Moravský Krumlov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zkrácení balastu, tohle patří do příslušných článků
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m aktualizace_parametru; kosmetické úpravy
Řádek 2:
| název = Moravský Krumlov
| obrázek = Moravský Krumlov - panorama od kaple svatého Floriána obr1.jpg
| popisek obrázku = historické centrum od kaple sv. Floriána
| znak = Coat of Arms of Moravský Krumlov.jpg
| vlajka = Moravský Krumlov - vlajka.jpg
Řádek 53:
 
== Historie ==
Region Moravskokrumlovska patří k jedněm ze stabilně osídleným územím vůbec. Doklady o osídlení pocházejí již z [[paleolit]]u. Mimořádně bohaté archeologické území bylo osídleno téměř ve všech obdobích [[pravěk]]u. Středověké osídlení je spojeno s hradem ''[[Rokyten (hradiště)|Rokyten]]'' v [[Rokytná (Moravský Krumlov)|Rokytné]], osídlení samotného města Moravského Krumlova je doloženo archeologickými nálezy ze 13. století. První písemná zmínka o panství a [[hrad]]u pochází až z roku [[1289]], ale je pravděpodobné, že město bylo založeno [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] jako opěrný bod jeho domény.
 
Místní jméno ''Krumlov'', je zmiňováno v [[Latina|latinsky]] psaném listě [[Rudolf Habsburský|Rudolfa Habsburského]] z 6. května [[1277]]. Přívlastek ''„Moravský“'' byl přidán kvůli odlišení od [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] v polovině [[17. století]]. Označení "krumm" pochází z [[němčina|němčiny]] a znamená "křivý". Je odvozeno od širokého meandru řeky [[Rokytná (řeka)|Rokytné]].
 
Roku 1289 stál v místě dnešního [[zámek (stavba)|zámku]] [[hrad]], který byl v polovině 13. století majetkem [[Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi|Bočka z Obřan]]. Smrtí jeho vnuka [[Smil z Obřan|Smila z Obřan]] roku [[1312]] jejich rod vymřel. Poté Moravský Krumlov přešel pod vládu krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], jenž jej dal v roce 1312 do zástavy [[Jindřich z Lipé|Jindřichovi z Lipé]]. Rod [[Páni z Lipé|pánů z Lipé]] patřil k nejvýznamnějším rodům v Čechách a na Moravě. Roku [[1319]] se Jindřich z Lipé stal nejvyšším [[Nejvyšší maršálek|maršálkem]] [[České království|Českého království]]. Tento úřad zastávali páni z Lipé po staletí a Moravský Krumlov patřil k jejich hlavním mocenským a hospodářským oporám. V roce [[1368]] hrad a město odkoupil [[Ješek z Kravař]], po něm ho zdědil jeho synovec [[Beneš z Kravař a Krumlova]]. [[Páni z Kravař]] drželi Moravský Krumlov do roku [[1437]], kdy ho získali zpět páni z Lipé, kteří ho vlastnili jej až do roku [[1622]]. V roce [[1536]] přijel na [[zámek (stavba)|zámek]] věhlasný lékař a přírodovědec [[Paracelsus]]. Sídlil v zámecké věži a léčil [[Jan III. z Lipé|Jana III. z Lipé]]. Za dva roky svého pobytu se mu jej nepodařilo uzdravit, napsal zde však několik významných spisů, např. třetí svazek díla [[Die grosse Wundersarznei]] a [[Astrologia magna]]. Dalším z hostů, který na zámku ošetřoval Čeňka z Lipé, byl v roce [[1571]] Johannes Crato z Kraftheimu (1519–1585), osobní lékař císařů [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]], [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] a [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]. Za pánů z Lipé byl zámek v druhé polovině 16. století [[renesance|renesančně]] přestavěn s arkádovým nádvořím o třech podlažích podle projektu italského architekta [[Leonardo Garo di Bisono|Leonarda Gara di Bisono]]. Posledním vlastníkem Moravského Krumlova z pánů z Lipé byl [[Pertold Bohobud z Lipé]]. Za jeho rozmařilého života upadlo panství do dluhů. Na zámku byly chovány desítky ušlechtilých koní i exotických zvířat. Byla tu krytá jízdárna a velká obora. Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl Pertold jako moravský direktor odsouzen k smrti a jeho majetek konfiskován. Před rozsudkem však utekl do exilu, kde zemřel jako žebrák.<ref>Ivana Mudrová – Epopej je pýchou Krumlova, MF DNES, 3.5.2002</ref>
 
Roku [[1624]] koupil krumlovský majetek od císařské komory za 600 tis. zlatých [[Gundakar z Liechtensteina]]. [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]] se podařilo, aby krumlovské panství bylo prohlášeno za jejich dědičné knížectví (potvrzeno [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]]). Lichtenštejnové pak drželi Moravský Krumlov až do roku 1908. Listinou z 20. června [[1644]] upravili znak, který vylepšili o svůj erb a knížecí korunu. města, zavedli úřední jazyk [[Němčina|němčinu]], přáli však rozvoji řemeslnických [[Cech|cechů]]. Krumlovští Lichtenštejnové si vedli jako dobří hospodáři na svém panství. Gundakar se pokusil město společně s panstvím [[Uherský Ostroh]] přeměnit na suverénní knížectví Liechtenstein, ale nezávislé knížectví pro odpor moravských stavů nepřečkalo Gundakarovy nástupce. Lichtenštejnové přetvořili zámecký areál, prováděli dílčí úpravy v jeho interiérech, kde modernizovali obytné prostory, přistavěli zámeckou kapli, založili zámecký park. V Moravském Krumlově pak nechali vystavět [[Kaple svatého Floriána (Moravský Krumlov)|kapli sv. Floriána]], opravili [[Kostel Všech Svatých (Moravský Krumlov)|farní kostel Všech Svatých v Moravském Krumlově]] a rovněž i klášterní [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|kostel sv. Bartoloměje v Moravském Krumlově]].
 
Po Bílé hoře byl Moravský Krumlov vylidněný, vypálený a rozbořený. V roce [[1645]] zde drancovala 26 týdnů švédská vojska.
 
25. dubna [[1690]] zachvátil město požár a skoro celý Moravský Krumlov vyhořel. Na základě této události byl patronem svatý Florián, kterému byla zasvěcena i nově vybudovaná kaple sv. Floriána v roce [[1695]] nad městem.
 
23. listopadu [[1805]] navštívil zámek [[Napoleon Bonaparte]], táhnoucí se svým vojskem ke [[Slavkov u Brna|Slavkovu]]. Od 14. června do 30. října [[1809]] tábořilo u Krumlova asi 10 000 francouzských vojáků. V letech [[1866]]–[[1867]] sem vtrhla pruská vojska při [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]].
 
V roce [[1908]] bylo panství Lichtenštejnů prodáno spřízněnému rodu [[Kinští|Kinských]], kteří jej vlastnili až do roku [[1945]].
 
7. a 8. května 1945 město bombardovala [[Rudá armáda]] a při náletu bylo zasaženo 383 domů, z toho 113 zničeno do základů. Po válce se do [[zámek (stavba)|zámku]] soustředily úřady z rozbořeného náměstí. Do prvního patra se nastěhoval místní okresní [[Okresní národní výbor|národní výbor]], sídlily zde další úřady. Úředníci úřadovali v zámeckém vybavení po Kinských. Mobiliář byl pak později svezen na několik zámků, největší část vybavení je uložena na [[Lysice (zámek)|zámku v Lysicích]]. Na krumlovském zámku pak sídlila [[československá armáda]], za které hořelo v několika různých zámeckých prostorách, do roku [[1963]] pak zde byl národní podnik [[Konekta]], který se zabýval zpracováváním zahradního nábytku. Od roku [[1963]] zde bylo umístěno učiliště s internátem [[železniční stavitelství v Brně|Železničního stavitelství v Brně]], které zde sídlilo až do převratu. Po roce 1989 je zámek trvale v soukromých rukách.
 
V roce [[1950]] byla městu zapůjčena plátna [[Alfons Mucha|Muchovy]] [[Slovanská epopej|Slovanské epopeje]], jež byla v letech [[1963]]–[[2011]] vystavena na [[Moravský Krumlov (zámek)|zámku]] v Rytířském sále a v kapli.
Řádek 76:
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Moravském Krumlově}}
[[Soubor:Moravský Krumlov - kostel sv Bartoloměje a bývalý klášter.jpg|náhled|kostel sv. Bartoloměje<br />s bývalým klášterem]]
* [[Soubor:Moravský Krumlov - kaple svatého Floriána obr1.jpg|thumb|poutní kaple sv. Floriána]][[Moravský Krumlov (zámek)|Zámek v Moravském Krumlově]] - zámek v severní části města
* [[Kostel Všech svatých (Moravský Krumlov)|Kostel Všech svatých]] – farní kostel zmiňovaný poprvé roku [[1248]]
* [[Lichtenštejnská hrobka (Moravský Krumlov)|Lichtenštejnská hrobka]] – empírová stavba opatřená [[Liechtensteinové|lichtenštejnským]] erby a stromem života. Hrobka byla vystavěna Eleonorou z Liechtensteinu pro ostatky jejího manžela knížete [[Karel z Lichtensteinu|Karla z Lichtensteina]] a ostatních členů rodiny. Olejomalbu Krista Pána na kříži zhotovil vídeňský malíř [[Hubert Maurer]].
* Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela Všech svatých – socha barokního světce v podživotní velikosti z mušlového vápence z druhé čtvrtiny [[18. století]]. Socha byla v roce [[2011]] restaurována.
 
* [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|Klášter s kostelem svatého Bartoloměje]] - kostel na Klášterním náměstí, dříve byl jeho součástí klášter Augustiniánů.
* Knížecí dům – nejstarší dochovaný dům na náměstí T. G. Masaryka. Jde o reprezentativní městský palác nižší šlechty, jenž získal svou podobu na počátku [[17. století]] spojením dvou domů. Po roce [[1614]] připadl dům do majetku manželky majitele panství, Marii z Lipé, poté přešel dům do držby knížete Gundakara z Liechtensteina, který zde pravděpodobně zřídil sídlo pro své úředníky. Roku [[1690]] vyhořel, v roce [[1692]] byl opraven, později byl sídlem Městské spořitelny. V letech [[1957]]–[[1960]] prošel rozsáhlou rekonstrukcí, aby zde mohlo být umístěno muzeum Moravský Krumlov, které prostor využívá dodnes společně s Městským kulturním střediskem a soukromými firmami.
 
* [[Kaple svatého Floriána (Moravský Krumlov)|Kaple svatého Floriána]] – výrazná dominanta východně nad městem. Kaple je zasvěcena [[Svatý Florián|sv. Floriánovi]], jehož si občané města zvolili po zhoubném požáru v roce [[1690]] za patrona města. Je postavena ve slohu klasicizujícího baroka. Na hlavním oltáři je [[J. J. Gutwein|Gutweinův]] obraz sv. Floriána, pod jehož nohami je ve vedutě vyobrazeno město kolem roku [[1700]]. Ke kapli se vztahuje legenda o záchraně života [[kníže]]te Antonína Floriána z Liechtensteina, pod kterým se splašil kůň. Jako díkůvzdání za záchranu života dal podle pověsti kníže na kopci postavit kapli. Stavba kaple byla prováděna mezi lety [[1695]] až [[1697]]. Za [[Napoleon Bonaparte|napoleonských]] válek byla kaple v roce [[1809]] zpustošena francouzskými vojáky, až v roce [[1834]] byla znova vysvěcena. Prvorepublikovou tradici zde mají tradiční poutě na první neděli po svátku sv. Floriána. V jedné z věží jsou uchovávány listiny a písemnosti pro další generace.
* [[Kostel svatého Leopolda (Rokytná)|Kostel svatého Leopolda]] v Rokytné.
* Městské opevnění – částečně dochovaný hradební systém na obvodu vnitřního města, v jádru ze [[13. století]] s pozdějšími úpravami. V roce [[1645]] bylo pobořeno Švédy. Zajímavý úsek je [[parkán]]ové zdi s poloválcovitou baštou vybavenou klíčovými střílnami, dále [[parkán]] na severním obvodu města. V současnosti dosahuje výše 4 – 5 m, zeď je z lomového kamene a kvádrů. Součástí opevnění byly i tři brány, ze kterých se částečně dochovala tzv. tulešická brána se znatelným padacím mostem v budově [[zámek (stavba)|zámku]] (původní přístup do města), dochovaná tzv. severní brána při pěšině na střelnici v čp. 113 a nedochovaná tzv. rakšická brána s hranolovou věží mezi budovami dnešního gymnázia. Vlastní brána byla po roce [[1850]] z důvodu rozšíření dopravy zrušena, hranolová pozdě [[gotika|gotická]] pětipodlažní věž zde stála do roku počátku [[20. století]].
* [[Kaple Panny Marie (Rokytná)|Kaple Panny Marie]] v Rokytné – tzv. Mariánská studánka – romantická centrální stavba s obrazem [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. Jde o kapli z třetí čtvrtiny [[19. století]] výrazných [[gotika|gotizujících]] forem stojí na dně úvalu směrem k nádraží. U kaple je postaven [[gotika|gotický]] almužní sloupek z mušlového vápence, pravděpodobně z [[15. století]].
* [[Kostel svatého Vavřince (Rakšice)|Kostel svatého Vavřince]].
* [[Kostel svatého Leopolda (Rokytná)|Kostel svatého Leopolda]] v Rokytné – v jádru pozdně románská jednolodní podélná stavba z pokročilého [[13. století]], barokizována po roce [[1734]], s mocnou hranolovou jednopatrovou věží zakončenou jehlanem. Kostel je obehnán ohradní barokizovanou zídkou.
* [[Židovský hřbitov v Moravském Krumlově|Židovský hřbitov]] – Na asi 82 arech se nachází 407 náhrobků, nejstarší z nich pochází z roku [[1613]]. Je zde pohřben i poslední krumlovský [[rabín]] dr. Adolf Hahn. Před vstupem je umístěna pamětní deska holocaustu.
* [[Rokyten (hradiště)|Hradisko Rokyten v Rokytné]] – [[hrad]], který byl hospodářským a správním centrem v severovýchodní části znojemského [[údělné knížectví|údělného knížectví]]. V Rokytné sídlil velmož, správce hradu, který podléhal znojemskému údělnému knížeti. Jistě zde pobývala přiměřená vojenská družina. Při hradu bývalo tržiště, rozvíjel se obchod a řemesla. S velkou pravděpodobností zde býval také románský kostel, který byl asi jedinou kamennou stavbou. Zánik hradu bývá spojován s trestnou výpravou pražského [[kníže]]te [[Vladislav II.|Vladislava II.]] proti [[Konrád Ota Znojemský|Konrádu Otovi Znojemskému]] v roce [[1146]]. Vyvrácení hradiště je doloženo v listině biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]], vydané „po dobytí hradu Rokytná“ v roce [[1146]]. Možná bylo [[hradiště]] ještě nakrátko obnoveno a zcela zaniklo až roku [[1185]].
* Národní přírodní rezervace [[Krumlovsko-rokytenské slepence]] – rezervace vyhlášená v roce [[2005]] o celkové výměře 86,5 ha. Nachází se zde unikátní rostlinné a živočišné společenstva, která se dochovala na geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně zajímavém členitém údolí řeky Rokytné zahloubené v [[perm]]ských slepencích. Rezervace se nachází na rozhraní Boskovické brázda a vyvřelinového masivu [[Brněnská vrchovina|Brněnské vrchoviny]]. [[Boskovická brázda]] je zde tvořena [[Moravskokrumlovská kotlina|Moravskokrumlovskou]] a [[Ivančická kotlina|Ivančickou kotlinou]].
* [[Kaple Narození Panny Marie (Polánka)|Kaple Narození Panny Marie]] - kaple v centru Polánky.
Řádek 99:
=== Rodáci a zdejší osobnosti ===
* [[Beneš z Kravař a Krumlova]] († 1398)
* [[Maxmilián Jakub Mořic z Lichtenštejna]] (25. července 1641 – 21. dubna 1709, Moravský Krumlov), pochován je v loretánské kapli [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|klášterního kostela]]. Stavbu kaple realizoval v roce 1707. V kapli je též pochována jeho druhá manželka vévodkyně [[Eleonora Markéta Holštejnská]].
* Ing. arch. [[Bohumír Čermák|Bohumír František Antonín Čermák]] (1882–1961), architekt a stavitel projektů i v Moravském Krumlově
* [[Gundakar z Lichtenštejna]] (1586–1658), majitel panství, zakladatel tzv. malého (Gundakarova) majorátu v Moravském Krumlově
* [[Jan Jiří Guttwein]] (?–1718), malíř a [[mědirytec]]. Mezi lety 1698–1714 působil v Moravském Krumlově. Autor oltářního obrazu ''Umučení sv. Bartoloměje'' v kostele sv. Bartoloměje a veduty města.
* MUDr. [[Emanuel Haizl]] (1867, Jezbořice – 1916, Moravský Krumlov), vlastenecký činitel a lékař
* [[Vilém Haňák]] (1861–?), pedagog, vlastivědný pracovník v regionu Moravskokrumlovska. Autor svazku ''[[Vlastivěda moravská|Vlastivědy moravské]]'' (topografické řady), věnované soudnímu okresu Moravský Krumlov
* [[Vítězslav Jonáš]] (* 1955), senátor, starosta
* [[Jiří Kacetl]] (* 1976), historik, znojemský politik
* JUDr. [[Heinrich Kaniak]] (1855–1920), právník, vůdce německé politické reprezentace Moravského Krumlova na přelomu 19. a 20. století, starosta města mezi lety [[1909]]–[[1918]].
* [[Antonín Kašpárek]] (1879–1978), stolařský mistr, od roku 1919 člen správní komise a člen zastupitelstva a městské rady za stranu lidovou. Mezi lety [[1923]] až [[1938]] starostou Moravského Krumlova.
* [[Josef Kaufman (klempíř a muzejník)|Josef Kaufman]] (1891–1978), klempíř, obchodník, amatérský [[archeolog]], numismatik, sběratel, vlastenec, ředitel [[Muzeum v Moravském Krumlově|Okresního muzea v Moravském Krumlově]], průvodce v galerii ''Muchova Slovanská epopej'' na [[Moravský Krumlov (zámek)|zámku v Moravském Krumlově]]. Za první republiky člen zastupitelstva a člen komise výstavby.
* [[Irena Kočí]] (* 1955), poslankyně, ekonomka
* [[Josef Kopřiva|JUDr. Josef Kopřiva]] (1862–1938?), advokát, působil v Moravském Krumlově od roku [[1900]]. Český vlastenec, funkcionář spolků [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu]], [[Matice Krumlovská|Matice Krumlovské]] aj. Podporovatel a zakladatel české měšťanské školy. Organizátor prohlášení Československa v Moravském Krumlově dne 3. listopadu 1918. Po vzniku [[Československo|ČSR]] členem národního výboru, vládním komisařem a prvním meziválečným starostou. V roce [[1937]] mu bylo uděleno čestné občanství města.
* [[Marie Eleonora z Liechtensteinu]] (1745–1812). Rozená princezna Oettingen-Spielberk, manželka knížete [[Karel I. Boromejský z Liechstensteinu|Karla I. Boromejského z Liechtensteinu]]. Dvorní dáma císařovny [[Marie Terezie]]. Reorganizátorka zámeckého areálu v Moravském Krumlově, stavitelka lichtenštejnské hrobky v Moravském Krumlově po roce [[1789]], zakladatelka zámeckého parku a tzv. černého tunelu pod parkem. Nechala upravit zámeckou kapli. Členka dámského kroužku [[Josef II.|Josefa II.]], se kterým si korespondovala.
* [[Petr Málek]] (* 1961), sportovní střelec a olympionik
* [[Stanislav Marek]] (* 1970), fotbalista
* [[Vladimír Morávek]] (* 1965),divadelní a filmový režisér
* [[Jiří Němec (politik)|Jiří Němec]] (* 1971), zemědělec, komunální politik
* [[Gustav Obrlik]] (1905–1943), poslanec
* MUDr. [[Mořic Odstrčil]] (* 1843, Bezdězí – 1923, Moravský Krumlov), lékař a vlastenecký činitel
* JUDr. [[Václav Perek]] (1859–1940), moravský advokát, národní činitel. Přišel do Moravského Krumlova v roce [[1890]]. Podporoval české spolky a reprezentoval českou komunitu v etnicky smíšeném Krumlově. Byl zakládajícím členem místního [[Sokol (spolek)|Sokola]] a předsedou místního odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu.
* [[František Rydval]] (1909–1970), kněz, básník a malíř
* [[Marie Eleonora ze Schwarzenbergu]] (1812–1873), narozená v Moravském Krumlově jako princezna z Liechtensteinu. Dcera podmaršálka Mořice Josefa knížete z Liechtensteinu a Marie Leopoldiny kněžny Esterházy. V roce [[1830]] se provdala za knížete Jana Adolfa II. knížete ze Schwarzenbergu. Zasloužila se o obnovu [[Třeboň (zámek)|zámeckého parku v Třeboni]] a o vybudování rodinné [[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|hrobky Schwarzenbergů v Třeboni]].
* [[Erich Sloschek]] (1897–1970), regionální německý historik, autor první historické syntézy o Moravském Krumlově, [[Kurátor sbírky|kurátor]] muzea v Moravském Krumlově, pedagogický pracovník, úředník
* [[Josef Staroštík (malíř)|Josef Staroštík]] (1908–1994), kulturní a osvětový pracovník, předseda Národní fronty v Moravském Krumlově, kronikář města, zakladatel Moravskokrumlovského zpravodaje, malíř, člen kroužku Moravskokrumlovských výtvarníků, správce galerie [[Alfons Mucha|Muchova]] Slovanská epopej na zámku v Moravském Krumlově a autor třech jejích katalogů. Ředitel Průmyslu mléčné výživy, později přejmenovaného na [[Lacrum]].
* [[Alois Stehlík]] (1877–1945), učitel, vlastivědný pracovník, paleontolog, první ředitel měšťanské školy v Moravském Krumlově. Od roku [[1919]] člen správní komise a následně člen zastupitelstva a rady za Čsl. stranu socialistickou. Odborný pracovník diluviálního oddělení [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]]. In memoriam jmenován čestným občanem Moravského Krumlova.
* [[Hans Tichý]] (1881–1955), poslanec, senátor, starosta, fotograf
* [[Antonín Ugwitz]] (1854–1907), učitel, český vlastenec, spolkový pracovník, autor "''Příběhů města Moravského Krumlova a sousední vesnice Rokytné''" z roku [[1883]].
* [[Drahomíra Vihanová]] (* 1930), filmová režisérka a scenáristka
Řádek 160:
Až do roku 1960 byl Moravský Krumlov okresem, který čítal následující obce :
 
[[Běhařovice]]&nbsp;•
[[Biskoupky (okres Brno-venkov)|Biskoupky]]&nbsp;•
[[Bohutice]]&nbsp;•
Řádek 240:
| jazyk =
}}
* MZA Brno, fond G409 Rodinný archiv Lichtenštejnů Moravský Krumlov.
* Ugwitz, Antonín: Příběhy města Moravského Krumlova a sousední vesnice Rokotné, Brno 1883.
* Haňák, Vilém: Vlastivěda moravská. Mor.-Krumlovský okres, Brno 1913.
* Sloschek, Erich: Geschichte der Stadt Mährisch-Kromau, Znojmo 1937.
* Okres Moravský Krumlov v roce 1946. 1.pololetní sjezd Okresního národního výboru v Mor. Krumlově, Moravský Krumlov 1946.
* Jurák, Miloslav a kol.: Moravský Krumlov. Sedm set let města nad Rokytnou, Brno 1960.
* Procházka, František: Nástin historie Moravského Krumlova.Sedm set let města nad Rokytnou, Moravský Krumlov 1960.
* Halámková, Marie – Fialová, Anděla: Léta 1938-1945, In. Moravský Krumlov. Sedm set let města nad Rokytnou, Brno 1960.
* Moravskokrumlovský zpravodaj, květen 1975, s. 2-4.
* Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, okresy Znojmo, Moravský Krumlov, Hustopeče, Mikulov, Ostrava 1984.
* Berková, Milada-Pelánová, Šárka: Páni na Moravském Krumlově 1260 - 1945, Moravský Krumlov 1986.
* Kronika města Moravský Krumlov sepsána Antonínem Vošterou I.,II., (opis z roku 1990).
* Košíček, Přemysl: Starý Krumlovák vzpomíná na rok 1938, Moravskokrumlovské noviny 3/1993, s. 10.
* Hlaváč, Jan: Jak to vypadalo před 55 léty v Moravském Krumlově, Moravskokrumlovské noviny 11/93, s. 11.
* Údaje o leteckém bombardování Moravského Krumlova, Moravskokrumlovské noviny 5/95, s. 11.
* Prosecká, L. Moravský Krumlov. Po stopách historie. Moravský Krumlov: Městská knihovna, 1995.
* Sedláček, Tomáš: Moravský Krumlov v letech 1900-1938(se zaměřením na česko-německé vztahy), dipl. práce, Brno 1997.
Řádek 261:
* Valenta, Aleš: Dějiny rodu Kinských, České Budějovice 2004.
* SOkA Znojmo, fond 0460 Archiv města Moravský Krumlov, fond 0461 Okresní úřad Moravský Krumlov, fond 1354 Městský národní výbor Moravský Krumlov, fond 0467 Okresní národní výbor Moravský Krumlov.
* SOkA Znojmo, fond 0461 OÚ Mor. Krumlov, inv.č. 141, kart. 111.
* SOkA Znojmo, fond 0461 OÚ Mor. Krumlov, inv.č.532, kart. 124.
* SOkA Znojmo, fond 0461 OÚ Mor. Krumlov, inv.č. 1020, kart. 420/309.
* SOkA Znojmo, fond 1354 MNV Mor. Krumlov, kart. 275, inv.č. 143, K-II-480.
* Černý Jiří: ''Poutní místa jihozápadní Moravy'', Pelhřimov 2005.
* Schloschek Erich: ''Geschichte der Stadt Mährisch Kromau'', Mährisch Kromau 1937.