Prčice: Porovnání verzí

Přidáno 960 bajtů ,  před 5 lety
→‎Židé v Prčici: dale expandovano
(→‎Židé v Prčici: expndováno)
(→‎Židé v Prčici: dale expandovano)
 
=== Židé v Prčici ===
Někdy před rokem [[1724]] vzniklo v Prčici židovské osídlení, z něhož se posléze vyvinula samostatná židovská obec . Velmi pravděpodobně, jak je to ve středních Čechách obvyklé, zde byly jednotlivé židovské rodiny usazeny mezi křesťanským obyvatelstvem již v průběhu 17. století, nicméně exaktnější prameny z tohoto období zatím nejsou podrobněji popsány. Víme pouze, že v městském soupisu židů (pochází z r. 1724) je k roku 1618 uváděn "neurčitý počet Židů", dále pak jakákoliv zmínka o židovském obyvatelstvu z městských zápisů mizí, až k r. 1689 je v městečku písemně doložena rodina Salomona Cantora, který se narodil roku 1657 v nedalekých Nalžovicích. Tu sem přivedl Jan Maxmilián z Talmberka, v té době majitel prčického statku. Roku 1702 je tu evidováno 7 Židů starších deseti let, poté již jsou až do josefínských reforem ve familiantských seznamech vedeni zdejší Židé s neomylnou přesností co do počtu, jmen, povolání i bydliště.
 
Roku 1702 je tu evidováno 7 Židů starších deseti let, poté již jsou až do josefínských reforem ve familiantských seznamech vedeni zdejší Židé s neomylnou přesností co do počtu, jmen, povolání i bydliště. V soupisu Židů z roku 1724 je uvedeno, že v panské vinopalně v patře bývala od roku 1689 modlitebna a kromě toho tu jsou zmíněny tři rodiny: draslař Salomon Cantor se ženou a pěti dětmi (jeden ženatý syn Bernard se ženou Perl a jednou dcerou se živil jako palírník, druhý syn Jakob pomáhal otci s výrobou potaše a třetí syn, patnáctiletý Zacharias, pomáhal bratrovi Bernardovi ve vinoplaně a obchodoval s kůžemi a dalším zbožím), koželuh Feischel Moises se ženou Hanele a třemi dcerami (zaměstnával pomocníka v koželužně Lebenmana původem z Nadějkova) a obchodník lněným i jiným zbožím Josef Israel se ženou a čtyřmi dětmi.
Roku 1880 tu bydlelo 31 Židů, roku 1890 45 Židů, roku 1900 52 Židů, v roce [[1910]] žilo v obci 43 [[Židé|Židů]], v r. 1921, jak uvádějí Hugo Gold a Jan Polák-Rokycana "méně než 30 duší" (ve skutečnosti 24 osob) a roku 1930 23 obyvatel hlasících se k židovskému náboženství.
 
Roku 1880 tu bydlelo v Prčici 31 Židů, roku 1890 45 Židů, roku 1900 52 Židů, v roce [[1910]] žilo v obci 43 [[Židé|Židů]], v r. 1921, jak uvádějí Hugo Gold a Jan Polák-Rokycana "méně než 30 duší" (ve skutečnosti 24 osob) a roku 1930 23 obyvatel hlasících se k židovskému náboženství.
K žid. obci místně náležely ve 20. století i tyto dříve samostatné žiovské obce: Borotín, Divišovice, Jetřichovice, Kvasejovice, Lhota, Libešnice, Mezno, Měštice, Nadějkov, Nosetín, Petříkovice, Přestavlky, Ředice, Sedlec, Střežmíř, Stupčice, Uhřice, Veletice, Bolechovice, Červený Újezd, Velké Heřmanice. V roce 1942 zdejší [[židovská obec]] zanikla, obyvatelé byli v rámci [[Holokaust|holocaustu]] nejdříve odkradeni, pak odstransportováni do ghetta v Terezíně (Transport "Bd" dne 4.9.1942), a posléze vyvražděni v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]]. Seznam zavražděných prčických obětí holocaustu čítá 31 jmen, zachránila se pouze rodina Friedmannů, a to emigrací do Palestiny na začátku války.
 
K žid. obci místně náležely ve 20. století i tyto dříve samostatné žiovské obce: Borotín, Divišovice, Jetřichovice, Kvasejovice, Lhota, Libešnice, Mezno, Měštice, Nadějkov, Nosetín, Petříkovice, Přestavlky, Ředice, Sedlec, Střežmíř, Stupčice, Uhřice, Veletice, Bolechovice, Červený Újezd, Velké Heřmanice.
 
K žid. obci místně náležely ve 20. století i tyto dříve samostatné žiovské obce: Borotín, Divišovice, Jetřichovice, Kvasejovice, Lhota, Libešnice, Mezno, Měštice, Nadějkov, Nosetín, Petříkovice, Přestavlky, Ředice, Sedlec, Střežmíř, Stupčice, Uhřice, Veletice, Bolechovice, Červený Újezd, Velké Heřmanice. V roce 1942 zdejší [[židovská obec]] zanikla, obyvatelé byli v rámci [[Holokaust|holocaustu]] nejdříve odkradeni, pak odstransportováni do ghetta v Terezíně (Transport "Bd" dne 4.9.1942), a posléze vyvražděni v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]]. Seznam zavražděných prčických obětí holocaustu čítá 31 jmen, zachránila se pouze rodina Friedmannů, a to emigrací do Palestiny na začátku války.
 
Bývalé ne nevýznamné židovské osídlení Prčice připomíná dnes [[židovský hřbitov]] z poloviny 18. století, ležící asi půl kilometru od okraje zástavby Prčice, severovýchodním směrem, kde se dochovalo cca 50 klasicistních a novodobých náhorbků. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] hřbitov podlehl zpustnutí a devastaci, počínaje rokem 1995 byl upraven a byla zrekonstruována márnice a ohradní zeď.<ref>Podle informační tabule na márnici hřbitova.</ref>
1 981

editací