Kunčice pod Ondřejníkem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava adresy obecního úřadu značka: editace z Vizuálního editoru |
m aktualizace_parametru; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
| název = Kunčice pod Ondřejníkem
| obrázek = Kunčice pod Ondřejníkem, Skalka.jpg
| popisek
| vlajka = Kuncice_pod_Ondrejnikem_CZ_flag.gif
| znak = Kunčice pod Ondřejníkem CoA.svg
Řádek 44:
== Historie ==
=== Založení obce ===
Kunčice pod Ondřejníkem byly založeny z příkazu [[Arnold z Hückelswagenu|Arnolda z Hückelswagenu]], jenž sídlil na nedalekém [[Hukvaldy (hrad)|hradě Hukvaldy]]. Vymýcení lesa a založení obce bylo zadáno jistému Kunzovi po roce [[1281]]. Tento člověk, o kterém nejsou žádné bližší informace, dal této vesnici jméno a jeho potomci zde zastávali fojtský úřad.
Asi sto let po vzniku obce byla založena skelná huť v místech, kde dnes stojí dnešní hostinec Na Huťařství. Tato sklárna se brzy stala slavnou pro své výrobky neobyčejné jakosti, vždyť ze zdejších talířů jedl sám arcibiskup olomoucký. Také se k ní váže první písemná zmínka o vesnici z roku [[1581]] ohledně každoroční daně olomouskému arcibiskupovi v podobě jednoho sta skleněných talířů. V průběhu [[17. století]] význam sklárny upadal a přes veškeré snahy několika sklářských rodů počátkem [[18. století]] zanikla. Roku [[1707]] zde byl otevřen hostinec, který zde stojí dodnes.
Řádek 55:
Ustupující těžba uvolnila místo rozvoji turistického ruchu. První hosté začali přijíždět na "letní byt" s dokončením tratě [[Bílsko]]-[[Kojetín]] v roce [[1888]], které do té doby řídce obydlenou horní část obce spojilo s průmyslovými městy severní [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]] s [[Moravská Ostrava|Moravskou Ostravou]] v čele. Zprvu příslušníci vyšších tříd nejen ostravské společnosti přespávali v pronajatých pokojích ve skromných domech místních obyvatel, posléze začali v prostoru mezi kunčickým nádražím a dnešním [[Beskydské rehabilitační centrum|Beskydským rehabilitačním centrem]] stavět své více či méně výstavné vily. Zvýšený pohyb lidí zaregistroval a využil majitel dvora Wernerovice Ferdinand Brázda. Na svém statku r. [[1889]] otevřel hostinec "Unter den Linden" (Pod Lipkami) a koloniál pro potřeby přibývajících letních hostů. Po smrti Ferdinanda Brázdy r. [[1896]] jeho manželka Klaudie prodala dvůr s hostincem manželům Dočekalovým z [[Ostrava|Ostravy]]. Ti nechali po pravé stravě silnice z [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlantu]] postavit r. [[1898]] jednopatrový Hotel Skalku, budovu koupelen a celý prostor mezi těmito budovami parkově upravili. Nákladná výstavba přivedla majitele do dluhů a objekty byly ve dražbě r. [[1902]] prodány MUDr. Janu Mayi, který zde založil hornické sanatorium. Název Hotel Skalka přešel r. [[1911]] na zařízení o několik metrů dále po levé straně, kde provozovna funguje dodnes
Zanedlouho letní hosté začali stavět své vlastní rekreační objekty. Prvním z těchto domů byla "Villa Rosen" rodinného přítele Brázdových Emila Christopha, mj. stavitele dřevěné kaple v areálu postavena r. [[1897]]. Dnes na jejím místě stojí moderní budova Domu Pionýrů Frýdek - Místek z roku [[1970]], která však respektuje půdorys původní vily. Následovala vila Dominika Werlika [[1898|(1898)]], vila pplk. Navrátila [[1898|(1898)]], roubená vila stavitele Ferdinanda Tichého [[1899|(1899)]], vila manželů Jurečkových [[1899|(1899)]] a dnes neexistující Parmova vila [[1899|(1899)]]. V novém století se výstavba ještě zrychlila a slibný vývoj přerušila až první světová válka. Za všechny vily vybudované v této době uveďme mimořádně hodnotný secesní dům "Waldhaus Glassner" [[1902|(1902)]] vrchního stavebního rady Carla Glassnera nebo dřevěnou vilu Šárka poslance a advokáte JUDr. Fajfrlíka dle návrhu Dušana Jurkoviče z roku [[1903]].
Po skončení [[První světová válka|první světové války]], v období [[Konjunktura|konjunktury]] 20. let se znova začíná s výstavbou vil. Jedním z nejvýznamnějších a nejzámožnějších majitelů vil byl Ing. Dr. h. c. Edward Šebela, generální ředitel Vítkovické báňské a hutní společnosti, jenž zakoupil starší vilu Jana Jaterky s rozsáhlými pozemky, které byly r. [[1926]] parkově upraveny a vila nákladně přestavěna. Roku [[1948]] byla odkoupena státem<ref>Jan Folprecht, Lázně Skalka s. 52, PROPIS 2001</ref>. R. [[1960]] byla znovu rozšířena jako Rekreační středisko karvinských elektráren. V dnešní době je v soukromých rukou a funguje jako penzion Karolina, avšak park okolo je opuštěn a zanedbán. Velmi zajímavou stavbou je také vila Dr. Ing. Rudolfa Zankla, generálního tajemníka a německého vedoucího Vítkovických kamenouhelných dolů. Má kruhový půdorys a osou domu je komín se středovým krbem. Postavena byla v roce [[1928]].
Někteří majitelé se sdružili již roku [[1903]] v Okrašlovacím spolku pro Velké Kunčice pod Radhoštěm. Výsledkem jejich činnosti byla stavba chodníku k nádraží, vybudování veřejného osvětlení v okolí lázní, otevření veřejného koupaliště a tenisových kurtů, které se nacházejí v areálu bývalého rekreačního střediska ČSD a hlavně výstavba a rekonstrukce [[kostel svatého Prokopa a Barbory|dřevěného kostelíka]] roku [[1931]]. Činnost spolku byla násilně přerušena po roce [[1948]], avšak roku [[2010]] byl obnoven pod názvem Okrašlovací spolek Rozhledna.
Řádek 67:
* [[kostel svaté Maří Magdalény (Kunčice pod Ondřejníkem)|Kostel svaté Maří Magdalény]] z roku [[1814]]
* Kaple svaté Maří Magdalény
* Kaple Panny Marie na Gvardůvkách
* Husův sbor
* Přírodní rezervace [[Les Na Rozdílné]]
* Přírodní rezervace [[Skalka (přírodní rezervace)|Skalka]]
* Památný strom [[Dub MUDr. Storcha]], u vily Běla naproti lázním <ref group="souř">{{Souřadnice|{{dms|49|032|015.8|N}}|{{dms|18|018|016.5|E}}}}</ref>
| |||