě přikázal, aby se přiblížila k Semproniovu přednímu voji a zapojovala se do drobných šarvátek s nepřítelem, pokud by ale narazila na odpor, ať se okamžitě stáhne. Vyprovokovaný Sempronius ignoroval Scipionovo varování a ukvapeně nařídil útok. Římané poté přešli přes zamrzlou řeku na protější břeh, kde už na ně čekali jejich nepřátelé. Ve střední části linie zadržovali kartáginští, libyjští a iberští pěšáci nápor početnějších římských legionářů, zatímco silnější kartáginská jízda na křídlech zahnala na útěk římskou kavalerii, načež římské vojsko obklíčila. Hannibalův mladší sourozenec Magó se dle bratrova rozkazu ukryl s asi tisícem jezdců a tisícem pěšáků za svahem na břehu řeky, odkud pronikl do týlu mrznoucích Římanů. Ti se ve zmatku pokusili uniknout za řeku, mnozí z nich, pronásledovaní numidskými jezdci, však přišli o život. Porážka Římanů byla dokonalá: padlo přibližně 10 000 římských vojáků. Naproti tomu Kartáginci vykazovali jen velice nízké ztráty. Většina Galů v čele s [[Bojové|Boji]], v jejichž hlavním městě jménem ''Bononix'' ([[Bologna]]) Hannibal přezimoval, vstoupila do aliance s kartáginským vojevůdcem. Celá Předalpská Galie se tak ocitla v otevřeném, protiřímském povstání.
|