Stuartovci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Králové Skotska: opraven neexistující odkaz Jakub V. na existující Jakub V. Skotský
Řádek 20:
[[Jakobité (hnutí)|Jakobité]] a [[katolík|katolíci]] uznávají za anglické krále ty osoby, které by získaly anglickou korunu, kdyby nebyl přijat [[Act of Settlement]], který jejich nástupnictví vyloučil. Za právoplatné krále Anglie, Skotska a Irska tak jakobité považovali tyto v exilu žijící Stuartovce:
* [[Jakub František Stuart]], syn krále [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]] Jakub František Stuart byl katolickou církví uznán za jediného právoplatného krále Anglie, Skotska a Irska a jako takový přijal jméno Jakub III. (pro Anglii) a Jakub VIII. (pro Skotsko). Celý život prožil v exilu, stejně jako jeho potomci.
* [[Karel Eduard Stuart]], hrabě z Albany, syn [[Jakub František Stuart|Jakuba Františka Stuarta]]. Přestože mu [[papež]] [[Klement XI.]] při křtu udělil titul [[princ z Walesu|princem z Walesu]], byl mu tento titul pozdějším papežem [[Klement XIII.|Klementem XIII.]] a jeho následovníky upírán. Karel Eduard si činil po smrti svého otce nároky na trůn, nebyl ale za krále uznán ani ve Velké Británii ani katolickou církví. Sám sebe prohlašoval za jediného právoplatného krále Anglie, Skotska a Irska a nechal si říkat Karel III.
* [[Jindřich Benedikt Stuart]], kardinál z Yorku, mladší syn [[Jakub František Stuart|Jakuba Františka Stuarta]] a bratr Karla Eduarda Stuarta. Na trůn si nárok nečinil, ale jakobité jej považovali za právoplatného dědice trůnu.
Po vymření hlavní rodové linie Stuartovců roku [[1807]] přešly nároky na anglický trůn na dynastii savojskou (1807-1840), z ní na dynastii Habsburg-Este (1840-1919) a z této dynastie na [[Wittelsbachové|Wittelsbachy]].