Satan: Porovnání verzí

V [[Tanach|Tanachu -– hebrejské bibli]] (tj. ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] dle [[křesťanství]] je Satan popisován jako jeden ze „synů Božích“ (tj. [[anděl]]. Pozdější židovská exegetická tradice ztotožňuje Satana s dalšími biblickými elementy, vesměs ztělesňující negativní vlastnosti, např. [[Hadi|had]] (tj. zkouška [[Adam]]a a [[Eva|Evy]] v knize [[Genesis]]). V [[Talmud]]u, [[Midraš]]ích a některých dílech [[Kabala|Kabaly]] je Satan někdy nazýván '''[[Sama’el]]''', '''Ašmodaj''' (''[[Asmodeus]]'') a dalšími jmény, pocházející vesměs z [[perština|perštiny]] nebo řečtiny; nicméně většina židovské literatury je toho soudu, že Sama’el je jiný anděl (jeho negativní vztah k [[Izrael]]i je způsoben tím, že slouží jako anděl -– zástupce [[Řím]]a, tj. protivníka Izraele). V oborech [[angelologie]] a [[démonologie]] tato různá jména někdy označují řadu různých andělů a démonů a panuje značná neshoda ohledně toho, zda jsou některé z těchto bytostí skutečně zlé, nebo pouze dělají „svou práci“.

Některé církve{{kdo}} se domnívají, že Satan je jen [[alegorie]] (tyto názory jsou však v rámci křesťanství velmi minoritní).

Ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] byl Lucifer původně pohanským božstvem, jehož funkce souvisela se světlem a s jitřenkou. Je římskou verzí řeckého boha Éósfora (Fósfora), který měl stejné funkce jako Lucifer. Byl popisován jako syn bohyně [[Éós]] a titána [[Astraios|Astraia]] a zobrazován jako mladík se zapálenou loučí. Jméno '''[[Éósforos]]''' pochází z [[řečtina|řečtiny]] a znamená doslova ''Světlonoš''. Jméno '''[[Lucifer]]''' pocházející z [[latina|latiny]] znamená totéž. V [[Izajáš|knize Izajáš]] je „Syn úsvitu“ ztotožňován s [[babylón]]ským králem, proto jeho pozdější negativní konotace.

V [[Zoroastrismus|zoroastrismu]] a také ve starověkém [[Mithraismus|mithraismu]] figurovala postava velice podobná Satanovi -– '''[[Agra Mainju]]''' (zlý duch) neboli '''Ahriman'''.

Když se Satan objevuje ve [[film]]ech a televizi, bývá často zobrazován jako muž s rudou kůží, rohy na hlavě, kopyty, ocasem a vidlemi; jindy vyhlíží jako obyčejný člověk a ve vzácných případech je slyšet jen jeho hlas. Mezi známými zobrazeními Satana jsou kreslené [[Groteska|grotesky]] [[Warner Brothers]], ''[[Exorcista]]'' W. Friedkina (1973), ''[[Omen: Přichází Satan!]]'' [[Richard Donnew|Richarda Donnera]] (1976), ''[[Legenda (film)|Legenda]]'' [[Ridley Scott|Ridleyho Scotta]] (1985) a [[South Park]]. Ve filmu ''[[Ďáblův advokát (film)|Ďáblův advokát]]'' hrál Satana [[Al Pacino]].

Ve filmu [[Constantine (film)|Constantine]] ztvárnil roli Satana [[Peter Stormare]]. Satan je zde relativně dobrým -– zabrání skutečnému nebezpečí, kterým je vypuštění jeho syna na svět (z taktických důvodů -– více zla na světě by znamenalo méně duší do pekla).

Ve filmu Ďáblův advokát je Satan ztělesněn Alem Pacinem jako John Milton (odkaz na starého anglického autora -– Paradise Lost) a jako Satanovo vítězství (mezi řádky) prezentuje způsob života v Západním světě.

Využití Satana jako ztělesnění zla skýtá mnoho dějových příležitostí. South Park kupříkladu dosahuje politicky satirického účinku tím, že Satan v něm je týraným milencem (evidentně horšího) [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]]. Jiní používají zápasy hrdinů se Satanem, aby zviditelnili lidské slabosti a nedostatky při snaze vést dobrý život – například ''Smlouva s ďáblem'' (2000 jako remake filmu z r. 1967). A v [[horor]]ovém žánru Satan poskytuje působivého, takřka všemocného protivníka, jako v trilogii ''Omen''.