Kvantová mechanika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Význam kvantové mechaniky: Postkvantová kryptografie |
→Hlavní rozdíly mezi klasickou a kvantovou mechanikou: statistická fyzika |
||
Řádek 40:
== Hlavní rozdíly mezi klasickou a kvantovou mechanikou ==
[[Soubor:EffetTunnel.gif|250px|right|thumb|[[Tunelový jev]] - vlnová funkce elektronu částečně protuneluje bariérou, takže je nenulová pravděpodobnost naměření elektronu za bariérou.]]
# [[Pravděpodobnostní popis]] - Jednotlivým stavům kvantového systému jsou přiřazeny určité hodnoty hustoty pravděpodobnosti. Výsledky měření dané veličiny ve známém stavu lze předpovědět jen ve smyslu pravděpodobnostním. [[Hustota pravděpodobnosti]] ovšem existuje i klasicky.<ref>http://www.st-andrews.ac.uk/physics/quvis/simulations_phys/ph34_Mass_Spring_System.html - Classical probability densities: mass on a spring</ref>
# [[Princip superpozice stavů]] – Kvantový objekt může existovat ve stavu, který je dán lineární kombinací jiných stavů. Avšak [[princip superpozice]] také existuje klasicky.
# [[Diskrétní spektrum]] – Některé veličiny v určitých situacích (např. energie či moment hybnosti [[elektron]]u v obalu atomu) nemohou nabývat libovolných hodnot, ale jen hodnot z diskrétní množiny; odtud název „kvantová mechanika". [[Spektrum]] složené například ze zdrojů [[monochromatické záření|monochromatického záření]] nebo [[tón]]ů je také diskrétní.
# [[Měření]] - Zatímco měření v klasické mechanice neovlivňuje měřený objekt, v kvantové mechanice operace měření na objektu vede ke změně stavu tohoto objektu, což odpovídá redukci vlnové funkce (rozložení pravděpodobnosti), populárně nazývanému kolaps vlnové funkce; z toho vyplývá možná závislost výsledku dvou měření na pořadí jejich provedení. Klasické měření také ovlivňuje měřené (například [[princip reciprocity]]).
# [[Tunelový jev]] – Částice mohou s určitou pravděpodobností pronikat i do oblasti, která je podle klasické mechaniky částicím nepřístupná, např. skrze překážku, na jejíž překonání nemají dostatek energie. Částice se také může s určitou pravděpodobností odrazit od překážky, kterou by měla v klasické mechanice s jistotou překonat. Klasická [[
# [[Dualita částice a vlnění|Vlnově-částicový dualismus]] – Kvantové objekty se v některých situacích mohou chovat (být interpretovány) jako vlny (mají dobře lokalizovanou velikost hybnosti), v jiných jako částice (mají dobře lokalizovanou polohu).
# [[Relace neurčitosti]] - Určité veličiny nejsou na jednom systému současně přesně měřitelné, např. poloha a hybnost. Klasická [[Fourierova transformace]] má také takové vlastnosti.
# Princip [[nerozlišitelnost částic|nerozlišitelnosti částic]] – Částice stejného druhu (např. dva elektrony) nemůžeme od sebe ani v principu odlišit, nelze je „očíslovat". Rozlišitelnost či nerozlišitelnost různých stavů systému se v rovnicích kvantové fyziky velmi konkrétně projevuje, například při popisu chemické vazby. Klasická [[statistická fyzika]] také používá [[Statistický soubor|statistické soubory]] s identickými částicemi.
# [[Entanglement|Kvantová provázanost]] (propletení, entanglement) – Stav systému dvou či více částic, v němž nelze hovořit odděleně o stavech jednotlivých částic. Jeho chování je však podobné jako pro klasický [[chaos]].<ref>http://phys.org/news/2016-07-blur-line-classical-quantum-physics.html - Researchers blur the line between classical and quantum physics by connecting chaos and entanglement</ref>
| |||