Kríkové: Porovnání verzí

Odebráno 23 bajtů ,  před 6 lety
m
oprava interpunkce; kosmetické úpravy
m (oprava interpunkce; kosmetické úpravy)
{{Možná hledáte|[[Kríové]]}}
'''Kríkové''' (angl. '''Creeks''', vlastní název ''Muscogee'', ''Maskogi'') jsou etnická skupina [[Severní Amerika|severoamerických]] [[Indiáni|indiánů]], společně s [[Čerokíové|Čerokíji]] a [[Seminolové|Seminoly]] nejpočetnější etnikum kulturní oblasti jihovýchodu [[Spojené státy americké |USA]]. Kríkové hovoří jazykem z maskogijské jazykové rodiny. Do [[Čeština|češtiny]] z tohoto jazyka pronikl název stromu [[Katalpa|katalpa]].
[[Soubor:Menawa high resolution.jpg|200px|thumb|náčelník Kríků Menawa]]
 
== Společenský systém ==
 
V době příchodu Evropanů v 16.-17. století Kríkové sídlili na území dnešních států [[Alabama]], [[Tennessee]] a [[Georgia]]. Netvořili jednotný kmen, ale spíše volnou konfederaci samostatných skupin. Politickou jednotkou byla ''idalwa'' - velká vesnice obehnaná palisádou (někdy se hovoří o [[Město|městech),]], mající v čele mírového náčelníka ''miko'', který plnil i kněžskou funkci. Jeho funkce mohla být dědičná, případně byl volen z okruhu několika vlivných rodin. ''Miko'' spravoval město společně se svou matkou, jedním či více zástupci - ''mikalgi'' a radou starších - ''heniha''. V době války si Kríkové volili válečného náčelníka ''tustunnuggi'', který měl na starosti přípravu a koordinaci válečného tažení. Důležitou roli hráli ve společnosti i medicinmani - ''yaholové'', kteří léčili nemocné a prováděli očistné obřady.
Nejvýznamnější byla čtyři mateřská města Abihka, Tukabutče, Kúsa (Coosa) a Koweta. Obyvatelé těchto mateřských měst později založili menší dceřiná města. Obyvatelé Kowety a jejích dceřiných měst byli známi jako Dolní Kríkové, obyvatelé ostatních měst byli Horní Kríkové. Na přelomu 18. a 19. stol. měli Horní Kríkové 42 měst, které obývalo asi 15.000 lidí, Dolní Kríkové měli 10 měst, v nichž žilo asi 7.200 obyvatel.
 
== Způsob života a kultura ==
 
Byli to usedlí zemědělci, pěstovali hlavně kukuřici, fazole, tykve a tabák. Menší význam měl rybolov a lov zvěře, zvláště [[Jelenec běloocasý|jelenců]], ale i králíků a některých ptáků. Hlavní loveckou i válečnou zbraní byl luk, měřící asi 170 cm, zhotovený ze dřeva [[Ořechovec pekanový|hikory]] (ořechovce). Používali však také oštěpy, kyje a od 18. stol. i palné zbraně. Rozšířeným zvykem bylo skalpování, naproti tomu mučení zajatců většinou neprováděli.
 
Města Kríků byla tvořena dlouhými domy ze dřeva a kůry, případně chýšemi z větví omazaných hlínou, od 18. stol. se pod vlivem Evropanů objevují i dřevěné domy a sruby. V centru města bylo dlážděné prostranství, kde hořel slavnostní oheň a kde stála poradní chýše, v níž zasedal mírový náčelník s radou starších. Města bývala obehnaná palisádami.
 
Oděv Kríků byl tradičně zhotovován z kůže jelenců a jiných zvířat, v létě muži nosili jen bederní zástěrku, kožené legíny a mokasíny, v zimě rovněž koženou košili. Ženy nosily koženou tuniku, sahající ke kolenům. Od 18. stol. začali nosit oděvy z evropských látek, často velmi pestré, někdy i vyráběné metodou [[Patchwork|patchworku]]. Obě pohlaví se [[Tetování|tetovala]] pomocí rybích kostí tmavě modrým nebo černým barvivem, v oblibě byly geometrické vzory, často protáhlé trojúhelníky. Ženy Kríků nosily dlouhé vlasy, často stažené čelenkou nebo upravené do uzlu, muži mívali vyholenou hlavu s ponechaným hřebenem vlasů na temeni (podobně jako Irokézové a Čerokíové) nebo se dvěma kadeřemi po stranách nad ušima. Muži nosili péřové čelenky (často z per jeřábů, volavek a [[Labuť|labutí]]) nebo čepice zdobené [[Mýval severní|mývalími]] ocasy.
 
== Kontakty s Evropany a historický vývoj ==
Kríkové se setkali s Evropany jako jedni z prvních severoamerických indiánů roku 1536, kdy je navštívili členové [[Pánfilo de Narváez|Narváezovy výpravy]], roku 1542 je navštívil Hernando de Soto, který na jejich území zahynul a posléze další španělští i francouzští objevitelé. Od roku 16170 začali mít Kríkové spory s anglickými osadníky z Karolíny, kteří pronikali na jejich území. Od konce 17. stol. vedli Kríkové vedli proti Evropanůům řadu válek, první z nich byla Yamasecká válka z let 1715-17. Posléze se Kríkové smísili s Evropany, především se [[Skoti|skotskými]] osadníky. Ze smíšené skotsko-kríkské rodiny pocházel významný náčelník přelomu 18 a 19. stol. Alexander MacGilavry, usilující o vytvoření samostatného státu Kríků. V době [[Americká válka za nezávislost|americké války za nezávislost]] bojovali Kríkové na straně Británie, za což jim byla přislíbena nezávislost. Samostatný stát Kríků skutečně existoval v oblasti dnešní Georgie a severní Floridy mezi lety 1799 a 1803, záhy však zanikl z důvodů nejednotnosti jednotlivých náčelníků a sílícího tlaku Američanů. Na straně Britů bojovali Kríkové také za [[Britsko-americká válka|války roku 1812]]. Po porážce Britů se Dolní Kríkové společně s Čerokíji podřídili vládě USA, ale část Horních Kríků pod vedením náčelníka Menawy snahám o usmíření vzdorovala. Tito rebelové byli známi jako Rudé hole - podle červeně natřených hůlek, které dostali jako znamení odporu proti bělochům od šónijského náčelníka [[Tecumseh|Tecumseha]]a. Jejich povstání z let 1813-1814 je známo jako [[válka rudých holí]]. V tomto velmi krvavém konfliktu, který měl částečně charakter [[Občanská válka|občanské války]] mezi Kríky, byli radikální "rudé hole" poraženy. Po válce rudých holí se stal hlavním náčelníkem Kríků William MacIntosh, rovněž smíšeného skotsko kríkského původu. MacIntosh prosazoval smířlivou politiku vůči USA, za což byl většinou kmene označen za zrádce a roku 1825 [[Poprava zastřelením|popraven]] svým rivalem, radikálním náčelníkem Menawou.
 
Část Kríků byla již roku 1828 vysídlena do [[Indiánské teritorium|Indiánského teritoria]] na území dnešní [[Oklahoma |Oklahomy]], ale většina kmene tam byla nucena odejít společně s Čerokíji až roku 1836 během tzv. [[cesta slz|cesty slz]], při níž zahynulo asi 2000 Kríků. Další stovky indiánů zemřely v nové vlasti hlady těsně po vysídlení. V Indiánském teritoriu utvořili společně s Čerokíji, Seminoly, Čikasavy a Čokty svaz [[Pět civilizovaných kmenů|Pěti civilizovaných kmenů]]. Za [[Americká občanská válka|Americké občanské války]] bojovali Kríkové společně s Čerokíji na straně [[Konfederace]]. V současné době se ke Kríkům hlásí více než 71 500 osob, včetně míšenců, většina z nich však hovoří spíše anglicky, jen asi 15 000 Kríků dosud ovládá i svůj jazyk z maskogijské jazykové rodiny. Kríkové žijí převážně v Oklahomě, menší skupiny také v Alabamě, Georgii a na Floridě.
 
== Literatura ==
* Šolc, Václav, ''Indiánské historie''. Praha: Československý spisovatel, 1989.
* [[Mnislav Zelený|Zelený, Mnislav]], ''Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik''. Praha: Albatros, 1994.
 
 
[[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]]
135 696

editací