Český zemský soud: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+Souvis. články (Mor. z. s.) |
doplněno z obecného článku Zemský soud |
||
Řádek 3:
== Práva a pravomoci ==
[[Soubor:Desky zemske list.jpg|náhled|
[[Zemský soud]] byl kompetentní k řešení civilních i trestních sporů české šlechty, ačkoli až do roku 1402 k němu mohl podat žalobu na šlechtice i [[poddanství|poddaný]]. [[
Zasedal čtyřikrát ročně v tzv. [[suché dny|suchých dnech]] neboli kvatembrech (''quatuor tempora'') na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], poblíž [[Vladislavský sál|Vladislavského sálu]], a jednalo se před ním zásadně ústně. Ovšem už od počátku se o tom vedly písemné záznamy (''registra regalia''), které pak daly vzniknout [[zemské desky|zemským deskám]], v nichž se zaznamenávaly výnosy a rozsudky soudu. Král soudu sice předsedal, ale řídil ho [[zemský sudí]] (''iudex terre''), který se v polovině 13. století vyvinul z původního dvorského sudího (''iudex curie'') v souvislosti s tím, jak se omezil okruh osob přímo podléhajících panovníkovi jen na šlechtu. Mohl jím být jen [[panský stav|pán]], stejně jako ostatní přísedící (''consules terre'', ''seniores terre''), zemským písařem už ale mohl být i nižší šlechtic. Počet přísedících, tzv. kmetů, se nejdříve ustálil na čísle 12 a pro soudní jednání jich muselo být přítomno alespoň sedm. Soud právo volně nalézal, rozhodoval volně pouze s odkazem na staré české zvykové právu s tím, že jednou takto rozhodnutá věc se stala vzorem pro další podobné případy, fungoval tedy na principu [[precedens|precedentů]]. Tím také tvořil [[zemské právo]]. Rozhodnutí zemského soudu, proti kterému nebylo odvolání (vůči [[Rada nad apelacemi|apelačnímu soudu]] disponoval privilegiem inapelačnosti, pouze v případě trestu smrti mohl panovník udělit milost), vykonával [[nejvyšší purkrabí]], který také mohl krále na soudu zastupovat. Finanční zájmy krále ale hájil nejvyšší komorník. Vedle '''většího zemského soudu''' působil i tzv. '''menší zemský soud''', kde zasedala nižší šlechta a který kromě projednávání sporů do hodnoty deseti [[hřivna|hřiven]] stříbra také vedl agendu zemských desk.
V průběhu 15. a 16. století zemský soud postupně ztrácel svůj původně prvořadý význam, zasedal už jen třikrát ročně a v letech 1440–1453 a 1467–1485 dokonce nezasedal vůbec. Původní volnost v nalézání práva mu navíc omezilo ''[[Vladislavské zřízení zemské]]'' (v téže době se na evropské univerzity vracely rovněž nauky o [[Římské právo|římském právu]], které také ovlivnilo některé jeho rozsudky). Přesto se v této době rozšířil počet přísedících, pánů zůstalo 12, ale k nim přibylo osm [[rytíř]]ů, kteří do té doby mohli působit jen u menšího zemského soudu. Po vydání ''[[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]]'' se situace ještě více proměnila v neprospěch šlechty, nejvyšším soudcem se stal panovník, ústní jednání bylo nahrazeno písemným řízením, soud opustil precedenční právo a proti jeho rozhodnutí bylo možné podat revizi k [[česká dvorská kancelář|české dvorské kanceláři]].
== Literatura ==
| |||