Temno (román): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Vydání: Upřesnění + zdroj
→‎Děj: Odstranění nepřesností, doplnění
Řádek 3:
== Děj ==
{{spoiler}}
PříběhDěj serománu odehráváje vumístěn dobědo doby zápasu o [[Kanonizace|svatořečení]] [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]],; začíná korunovací [[Karel VI.|Karla VI.]] ([[1723]], tedy více než sto let po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]]) a končí svatořečením [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] ([[1729]]), kniha tedy popisuje šest let z doby pobělohorské. Příběh se odehrává v [[Praha|Praze]] a na Skalce u [[Opočno|Opočna]]. Do městaPrahy přijíždí [[regent]] (vrchní správce panství) Lhotský ze Skalky, kterýaby se spolu s dalšími zástupci slavných rodů zúčastnil korunovace. ŽijePak se opět vrací na Skalku, kde žije se svou příbuznou, bohabojnou paní Polexinou Mladotovnou,. veSpolu Skalces vrchností žije ve Skalce mnoho poddaných, pro příběh je důležitý hlavně myslivec Machovec se svými dětmi (Helenkou a Tomášem) a nevrlý správce Čermák. Lhotský má v oblibě rodinu myslivce, s Machovcem a jeho synem pořádá hony. Helenka pracuje jako služka u paní Polexiny. Machovec si ale znepřátelí správce Čermáka poté, co se vysměje [[peklo|peklu]], kterým správce rád straší poddané.
V českých zemích se stále vyskytují vyznavači zakázané evangelické víry a proti nim všemi možnými prostředky bojuje [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský řád]] v čele s [[Antonín Koniáš|páterem Koniášem]]. Myslivec s dětmi chodí do [[kostel]]a, ale správce zjistí, že nedodržují [[půst]], na večer zavírají okenice, a proto pojme podezření, že jsou vyznavači protestantské víry. S tímto obvinění ale u Lhotského neuspěje. Myslivec se setká se svým přítelem Vostrým, jenž je hledán jakožto "predikant" (protestantský kazatel) a šiřitel nekatolických knih. Katolické [[misie]] chtějí vyznavače [[Podobojí|přijímání pod obojí]] obrátit zpět na katolickou víru. Jedna taková misie, kterou vede jezuita Mateřovský, zavítá do blízkosti Skalky a správce Čermák ihned udá Machovce. Tomu se sice podaří uprchnout, avšak Tomáše a Helenku nemůže vzít s sebou. Jezuité zastihnou v domě jen myslivcovy děti, ale při prohlídce nalézají nakonec i zakázané knihy, které jsou pak slavnostně spáleny na hranici.
 
Tomáš a Helenka se dostanou do nemilosti paní Polexiny a jsou považováni za kacíře. Jsou vyhnáni z myslivny a musí tvrdě pracovat s ostatními poddanými. Po čase je paní Polexina pošle na převýchovu ke svému příbuznému do Prahy. Nejsou vítáni a následně jsou prodání do poddanství k sládkovi Březinovi. Tomáš pracuje na vinicích, kde se setkává i se zastánci nekatolické víry. Helenka se dostává k příbuzné sládka Březiny, paní Lerchové, kde je s donucením převychovávána na katolickou víru ([[rekatolizace|rekatolizována]]). Helenka zjišťuje, že její otec se úspěšně dostal za hranice a plánuje jejich odjezd do ciziny. Během služby u paní Lerchové se však Helenka seznámí s jejím vnukem Jiřím Březinou, studentem [[filosofie]]. Později se do sebe, i přestože jejich víra je rozdílná, zamilují. Helenka ostatně už pochybuje o evangelické víře a stále více se i vnitřně kloní ke katolicismu.
Lhotský má v oblibě rodinu myslivce. S Machovcem a jeho synem pořádá hony. Helenka pracuje jako služka u paní Polexiny. Machovec si znepřátelí Čermáka poté, co se vysměje [[peklo|peklu]]. Po českých zemích objevují vyznavači protestantské víry, proti nimž všemi možnými prostředky bojuje [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský řád]] v čele s [[Antonín Koniáš|páterem Koniášem]]. Myslivec s dětmi chodí do [[kostel]]a, ale správce zjistí, že nedodržují [[půst]], na večer zavírají okenice, a proto pojme podezření, že jsou vyznavači protestantské víry. S tímto obvinění ale u Lhotského neuspěje.
 
Ve společnosti se netrpělivě očekává svatořečení Jana Nepomuckého. Do Prahy přijíždí jezuita Mateřovský, který má jediný cíl, zcela vymýtit před svatořečením nekatolickou víru v Praze. Podaří se mu překvapit vinaře při tajné protestantské bohoslužbě, které se účastní i predikant Vostrý, který z pověření Machovce přišel odvést Tomáše a Helenku do ciziny. Tomášovi i Vostrému se podaří uprchnout, ale Helenka s nimi odmítá utéct, protože miluje Jiřího.
Myslivec se setká se svým přítelem Vostrým, jenž je hledán jakožto "predikant" a šiřitel nekatolických knih. Katolické [[misie]] chtějí vyznavače [[Podobojí|přijímání pod obojí]] obrátit zpět na katolickou víru. Jedna taková misie zavítá blízko Skalky v čele s jezuitou Mateřovským, správce ihned udá Machovce, tomu se sice podaří uprchnout, ale děti zůstávají. Jezuité najdou jen myslivcovy děti a nalézají zakázané knihy. Tomáš a Helenka se dostanou do nemilosti paní Polexiny a jsou považováni za kacíře. Jsou vyhnáni z myslivny a musí tvrdě pracovat s ostatními poddanými. Po čase je paní Polexina pošle na převýchovu ke svému příbuznému do Prahy. Nejsou vítáni a následně jsou prodání do poddanství k sládkovi Březinovi. Tomáš pracuje na vinicích, setkává se zastánci nekatolické víry. Helenka se dostává k příbuzné sládka Březiny, paní Lerchové, kde je s donucením převychovávána na katolickou víru ([[rekatolizace|rekatolizována]]). Helenka zjišťuje, že její otec se úspěšně dostal za hranice a plánuje jejich odjezd do ciziny. Během služby u paní Lerchové se Helenka seznámí s jejím vnukem, studentem [[filosofie]], Jiřím Březinou. Později se do sebe, i přestože jejich víra je rozdílná, zamilují, ve společnosti se netrpělivě očekává svatořečení Jana Nepomuckého. Do Prahy přijíždí jezuita Mateřovský, který má jediný cíl, zcela vymýtit nekatolickou víru v Praze před svatořečením Jana Nepomuckého. Podaří se mu překvapit vinaře při tajné protestantské bohoslužbě. Tomášovi s Vostrým se podaří uprchnout. Helenka, s nimi odmítá prchnout, kvůli Jiřímu. U Březinů se rozhoduje, jaké povolání si zvolí Jiří. Otec touží mít ze syna [[kněz]]e, což se nesetká s Jiříkovým nadšením. Stále miluje Helenku. Ona si ale uvědomí, že nikdy nebude spokojeně žít v [[manželství]] s Jiřím. Přijímá tedy otcovu nabídku a odchází za Tomášem do ciziny. Deklamátor Svoboda se vrací z popravy svého bratra a umírá na [[infarkt]] při odhalení další nekatolické bohoslužby. Poté se v ulicích Prahy oslavuje svatořečení [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]].
 
Domácím učitelem a později přítelem Jiřího je Hubatius, jehož sousedem je deklamátor (čili pomocný úředník) Svoboda, vášnivý sběratel knih a tajný evangelík. Když Tomáš a Vostrý prchali směrem k hranicím, poskytl jim pomoc i bratr deklamátora Svobody, který byl myslivcem na jičínském panství a který před časem musel odpřisáhnout, že se vzdává evangelické víry. Krátce po útěku Tomáše a Vostrého byl myslivec Svoboda udán pro rouhání (pochyboval o zázracích Jana Nepomuckého) a našly se u něho kacířské knihy; proto byl uvězněn. Myslivec tentokrát svou víru nezapřel, neodvolal, a tak byl mučen, odsouzen k smrti a potom i popraven.
 
U Březinů se rozhoduje, jaké povolání si zvolí Jiří. Otec touží mít ze syna [[kněz]]e, což se nesetká s Jiříkovým nadšením. Stále miluje Helenku. Ona si ale uvědomí, že nikdy nebude spokojeně žít v [[manželství]] s Jiřím. Když se prozradilo, že si ona, dívka z kacířského rodu, pomyslila na syna bohatého měšťana, vyhnali ji z domu Březinových a za trest měla být odvezena do poddanství na Skalku.
Přijímá tedy nabídku svého otce, který pro ni tajně přijel, a odchází za Tomášem do ciziny.
 
Deklamátor Svoboda navštívil svého uvězněného bratra myslivce, který čekal na popravu. Po návratu je propuštěn z úřadu a umírá na [[infarkt]], když je přistižen při nekatolické bohoslužbě. Jiří Březina, zklamaný nenaplněnou láskou k Helence, se stává alumnem (seminaristou) a v bílém rouchu se účastní slavnosti na počest nového světce. Román končí oslavami svatořečení [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] v ulicích Prahy. V poslední kapitole se dovídáme o osudu emigrantů: Machovce, Tomáše, Helenky a dětí popraveného myslivce Svobody.
{{endspoiler}}