Rudolf Luskač: Porovnání verzí

'''Rudolf Luskač''' ([[21. prosinec|21. prosince]] [[1899]], [[Rájec-Jestřebí|Rájec nad Svitavou]], dnes [[Rájec-Jestřebí]] - [[26. červen|26. června]] [[1971]], [[Praha]]) byl [[Češi|český]] [[spisovatel]], [[Román|romanopisec]] a [[Povídka|povídkář]].<ref name=REF1>[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=798 Slovník české literatury po roce 1948]</ref><ref name=REF2>[http://www.cbdb.cz/autor-535-rudolf-luskac Rudolf Luskač na CBDB]</ref>

Roku [[1927]]. odjel do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nejprve zde pracoval jako inženýr-mechanizátor lesního průmyslu v [[Karelie|Karélii]] a od roku [[1932]]. jako vedoucí [[Petrohrad|Leningradského]] státního trustu lesního hospodářství. V souvislosti se svou profesí procestoval [[Střední Asie|Střední Asii]], [[ruský Dálný východ]], [[Černé moře|černomořskou oblast]], [[Kavkaz]], [[Turkmenistán]], [[Kazachstán]], [[Ukrajina|Ukrajinu]] i [[sibiř]]skou [[tajga|tajgu]]. Roku [[1941]] vstoupil do [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]] a s ním přišel roku [[1945]] do [[Praha|Prahy]] jako velitel autokolony, přičemž i po válce zůstal do roku [[1950]] ve svazku s armádou.<ref name=REF1/><ref name=REF2/>

Roku [[1950]] byl v souvislosti s politickými procesy v [[Československo|Československu]] zatčen, devět měsíců vězněn, ale naštěstí pro něho byla obvinění prohlášena za falešná. Po propuštění začal pracovat v redakci ''[[Svět sovětů|Světa sovětů]]'', v letech [[1951]]–[[1960]] byl zaměstnán v oddělení sovětských poradců na Ministerstvu lesů a dřevařského průmyslu a od roku [[1960]] v oddělení přidružené výroby a myslivosti Správy lesního hospodářství ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Působil také jako odborný [[Tlumočení|tlumočník]] [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|Rady vzájemné hospodářské pomoci]], kde využíval vynikající znalost [[Ruština|ruštiny]] a [[Němčina|němčiny]]. Roku [[1963]] se stal spisovatelem z povolání.<ref name=REF2/>

Luskač začal publikovat od poloviny 20. let [[20. století]] lovecké příběhy a [[fejeton]]y v [[Německo|německých]] [[časopis]]ech (například v ''Rote Fahne''). Jeho první [[Próza|prozaické]] knihy ''Cesta v ledu'' ([[1932]]) a ''Karelské léto'' ([[1933]]) vyšly za jeho pobytu v Sovětské svazu rusky. Přispíval do [[Noviny|novin]] a časopisů, kde také vycházely jeho knihy na pokračování: ve ''Světě sovětů'' roku [[1964]] ''Na loveckých stezkách'', ve ''[[Svobodné slovo|Svobodném slově]]'' roku [[1967]] ''[[Odkaz lovce tajgy]]'' a v ''[[Zemědělské noviny|Zemědělských novinách]]'' roku [[1979]] ''Revír bez hranic''. Spolupracoval také s [[Československá televize|Československou televizí]] na [[Seriál|seriálu]] [[Ostrava|ostravského]] studia ''Lovy beze zbraní'' a s [[Československý rozhlas|Československým rozhlasem]].<ref name=REF1/>

Luskačova tvorba odráží jeho vřelý vztah k přírodě a zvířatům a je soustředěna téměř výhradně na lesní prostředí a život lidí v něm. Jeho [[román]]y a [[Povídka|povídky]] obsahují [[reportáž]]ní a [[cestopis]]né prvky i [[Lyrika|lyrické]] popisy přírody a vyznačují se smyslem pro [[Dobrodružná literatura|dobrodružství]] projevující se [[Detektivní román|detektivních]] a špionážní zápletkách. Náměty pro svá díla často čerpal z míst, která poznal při svém pobytu v Sovětském svazu. Z přístupu k sovětským reáliím a ze schematismu mnohých postav, oddaných myšlenkám [[Socialismus|socialismu,]], je však patrná autorova [[Komunismus|komunistická]] orientace a jeho [[Didaktická literatura|didaktické]] cíle. Značnou část jeho textů literárně upravoval v reedicích z 80. let [[Jiří Sedláček (spisovatel)|Jiří Sedláček]].<ref name=REF1/>

* ''Karelské léto'' ([[1933]]), vyšlo rusky za autorova pobytu v Sovětském svazu.

* ''Zelený ráj'' ([[1948]]), roku [[1987]] v literární úpravě [[Jiří Sedláček (spisovatel)|Jiřího Sedláčka]], roku [[1989]] pod názvem ''Zelené eldorádo'', sbírka [[Povídka|povídek]] popisující přírodu, zvířenu a autorovy lovecké zážitky v [[Karelie|Karélii]].

* ''Lovci veliké země'' ([[1954]]), sbírka dobrodružných, přírodopisných a národopisných povídek z [[Tajga|tajgy]].

* ''[[Odkaz lovce tajgy]]'' ([[1956]]), roku [[1981]] v literární úpravě Jiřího Sedláčka, [[Dobrodružná literatura|dobrodružný]] [[román]] pro mládež o výpravě do neprobádaných končin [[sibiř]]ské tajgy.

* ''Závoj zeleného ticha'' ([[1960]]), roku [[1986]] v literární úpravě Jiřího Sedláčka, sbírka povídek, které vypráví o loveckých i vědeckých výpravách autora v Sovětském svazu.

* ''Hlas pralesa'' ([[1962]]), rozšířeno roku [[1971]], povídky pro mládež, autorovy vzpomínky na lovecké příběhy prožité v lesích a pralesích Karélie, [[Valdajská vrchovina|Valdajské vrchoviny]], v sibiřské tajze i ve stepích [[Afghánistán]]u.

* ''Bílá straka'' ([[1964]]), roku [[1980]] v literární úpravě Jiřího Sedláčka, román, situovaný do karelských lesů ve třicátých letech 20. století, zachycuje souboj sovětských bezpečnostních orgánů se skupinou [[Německo|německých]] špiónů, která se snaží uloupit ukryté poklady ruských klášterů z předrevolučních dob.

== Odkazy ==