Jahodov: Porovnání verzí

| popisek obrázku =

* Zřícenina mlýna z 18. stol., vyhořelého roku 1917

* V roce 1870 byla postavena kaple blahoslavené Panny Marie z odkazu Wolfganga Hanuše, faráře v Újezdě u Opočna, rodáka to jahodovského z čísla 21. Od té doby slaví Jahodov svoji pouť a posvícení, v kteréžto věci se stal nezávislým od Rovně. Zvonek byl pořízen již v roce 1864 z odkazu téhož a dáno mu jméno Wolfgang. Za první světové války byl zvonek zachráněn před rekvírováním zakopáním u stodoly čp.3, za druhé byl v Praze Na Maninách přikryt větším zvonem.

* Zajímavé je sledovati, jak koncem prvé a začátkem druhé poloviny století devatenáctého rozmohla se touha po hospodě. Nejstarší z nich byla v čísle 24 na Spálenisku, jež zanikla někdy v posledních létech století osmnáctého a jejím posledním majitelem byl Kazbal. Pak byla hospoda v čísle 15 - hostinský Krčmář, v čísle 19 - Seidl, v čísle 16 - Hrobař, v čísle 17 - Kubec, v čísle 21 - Buben a nejmladší z nich v čísle 28 (dvojdomku postaveném roku 1833 na nové parcele), jíž založil Rudolf Preclík asi kolem roku 1855 a fungovala ještě v roce 1955. Jeho nejmladší syn Vratislav, narozený zde na sv. Vavřince 10.8.1879, byl známým pražským uzenářem a jeho prodejna a hostinec pod podloubím na Loretánském náměstí čp.106 v Praze 1 na Hradčanech byly v provozu ještě v roce 1946.

* Bylo to 10. července 1926, když oznámil okresní úřad obcím svého obvodu, že 14.července navštíví Rychnov nad Kněžnou pan prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. A tu jeden doklad lásky lidu k svému představiteli. Nebylo třeba nařízení shůry- tolik a tolik lidí z každé obce se musí dostavit; naopak v Jahodově v mnohých rodinách vznikl nesvár o to, kdo bude doma hlídat a tak se nás v Rychnově sešlo tolik, že jsem uvažoval, kdo vlastně zůstal doma a hlídá. Tak to bylo ve všech obcích širokého okolí. Mám zato, že nikdy před tím nebyl Rychnov tak zaplněn. S napětím očekávali jsme příjezd pana prezidenta. Každý z nás se těšil jak mocně šťastni provoláme "Sláva a Nazdar", a když konečně kolem 10.hodiny přijel, krásný vznešený stařec v bílém šatě, svůj mezi své, bez štábu úředníků, nehlídán ani uniformovanou ani neuniformovanou tělesnou stráží, stála nás většina s hrdly pohnutím staženými, takže naše volání bylo spíš vzlykům podobné. Při vystoupení z auta přivítali pana prezidenta krátkým ale srdečným proslovem představitelé městské rady, okresního úřadu a deputace studentů gymnázia. Na to pan prezident vystoupil na připravenou tribunu, kolem obstoupenou spoustou mládeže v národních krojích, a odtud vřelými a upřímnými slovy poděkoval shromážděnému lidu. Není možné zapomenout na 14.červenec 1926, kdy mezi nás přišel náš prezident Osvoboditel (citováno z pamětní knihy obce Jahodova, sepsané Františkem Nedvídkem, rolníkem a kronikářem Jahodova z čp.24).<ref>{{Citace elektronické monografie