Droužkovice: Porovnání verzí

| popisek obrázku = Celkový pohled od [[Březenský tunel|Březenského tunelu]]<br/>(v&nbsp;pozadí Chomutov)

Název Droužkovice vznikl ze slovanského mužského osobního jména Drúžek přidáním přípony ''-ice''. Znamená tedy ves lidí Droužkových (Drúžkových), přičemž slovo drúžek bývalo zdrobnělinou slova druh. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Traušgewitz, Druskewics, Drusscouicz, Druscowicz, Trausskowicz, Drausskowicze, Družkovice nebo Draužkovice.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Profous | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Profous | příjmení2 = Svoboda | jméno2 = Jan | titul = Místní jména v&nbsp;Čechách: Jejich vznik, původní význam a&nbsp;změny | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1957 | strany = 423–424}}</ref>

První písemná zmínka pochází z&nbsp;roku [[1314]], kdy Droužkovice koupil [[Řád německých rytířů|řád německých rytířů]] a&nbsp;připojil je k&nbsp;chomutovskému panství. Vesnice zde tedy existovala již před tímto datem. Droužkovice zůstaly součástí chomutovského panství i&nbsp;po roce [[1410]], kdy o&nbsp;něj řád přišel a&nbsp;panství přešlo do správy královské komory. Během 15.&nbsp;století se v&nbsp;držení Droužkovic vystřídalo několik zástavních majitelů.

[[Třicetiletá válka]] Droužkovice těžce postihla a&nbsp;podle pozemkové knihy z roku [[1651]] byla většina usedlostí opuštěna nebo zničena. [[Berní rula]] z&nbsp;roku [[1654]] však zachytila obec v&nbsp;lepším stavu a&nbsp;uvádí sedmnáct sedláků, 36 chalupníků a další tři rodiny závislé na obci. Celkem měli 82 potahů, 80 krav a další hospodářská zvířata. Pěstovali [[Pšenice|pšenici]] a&nbsp;[[žito]]. Od roku [[1672]] tu fungoval poplužní dvůr, ve kterém pracovalo 40–50 lidí. Na konci 17.&nbsp;století se začala zvyšovat [[Robota|robotní]] povinnost vůči vrchnosti. [[Tereziánský katastr]] v&nbsp;Droužkovicích uvádí učitele, kováře, tři nádeníky a&nbsp;dva mlynáře v&nbsp;mlýnech o&nbsp;jednom a&nbsp;dvou kolech. V&nbsp;důsledku válek, které vedla [[Marie Terezie]], se obec zadlužila. Roku [[1771]] dluh činil 11&nbsp;615&nbsp;zlatých. Od roku [[1771]] vesnici vlastnil rod [[Rottenhanové|Rottenhanů]], kteří zavedli pěstování brambor, aby předešli opakování hladomoru z&nbsp;let [[1771]]–[[1772]]. Požadovali další zvýšení roboty, na což si Droužkovičtí opakovaně neúspěšně stěžovali. Roku [[1850]] se Droužkovice

}}</ref> Plánovaná železnice se obci vyhnula. Koncem 19.&nbsp;století zde pracovaly dvě cihlárny. V&nbsp;roce [[1873]] byl založen Spolek dobrovolných hasičů. Původní jednotřídní škola se roku [[1881]] rozšířila na dvoutřídní. Od roku [[1926]] měly Droužkovice českou mateřskou školu.

Okolí Droužkovic patří k&nbsp;plochým krajinám a&nbsp;pahorkatinám. Výškový rozdíl mezi nejnižším a&nbsp;nejvyšším bodem je asi 60&nbsp;m. Vesnice leží v&nbsp;nejnižší části katastru v&nbsp;nadmořské výšce 300&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Nejvyšším bodem katastru je vrch Farářka (359&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) protažený ve směru severozápad&nbsp;– jihovýchod. V&nbsp;[[Geomorfologie|geomorfologickém]] členění Droužkovice spadají do [[Krušnohorská subprovincie|Krušnohorské subprovincie]], konkrétně do [[Podkrušnohorská oblast|Podkrušnohorské oblasti]], celek [[Mostecká pánev|Mostecká pánev]] a&nbsp;podcelek Chomutovsko­‑teplická pánev. Pro ni jsou charakteristické široce rozevřená údolí s&nbsp;mírnými svahy a&nbsp;reliéf náplavových kuželů, údolních niv a&nbsp;sprašových pokryvů.<ref name="demek">{{Citace monografie