Hradec nad Svitavou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Ferdinand Richter |
m aktualizace_parametru; kosmetické úpravy |
||
Řádek 25:
| infoaktual = 2014
| obrázek = Hradec nad Svitavou kostel.JPG
| popisek
| znak = Hradec_nad_Svitavou_CoA_CZ.svg
| vlajka = Hradec_nad_Svitavou_flag_CZ.svg
Řádek 35:
}}
Obec '''Hradec nad Svitavou''' ({{Vjazyce|de}} ''Greifendorf'')<ref>http://www.zwittau.de/orte/greifendorf/index.htm Greifendorf bei Zwittau</ref> se nachází v okrese [[Okres Svitavy|Svitavy]], kraj [[Pardubický kraj|Pardubický]]. Celá zástavba obce, jakož i téměř celé její [[katastrální území]] leží na [[Morava|Moravě]], ale nepatrný západní okraj katastru náležel do roku [[1973]]{{Fakt/dne|20111211125747}} k již zrušenému katastrálnímu území [[Česká Radiměř]] a tak území obce zasahuje v současnosti také do [[Čechy|Čech]]. Ke dni 31.12.2013 zde žilo 1670 obyvatel. Obec je součástí [[Mikroregion Svitavsko|Mikroregionu Svitavsko]].
== Historie ==
Řádek 42:
První zmínkou obec dokazuje, že byla založena při [[Velká kolonizace|středověké kolonizaci]] koncem [[13. století]] jako léno [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckých biskupů]]. Od roku [[1389]] byla zahrnuta do [[mírov]]ského panství. Kostel sv. Kateřiny spadal od roku [[1559]] do správy [[Svitavy|svitavského]] děkanátu a svou nynější podobu nese po přestavbě z roku [[1710]] v důsledku požáru obce v roce [[1673]], při níž shořely i nejdůležitější listiny obce – zejména listina o obnovení dědičné rychty potvrzená olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem z roku [[1535]]. Rozkvět obce spadal do [[15. století]], kdy jí byly uděleny výsady ohledně práva várečného, sladovnického, honitby a obchodu se solí, a svá panství zde mělo více vlastníků, z nichž nejvýznamnějšími byli pánové z Hardega a Letovic. Od roku [[1567]] získal část obce rod [[Podstatští z Prusinovic|Podstatských]] z [[Prusinovice|Prusinovic]], kteří toto léno v roce [[1570]] prodali [[olomouc]]kému biskupu Vilému Prusinovskému, který daroval tamnímu faráři právo odúmrti. Během doby část obce mělo v lenním vlastnictví město Svitavy (1580), jíž získalo od Jiřího Kamenohorského z [[Kamenná Horka|Kamenné Horky]] a od roku [[1630]] pak město Svitavy spravovalo celou obec.
Ves byla těžce zasažena [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]], před jejímž začátkem zde žilo 76 osedlých, ale v roce [[1677]] při lánové vizitaci pouze 71 osedlých a 5 statků bylo pustých. Právo várečné bylo sice v roce [[1651]] obci odebráno, ves ztratila i některá další privilegia, ale lze vypozorovat rozvoj mlynářství (v obci pracoval i větrný mlýn), zemědělství a živností. Hradec se stal i vyhlášeným tržním místem obilovin. Součástí svitavského panství zůstal až do roku [[1849]], ale po správní reformě spadal do moravskotřebovského politického okresu a do soudního okresu Svitavy. Od října 1938 připadl pod svitavský landrat v Sudetské župě, ale po skončení druhé světové války byl obnoven předválečný stav. Do roku 1949 patřil do okresu [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]], ale poté byl přičleněn do okresu Svitavy. Od 1. 1. 1976 do 31. 8. 1990 byl součástí města Svitavy, od 1. 9. 1990 je samostatnou obcí.
Ačkoliv byl Hradec silně zemědělskou obcí, byly zde ve 30. letech 20. století založeny i průmyslové podniky (strojírny, koželužna a tkalcovny). Řada obyvatel však dojížděla za prací do Svitav. Ze spolků zde působil spolek politický, zemědělský, hasičský, lidový a železničářský aj.
'''pověsti'''
| |||