Thermidorský převrat: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření, úprava úvodu, pryč odkaz na rozcestník, obrázek, port., pahýl pryč, lepší popisek obr., úprava lit.
Drobnosti
Řádek 1:
[[Soubor:Execution robespierre, saint just....jpg|thumb|300px|Poprava Robespierrova a ostatních jakobínů na náměstí Revoluce, dnes [[Place de la Concorde]], dílo neznámého autora.]]
'''Thermidorský převrat''' byl [[státní převrat]] během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], který se odehrál podle [[Francouzský revoluční kalendář|revolučního kalendáře]] dne 9. thermidoru roku II ([[27. červenec|27. července]] [[1794]]). Thermidorský převrat vedl k ukončení [[jakobíni|jakobínské]] [[jakobínský teror|vlády]] [[Maximilien Robespierre|Maximiliena Robespierra]] a k jeho popravě následujícího dne. Moc získala velká [[Měšťanstvo|buržoazie]], kterou zastupovalo [[Direktorium (Francie)|direktorium]] a země dostala [[Ústava z roku III|novou ústavu]], která měla revoluci ukončit.
 
Thermidorský převrat vedl k ukončení [[jakobíni|jakobínské]] [[jakobínský teror|vlády]] [[Maximilien Robespierre|Maximiliena Robespierra]] a k jeho popravě během [[28. červenec|následujícího dne]]. Moc získala velká [[Měšťanstvo|buržoazie]], kterou zastupovalo [[Direktorium (Francie)|direktorium]] a země dostala [[Ústava z roku III|novou ústavu]], která měla revoluci ukončit.
 
== Pozadí ==
Řádek 12 ⟶ 10:
 
== Následky ==
Poslanci Konventu, kteří svrhli Robespierra, byli krátkou dobu ještě natolik pohlceni atmosférou Teroru, že si nedokázali uvědomit význam svého činu.<ref name="Furet, 223–224">{{Citace monografie | příjmení = Furet | jméno = François | odkaz na autora = François Furet | titul = Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2004 | strany = 223–224 | poznámka = [Dále jen: ''Furet''] | isbn = 80-7203-452-9}}</ref> Jejich hlavní motivací bylo odstranění Robespierra, před kterým si chtěli zachránit život, nešlo jim o ukončení Teroru.<ref>Tinková, s. 46.</ref> Postupně však začalo docházet k propouštění politických vězňů a do svých funkcí se také vrátili jakobínskou vládou dříve [[Perzekuce|perzekvovaní]] [[Girondisté|girondističtí]] poslanci.<ref name="Ferro">{{Citace monografie | příjmení = Ferro | jméno = Marc | odkaz na autora = Marc Ferro | titul = Dějiny Francie | vydavatel = Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2006 | strany = 173–176 | jazyk = | isbn = 80-7106-888-8}}</ref>
 
Jakobíni postupně ztratili svůj vliv, několik členů Výboru veřejného blaha bylo posláno do vyhnanství, představitelé revoluční vlády [[Antoine Quentin Fouquier-Tinville|Fouquier-Tinville]], [[Jean-Baptiste Carrier|Carrier]] a jiní skončili na popravišti. Začal tzv. [[První bílý teror|bílý teror]], během kterého byli, hlavně na jihu země, lynčováni jakobíni a kupci národních statků. K moci se dostali poslanci středu (''Bažiny'') spolupracující s girondisty a nyní pokornějšími [[Hora (Velká francouzská revoluce)|montagnardy]].<ref name="Duby">{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges a kolektiv autorů | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora = Georges Duby | titul = Dějiny Francie od počátků po současnost | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2003 | strany = 414–415 | počet stran = 953 | isbn = 80-7184-514-0}}</ref><ref name="Ferro"></ref> Podle historika [[François Furet|Françoise Fureta]] museli nyní tito politici, zvaní [[thermidoriáni]], „revoluci zakotvit“ a dát jí zákonný rámec.<ref name="Furet, 223–224"></ref> Jejich společným dílem se tak stala ústava, prostřednictvím které měla být revoluce ukončena. Tato tzv. [[Ústava z roku III]] významně omezila volební právo a snažila se rozdělit moc takovým způsobem, aby už nemohlo dojít k jejímu zneužití. Vládu ve Francii převzalo tzv. [[Direktorium (Francie)|direktorium]], které hájilo zájmy bohatší vrstvy obyvatel, [[buržoazie]].<ref name="Duby"></ref>