Kríkové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava interpunkce; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Kríové]]}}
'''Kríkové''' (angl. '''Creeks''', vlastní název ''Muscogee'', ''Maskogi'') jsou etnická skupina [[Severní Amerika|severoamerických]] [[Indiáni|indiánů]], společně s [[Čerokíové|Čerokíji]] a [[Seminolové|Seminoly]] nejpočetnější etnikum kulturní oblasti jihovýchodu [[Spojené státy americké
[[Soubor:Menawa high resolution.jpg|200px|thumb|náčelník Kríků Menawa]]
== Společenský systém ==
V době příchodu Evropanů v 16.-17. století Kríkové sídlili na území dnešních států [[Alabama]], [[Tennessee]] a [[Georgia]]. Netvořili jednotný kmen, ale spíše volnou konfederaci samostatných skupin. Politickou jednotkou byla ''idalwa'' - velká vesnice obehnaná palisádou (někdy se hovoří o [[Město|městech)
Nejvýznamnější byla čtyři mateřská města Abihka, Tukabutče, Kúsa (Coosa) a Koweta. Obyvatelé těchto mateřských měst později založili menší dceřiná města. Obyvatelé Kowety a jejích dceřiných měst byli známi jako Dolní Kríkové, obyvatelé ostatních měst byli Horní Kríkové. Na přelomu 18. a 19. stol. měli Horní Kríkové 42 měst, které obývalo asi 15.000 lidí, Dolní Kríkové měli 10 měst, v nichž žilo asi 7.200 obyvatel.
Řádek 14:
== Způsob života a kultura ==
Byli to usedlí zemědělci, pěstovali hlavně kukuřici, fazole, tykve a tabák. Menší význam měl rybolov a lov zvěře, zvláště [[Jelenec běloocasý|jelenců]], ale i králíků a některých ptáků. Hlavní loveckou i válečnou zbraní byl luk, měřící asi 170 cm, zhotovený ze dřeva [[Ořechovec pekanový|hikory]] (ořechovce). Používali však také oštěpy, kyje a od 18. stol. i palné zbraně. Rozšířeným zvykem bylo skalpování, naproti tomu mučení zajatců většinou neprováděli.
Města Kríků byla tvořena dlouhými domy ze dřeva a kůry, případně chýšemi z větví omazaných hlínou, od 18. stol. se pod vlivem Evropanů objevují i dřevěné domy a sruby. V centru města bylo dlážděné prostranství, kde hořel slavnostní oheň a kde stála poradní chýše, v níž zasedal mírový náčelník s radou starších. Města bývala obehnaná palisádami.
Oděv Kríků byl tradičně zhotovován z kůže jelenců a jiných zvířat, v létě muži nosili jen bederní zástěrku, kožené legíny a mokasíny, v zimě rovněž koženou košili. Ženy nosily koženou tuniku, sahající ke kolenům. Od 18. stol. začali nosit oděvy z evropských látek, často velmi pestré, někdy i vyráběné metodou [[Patchwork|patchworku]]. Obě pohlaví se [[Tetování|tetovala]] pomocí rybích kostí tmavě modrým nebo černým barvivem, v oblibě byly geometrické vzory, často protáhlé trojúhelníky. Ženy Kríků nosily dlouhé vlasy, často stažené čelenkou nebo upravené do uzlu, muži mívali vyholenou hlavu s ponechaným hřebenem vlasů na temeni (podobně jako Irokézové a Čerokíové) nebo se dvěma kadeřemi po stranách nad ušima. Muži nosili péřové čelenky (často z per jeřábů, volavek a [[Labuť|labutí]]) nebo čepice zdobené [[Mýval severní|mývalími]] ocasy.
Řádek 25:
== Kontakty s Evropany a historický vývoj ==
Kríkové se setkali s Evropany jako jedni z prvních severoamerických indiánů roku 1536, kdy je navštívili členové [[Pánfilo de Narváez|Narváezovy výpravy]], roku 1542 je navštívil Hernando de Soto, který na jejich území zahynul a posléze další španělští i francouzští objevitelé. Od roku 16170 začali mít Kríkové spory s anglickými osadníky z Karolíny, kteří pronikali na jejich území. Od konce 17. stol. vedli Kríkové vedli proti Evropanůům řadu válek, první z nich byla Yamasecká válka z let 1715-17. Posléze se Kríkové smísili s Evropany, především se [[Skoti|skotskými]] osadníky. Ze smíšené skotsko-kríkské rodiny pocházel významný náčelník přelomu 18 a 19. stol. Alexander MacGilavry, usilující o vytvoření samostatného státu Kríků. V době [[Americká válka za nezávislost|americké války za nezávislost]] bojovali Kríkové na straně Británie, za což jim byla přislíbena nezávislost. Samostatný stát Kríků skutečně existoval v oblasti dnešní Georgie a severní Floridy mezi lety 1799 a 1803, záhy však zanikl z důvodů nejednotnosti jednotlivých náčelníků a sílícího tlaku Američanů. Na straně Britů bojovali Kríkové také za [[Britsko-americká válka|války roku 1812]]. Po porážce Britů se Dolní Kríkové společně s Čerokíji podřídili vládě USA, ale část Horních Kríků pod vedením náčelníka Menawy snahám o usmíření vzdorovala. Tito rebelové byli známi jako Rudé hole - podle červeně natřených hůlek, které dostali jako znamení odporu proti bělochům od šónijského náčelníka [[Tecumseh
Část Kríků byla již roku 1828 vysídlena do [[Indiánské teritorium|Indiánského teritoria]] na území dnešní [[Oklahoma
== Literatura ==
Řádek 34:
* Šolc, Václav, ''Indiánské historie''. Praha: Československý spisovatel, 1989.
* [[Mnislav Zelený|Zelený, Mnislav]], ''Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik''. Praha: Albatros, 1994.
[[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]]
|