Sedlčany: Porovnání verzí

| popisek obrázku = Sedlčanská radnice na náměstí T.G.Masaryka

[[Soubor:Sedlčany, kostel sv. Martina v roce 1602.jpg|thumb|upright=1.0|J. Willenberg: Sedlčany roku 1602]]

[[Soubor:Sedlčany, Církvička, od jihovýchodu.jpg|thumb|upright=1.1|Barokní kostel P. Marie (Církvička)]]

První písemná zmínka pochází již z roku [[1294]]. Již od [[12. století]]{{Doplňte zdroj}} byly střediskem [[Vltava|Středního Povltaví]]. Na počátku [[14. století]] patřila tehdejší trhová ves [[Rožmberkové|Rožmberkům]], kterým patřily i místní [[zlato|zlaté doly]]. Za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] je ale museli vrátit královské komoře. V [[15. století]] získalo město mnoho [[Priívilegium|privilegií]] a do městského znaku [[Rožmberkové|rožmberskou]] pětilistou růži. Od r. 1469 bylo město zástavou pánů Popelů z Lobkovic, v roce [[1580]] město získal známý stavitel rybníků - [[regent]] [[Jakub Krčín]] z Jelčan a Sedlčan (''z gelcán a z selčan''), který začal brzy vybírat od projíždějících kupců vysoké mýtné. Kvůli tomu se začali kupci městu vyhýbat, což způsobilo spor Krčína s měšťany. Po jeho smrti připadlo město nadlouho [[Lobkovicové|Lobkovicům]] stejně jako velká část okolního kraje.

V 19. století význam města nadále vzrůstal, výrazným impulzem k rozvoji bylo také vybudování [[Železnice|železniční tratě]] [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovice]] - Sedlčany v roce 1894. Nová radnice byla postavena v roce [[1903]]; dnes jsou na ní umístěny [[památník]]y padlých v obou světových válkách. U příležitosti velkých manévrů československého vojska v září 1922 navštívil město prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]].

Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] došlo ke zřízení [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku|nacistického vojenského výcvikového prostoru]], a k [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|vystěhování Sedlčanska, Sedlecka a Voticka]] (kde byla velká koncentrace tradičního českého obyvatelstva). [[8. květen|8. května]] [[1943]] byla v Sedlčanech zřízena pobočka přesídlovací kanceláře, která zajišťovala vystěhování obyvatel města do [[1. srpen|1. srpna]] [[1943]].

[[Soubor:Sedlcany muzeum.jpg|thumb|upright=1.1|Sedlčanské muzeum.]]

Centrum města tvoří náměstí T. G. Masaryka se starou radnicí (v níž je městské muzeum), novorenesanční novou radnicí a obchodním domem Rozvoj. Přímo přes náměstí prochází severojižním směrem [[silnice II/105]], která v centru nese název 28. října, na severu Církvičská a na jihu Sedlecká. Jižně od náměstí se nachází [[Kostel svatého Martina (Sedlčany)|kostel sv. Martina]], u severního okraje vlastního města poblíž Povltavských mlékáren kostel Nanebevzetí Panny Marie (nazývaný Církvička) a bývalé obchodní centrum Kačenka. Severozápadně od centra se nachází Severní sídliště, podél ulice Víta Nejedlého pak starší Jižní sídliště. Západně od centra se nacházejí výrazné kopce Cihelný vrch (470 [[nadmořská výška|m n. m.]]), na jehož vrcholu se nachází lidová hvězdárna Josefa Sadila, a Sedlčanský Šiberný (478 m n. m.). Z jižní strany míjí centrum města [[silnice I/18]] a se silnicí II/105 se kříží na kruhovém objezdu, v jehož blízkosti jsou obchodní centra: LIDL, Penny Market, Billa a Kik. V okolí leží Němečkova cihelna, jižněji pak velký zemědělský areál a Šípkova cihelna.

V katastrálním území ''Sedlčany'' leží samotné město. Na pravém břehu Mastníku, tedy ve východní části města, se v okolí železniční tratě nachází čtvrť [[Lhotka (Sedlčany)|Lhotka]], plynule navazující na centrum, východněji pak [[Červený Hrádek (Sedlčany)|Červený Hrádek]] a Na Skalách. Severně od osady Na Skalách se nachází (stále ještě v katastrálním území Sedlčany) část obce [[Vítěž]]. Východně od Vítěže leží Kolihový les.

V severní část města se nachází katastrální území ''[[Sestrouň]]''. Kromě vesnice Sestrouň zahrnuje ještě vesnice [[Hradišťko (Sedlčany)|Hradišťko]] a [[Zberaz]] a menší osady Na Chalupách a Roudný. Jižně od Roudného je krosový okruh Kotlina.

* [[František Bučil]] ([[1894]]–[[1955]]), katolický kněz, děkan v Sedlčanech; šikanován a odsouzen za sabotáž komunistickým režimem

:Z města vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dobříš, Heřmaničky, Milevsko, Petrovice, Plzeň, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlec-Prčice, Tábor, Votice. Autobusové stanoviště se nachází přibližně ve třetině cesty mezi hlavním náměstím a nádražím, je tvořené 8 ostrovními nástupišti na ploše a dalšími 4 stanovišti po obvodu.