Systémové bednění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
m oprava interpunkce; kosmetické úpravy |
||
Řádek 15:
Pro [[tesařské bednění]], které se na stavbách stavělo v první polovině [[20. století]] bylo zapotřebí mnoho [[řezivo|řeziva]]. Možnost jeho opětovného použití, ([[Obrátkovost benění|obrátka bednění]]), byla poměrně nízká a spotřeba dřeva ve stavebnictví byla velmi vysoká. Nedostatek řeziva se projevil zejména při obnově zemí zničených [[Druhá světová válka|2. světovou válkou]], (Německo, Francie), a podnítil zájem o vývoj a výrobu standardizovaných prvků, které by nedostatkové řezivo nahradily a zároveň umožily vícenásobné použití.<ref>V USA a Kanadě se nedostatek řeziva po válce neprojevil a užívání systémového bednění, (tzv. ''european style forming''), se zde prosazuje se zpožděním oproti západoevropským zemím.</ref><br />
Vytváření bednicích systémů započalo nahrazováním prvků tradičního bednění výrobky standardizovaných rozměrů. Prkna bednicího pláště byla nahrazena deskovými materiály, hranoly byly nahrazeny dřevěnými a ocelovými nosníky. Namísto dřevěných podpůrných stojek stropního bednění se začaly používat nastavitelné stropní stojky. Postupně se tak vytvořil ucelený '''''systém nosníkového bednění'''''. V osmdesátých letech [[20. století]] došlo k další [[inovace|inovaci]] systému.<ref>SCHMITT Roland: ''Die Schalungstechnik, str.5</ref> Nosníky a deskové prvky pláště byly integrovány do jednoho prvku - ocelového bednicího rámu. Vyvinutý '''''systém rámového bednění''''' je méně univerzální, jeho výhodou je ale celkově rychlejší vytvoření bednicí formy (tj. nižší [[pracnost]]). Souběžně bylo nutné vyvíjet pro nové tvary bednicích forem také doplňující '''''podpěrné a opěrné systémy'''''.<br/>
Při využití prvků systémového bednění byly postupně vyvinuty speciální druhy bednění užívané např. při stavbě výškových budov, mostů a tunelů.
=== Historie systémového bednění v ČR ===
Řádek 21:
Systémové bednění zavedlo a úspěšně používalo na svých stavbách již ve dvacátých letech 20. století Baťovo zlínské stavitelství.<ref>MUSIL František: ''Baťovo zlínské stavitelství a jeho odkaz současnosti'', In ''Cesty k úspěchu'', sborník z konference ''Tvůrčí odkaz Tomáše Bati a jeho podnikatelské metody'' dostupné [http://www.cintamani.cz/Bata/knihy/zbornik/09.html]</ref> Využití se však omezilo pouze na stavby budované pro potřeby [[Dějiny koncernu Baťa|Baťova koncernu]] a nepřerostlo ve výrobu pro potřeby ostatních firem.
V socialistickém stavebnictví byly upřednostňovány stavby ze železobetonových prefabrikátů a monolitické konstrukce byly silně omezovány.
Samostatnou kapitolou v historii systémového bednění v ČSSR je užití ocelového prostorového bednění (tzv. ''tunelové bednění''), které umožňuje zabetonovat stěny i stropní desku zároveň. Toto bednění lze vyhřívat, (např. propanbutanovými hořáky) a zkrátit tak dobu tvrdnutí betonu až na několik hodin.
== Nosníkové bednění ==
{{viz též|Nosníkové bednění}}
Pomocí prvků systémového nosníkového bednění můžeme zhotovovat jak bednění svislých částí konstrukce, (stěny, [[sloup (architektura)|sloupy]]), tak bednění vodorovných částí ([[strop]]y, trámy, [[průvlak]]y).
;Hlavní konstrukční prvky nosníkového bednění
:Desky bednicího pláště<br/>
Řádek 33:
:Nosníky<br/>
Dnes jsou nejužívanější plnostěnné nebo příhradové dřevěné nosníky. Dříve používané [[ocelové nosníky]] se již téměř nevyrábějí. Vysoká cena [[hliník|aluminiových]] nosníků a nebezpečí jejich zcizení ze stavby odrazuje české firmy od jejich používání.
:Závory (vnější výztuhy)
Při budování bednicí formy je nutné vytvořit z rovnoběžných nosníků pevný rošt. K tomu slouží závory, (vnější výztuhy), které jsou vyráběny z ocelových nosníků profilu U. Jsou spojeny příložkami tak, aby mezerou mezi nosníky mohly být protaženy tyče s hrubým závitem ke stažení formy a zároveň umožňují pevný styk sestavených panelů.
== Rámové bednění ==
{{viz též|Rámové bednění}}
Řádek 42:
Rámové bednění se užívá také pro bednění železobetonových stropů. Rámy stropního bednění musí být lehké, proto jsou rámy menší a překližka pláště je tenčí. K podepření rámů je zapotřebí více stojek a systém není universální, jako je nosníkové bednění stropů.
== Opěrné a podpěrné prvky systémových bednění ==
:Opěrný systém bednění
Prvky opěrného systému zajišťují budované bednění proti převrácení či sklopení. Patří sem především [[stabilizátor bednění|stabilizátory]] různých délek, používané při bednění stěn a sloupů. Při jednostranném bednění, kdy je bednicí forma přistavěna k již provedené protilehlé stěně, musí být k zachycení [[tlak čerstvého betonu|tlaku čerstvého betonu]] na bednění použity trojúhelníkové opěry, které jsou přikotveny k podkladu u paty bednění.
Řádek 60:
* ČÁBI Lukáš, VLČEK Pavel: ''Betonáž tunelů pomocí bednicích forem firmy PERI'', Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2009, ročník IX, řada stavební, [https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/83135/fast-2009-9-1-77-cabi.pdf?sequence=2]
* DOČKAL Karel, SEDLÁČEK Jan, MARTIŇÁK Libor: ''Systémová bednění - Učebnice pro výuku současných postupů bednění základních prvků betonových konstrukcí'', PERI 2009 [http://www.peri.cz/files/pdf4/Skripta_PERI.pdf]
* JURÍČEK I.: ''Technológia pozemných stavieb – Hrubá stavba'', Bratislava: JAGA GROUP, 2001, ISBN
* LADRA J. a kol.: ''Technologie staveb 11 – Realizace železobetonové monolitické konstrukce budov'', skripta ČVUT Praha, Praha 2002, ISBN
* LADRA Josef: ''Bednění betonových a železobetonových konstrukcí'', učební pomůcka VUT Brno, [http://www.fce.vutbr.cz/TST/usatv-ax/cw15-lad-bedn.pdf]
* SCHMITT Roland: ''Die Schalungstechnik, Systeme, Einsatz und Logistik''
=== Externí odkazy ===
Řádek 69:
{{Portály|Architektura a stavebnictví}}
[[Kategorie:Beton]]
[[Kategorie:Stavební technologie]]
| |||