Georgij Konstantinovič Žukov: Porovnání verzí

Roku [[1923]] byl již [[velitel]]em [[pluk]]u a v roce [[1930]] velel [[Brigáda (jednotka)|brigádě]]. [[Velký teror|Období Velkého teroru]] a čistek v armádě přežil díky tomu, že se zachoval zcela jinak než ostatní velitelé - začal si stěžovat na všechny strany včetně samotnému [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovi]], což mu zřejmě zachránilo život (po vyznamenání v úspěšné bitvě u Chalcyn Golu si jej Stalin velmi oblíbil, takže případné zatčení již nadále nepřicházelo tolik do úvahy). V 30. letech působil ve funkci velitele jezdecké brigády, v letech 1931 až 1933 krátce pracoval v Generálním štábu Rudé armády. Od roku 1933 velel jezdecké divizi, za vynikající výsledky této divize obdržel v roce 1935 [[Leninův řád]]. Ve druhé polovině 30. let působil nejprve ve funkci velitele jezdeckého sboru, posléze jako zástupce velitele jízdy [[Běloruský vojenský okruh|Běloruského vojenského okruhu]]. V závěru 30. let také krátce sloužil na [[Dálný východ|Dálném Východě]]. Zde v letech 1939 až 1940 velel 1. sovětsko–mongolské armádní skupině, která bojovala proti [[Japonsko|japonské]] Kwantungské[[Kuantungská armáda|Kuantungské armádě]] na [[Mongolsko|mongolské]] hranici v letech [[1938]] až [[1939]]. Vše začalo jako běžná šarvátka na hranicích a rychle vyústilo v opravdovou válku. [[Japonci]] zaútočili s 80 000 muži, 180 tanky a 450 letouny. Tento útok vyústil do rozhodující [[Bitva u řeky Chalchyn|bitvy u Chalchyn Golu]]. Zde napodobil [[Hannibal]]ovu taktiku a během několika dnů byli Japonci poraženi. Za tuto operaci získal své první vyznamenání titulem [[Hrdina Sovětského svazu]].