Brno-Žabovřesky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
m →Historický přehled: +link |
||
Řádek 63:
| vydavatel = Zastupitelstvo MČ Brno Žabovřesky
| počet_stran = 155
}}</ref> Před rokem [[1314]] se Žabovřesky staly [[šlechta|šlechtickým]] [[majetek|majetkem]]. Na severním okraji původních Žabovřesk existovala ve středověku, pravděpodobně v prostoru dnešní ulice Maničky, malá vesnice Manice, jež byla v [[15. století]] připojena k Žabovřeskám. První písemná zmínka o Manicích pochází již z roku 1092.<ref name="vlasakova" /> Roku [[1784]] vznikla v důsledku [[raabizace]] v centrální části katastru Žabovřesk, východně od zástavby původní vsi, osada Vinohrádky (něm. Weinberg), tvořená jednoulicovou zástavbou v prostoru dnešní [[Horova (Brno)|Horovy ulice]]. V [[19. století]] pak, v nejjižnější části tehdejšího žabovřeského katastru, vznikla na levém břehu [[Svratka|Svratky]] osada [[Kamenný Mlýn]], jež se roku [[1898]] stala samostatnou obcí s vlastním katastrálním územím. Před polovinou 19. století začal velice rychlý růst zástavby Žabovřesek a Vinohrádek, která se rozšiřovala především směrem k Brnu.
Roku [[1847]] byla tehdy ještě nezastavěná jihovýchodní část tehdejšího katastru obce Žabovřesky – s ulicemi Chládkovou, Matzenauerovou, Spojovací, Zborovskou a Žižkovou překatastrována do katastrálního území [[Křížová]], s níž se pak [[6. červenec|6. července]] [[1850]] stala součástí Brna. Téhož dne se součástí Brna stala i nejvýchodnější část území dnešních Žabovřesk, vymezená na západě linií ulic Veveří a Tábor, jako původní součást tehdejšího katastrálního území [[Velká Nová Ulice]]. [[16. duben|16. dubna]] [[1919]] pak byl k Brnu připojen zbytek území dnešní městské části, zahrnující kromě většiny území původního katastru dosavadní obce Žabovřesky také severní část katastru dosavadní obce Kamenný Mlýn a malou část původního katastru [[Jundrov]]a.
| |||