Kostel Panny Marie Sněžné (Praha): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Upřesnění infoboxu
+wikilinky, delink
Řádek 58:
Roku [[1603]] císař [[Rudolf II.]] daroval klášter s kostelem františkánům. Roku 1611 za vpádu pasovských vojsk zfanatizovaná lůza klášter napadla a povraždila čtrnáct mnichů, kteří byli roku [[2012]] blahořečeni jako [[Čtrnáct pražských mučedníků]].
 
Kostel byl dostavěn roku [[1625]] a téhož roku 14. května vysvěcen pražským arcibiskupem [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnoštem Harrachem]], vnitřní zařízení pokračovalo až do 2. poloviny 17. století, kdy byl dostavěn také klášter. Na nádvoří vyrostla jednolodní [[PortiunkulePorciunkule|porciunkulová]] kaple (při rekonstrukci kláštera počátkem 20. století zbořená).
 
Po roce 1606 se nedokončený a zchátralý komplex dočkal oprav od svých nových majitelů – bosých [[Řád menších bratří|františkánů]], jimž císař [[Rudolf II.]] ruinu postoupil. Zřícená gotická klenba byla nahrazena renesanční konstrukcí (síťová renesanční klenba s malbami hvězdné oblohy, Panny Marie, Nejsvětější Trojice a svatých) a byla zbudována vstupní přístavba s [[kruchta|kruchtou]]. Presbytář původně zamýšlené stavby dnes slouží jako kostel. Se svou výškou 31,5 metru je jednou z nejvyšších chrámových staveb v Praze. Klášter byl obnoven v [[Barokní architektura|barokním slohu]] až po polovině 17. století. Zbytky gotického zdiva postranních lodí zůstaly zachovány v barokních kaplích zasvěcených Panně Marii a Janu Nepomuckému.
Řádek 82:
Vnitřní prostor chóru je v současné době oproti původnímu stavu snížen. Původní gotické křížové žebrové klenby, které měly ve vrcholu výšku 34 metrů od země, byly již koncem 16. století zcela zničeny. Poté, co předal Rudolf II. klášter františkánům, kteří začali s opravnými pracemi, byl prostor znovu zaklenut níže posazenými síťovými klenbami renesančními. Zároveň s tím byla také přirozeně snížena i okna. Stopy původních gotických kleneb můžeme stále pozorovat na půdě kostela. Záklenky oken jsou viditelné i zvenku.
 
V interiéru kostela se dochovala řada raně barokních movitých památek. Především je to jedna z nejmohutnějších oltářních architektur v Praze (výška 29 metrů): raně barokní sloupový oltář završený monumentální Kalvárií, totiž sochami Ukřižovaného, sv. Jana Evangelisty a Panny Marie. Byl vybudovaný v letech 1649–1651 neznámým řezbářem. Autorem spodního oltářního obrazu, který představuje legendu o založení římského kostela "[[PannaBazilika MariaPanny SněžnáMarie Sněžné|Panny Marie Sněžné]]" (též [[Santa Maria Maggiore]]) je pražský malíř [[Antonín Stevens]].
 
Na levém bočním oltáři se nachází vrcholně barokní obraz, olejomalba [[Václav Vavřinec Reiner|Václava Vavřince Reinera]]: "[[Zvěstování Panny Marie]]".