Berberské jazyky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava interpunkce; kosmetické úpravy |
m Editace uživatele MatSuBot (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Suchánek |
||
Řádek 1:
{{Infobox - skupina jazyků
| název = Berberské jazyky
| mapa = Berbers.png
| popisek = Přibližné rozšíření
Řádek 7:
| jazyků = ~20
| klasifikace = [[Afroasijské jazyky]]
| dělení =
* východní skupina
* severní skupina
Řádek 14:
* jazyky nezařazené <br />(numidština †, guančtina †)
}}
'''Berberské jazyky''' jsou větví [[Afroasijské jazyky|afroasijské jazykové rodiny]], do níž patří jazyky čadské, [[egyptština]] a dále jazyky [[kušitské jazyky|kušitské]], omoské a [[semitské jazyky|semitské]].
Berberskými jazyky se hovoří v severní Africe a většinou koexistují s [[arabština|arabštinou]]. Patří k nim [[tamašek]] (tuaregština), riff (tarafit), kabylština a také již vymřelý jazyk [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]] [[Guančové|guančtina]].
Řádek 26:
=== Přídavná jména ===
[[Přídavné jméno|Přídavná jména]] se dělí na dva typy - volná a [[Příklonka|příklonková]] a rozeznáváme u nich číslo, dva rody a tři pády.
=== Slovesa ===
Řádek 32:
== Fonologie ==
Zvukový systém berberských jazyků je ve značné míře podobný. [[Souhláska|Souhlásky]] se vyznačují vlastnostmi typickými pro afroasijské jazyky, jako je zdvojení [[Znělost|znělých]] nebo existence [[faryngalizace|faryngalizovaných]] souhlásek. S ohledem na významný vliv arabštiny je třeba brát tyto podobnosti s jistou rezervou. Fonémy [sˁ], [h] a [ʕ] jsou tak shodné s arabštinou, že je nelze považovat za původní berberské. Následující tabulka uvádí protoberberské fonémy dle Kossmanna<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kossmann | jméno = Maarten | odkaz na autora = | titul = Essai sur la phonologie du proto-berbère | vydavatel = Rüdiger Köppe Verlag | místo = Köln | rok = 1999 | počet stran = 314 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-89645-035-7| jazyk = fr}}</ref> (přitom [ɣ] a [q] jsou [[alofon]]y).
''*Vysvětlení zkratek n. = neznělé, z. = znělé, f. = faryngalizované''
{| class=wikitable
Řádek 163:
|
|}
Na druhé straně [[Samohláska|samohlásky]] nejsou u berberských jazyků jednotné, na severu to jsou [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|a]], [[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|i]], [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|u]] a [[Šva|ə]], na jihu to jsou dlouhé [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|a:]]
== Písmo ==
Řádek 170:
== Dělení ==
Přestože neexistuje název pro souhrn berberských jazyků, tradiční věda je považuje za jazyk, který se rozpadá na několik desítek, nebo dokonce několik stovek jednotlivých dialektů. Jejich vlastní označení ''tamazight, tamašek, tamahaq'' jsou dialektickými varietami stejného slova. Současná věda se zhruba od druhé poloviny 20. století přiklání k názoru, že jde spíše o jednotlivé jazyky.
Hlubší klasifikace na nářečí a jejich skupiny je značně problematická, protože rozšíření jazyků, zejména severní skupiny, je nesouvislé.
| |||