Vojenský újezd Březina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
/nmV/* značka: editace z Vizuálního editoru |
→Historie: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
||
Řádek 48:
== Historie ==
Počátkem 30. let došlo v [[Německo|Německu]] nástupem [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci ke změně bezpečnostní situace [[Československo|Československa]]. Byla přijata řada opatření, mezi nimiž bylo i rozhodnutí [[Vláda České republiky|vlády ČSR]] ze dne 7.2.1936 o vybudování [[vojenský tábor|vojenského tábora]] v jižní části lesního komplexu [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]], které byly majetkem olomouckého arcibiskupství. Lesy byly postupně státem vyvlastněny a již k 1. listopadu [[1935]] bylo zřízeno Velitelství výcvikového tábora v [[Dědice (Vyškov)|Dědicích]] u Vyškova, o rok později zde přišla osádka. Byly prováděny intenzívní práce, postupně došlo k vybudování dělostřelecké, pěchotní a letecké střelnice. V kasárnách byl umístěn pluk útočné vozby, vyzbrojený tanky [[LT vz. 35|LT-35]] a obrněnými vozidly; ve [[Vyškov]]ě bylo zřízeno Učiliště útočné
Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a obsazení státu nacistickým Německem byl 26. března [[1939]] vojenský prostor převzat Němci a přejmenován na Truppenübungsplatz Wischau. V kasárnách na Kozí Horce byla umístěna Německá praporčická škola tankových vojsk. V roce [[1940]] vydal říšský protektor [[Konstantin von Neurath]] výnos o [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny]]. Účelem toho bylo jednak dočasně rozšířit vojenskou střelnici, ale hlavně vytvořit německý koridor, který měl propojit německé ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku. V takto rozšířeném vojenském prostoru bylo vybudováno [[Betonové bunkry na Vyškovsku|množství pevnůstek]], které sloužily k tahání cvičných cílů či jako pozorovatelny. Vystěhované vesnice byly poškozeny, nejvíce utrpěly ty, které sloužily jako cvičné cíle. Po ukončení bojů [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se lidé, kteří byli násilně vystěhováni, začali vracet zpět do svých domovů, přičemž nebylo zcela jasné, zda střelnice ve stávajícím rozsahu bude zachována. 29. května [[1945]] bylo rozhodnuto, že Vyškovská vojenská střelnice zůstane v rozsahu, v jakém byla před okupací v roce 1939.
| |||