Laténská kultura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odstranění napadení stránky. Situování rozvoje laténské kultury dle archeologických nálezů do prostoru dnešních států viz např. anglická a německá verze stránky |
m oprava interpunkce; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Hallstatt LaTene.png|thumb|upright=1.1| Rozšíření halštatské (žl.) a laténské kultury (zel.) ]]
'''Laténská kultura''' odvozuje svůj název od archeologického naleziště [[La Tène]] na severním břehu [[Neuchâtelské jezero|Neuchâtelského jezera]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], kde bylo roku [[1857]] objeveno množství artefaktů.
Tato [[Kultura (archeologie)|kultura]], jejímiž nositeli byli historičtí [[Keltové]], se rozvíjela během mladší [[doba železná|doby železné]], tj. asi od poloviny [[5. století př. n. l.|5. století před n. l.]] až do přelomu letopočtu, kdy podlehla tlaku římské expanze a útokům [[germánské kmeny|germánských kmenů]] ze severu. Vznikla plynulým přechodem z [[Doba halštatská|halštatské kultury]] starší [[doba železná|doby železné]]; v tomto procesu dominuje vliv středomořských oblastí, zejména [[Starověké Řecko|Řecka]] a [[Etruskové|etruské civilizace]]. Laténská kulturní centra vzkvétala zejména ve východní [[Francie|Francii]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Rakousko|Rakousku]], jihozápadním [[Německo|Německu]], [[Česko|České republice
Poznatky o této kulturní oblasti čerpáme ze tří zdrojů: z archeologických nálezů, klasických literárních památek a – poněkud sporně – i z evidence etnografické, která naznačuje, že se stopy keltského umění a [[Kultura|kultury]] dochovaly až dodnes na území západní [[Evropa|Evropy]]. Některé [[kmen (sociologie)|kmeny]], které [[archeologie]] spojuje s laténskou hmotnou kulturou, byly od pátého století označovány [[Starověké Řecko|řeckými]] a [[Starověký Řím|římskými]] autory jako Keltoi ([[Keltové]]) a Galli ([[Keltové|Galové]]). [[Hérodotos]] umístil vlast Keltoi k pramenům [[Dunaj]]e, tedy do srdce laténské oblasti. Není však jasné, zda tato kultura příslušela etnicky jednotnému obyvatelstvu; archeologové poukazují na to, že se jazyk, hmotná kultura a politické zřízení nutně nemusí překrývat. V pátém století před n. l. nebyly pohřební zvyky keltského světa jednotné; jednotlivé skupiny měly své vlastní náboženské obřady, což se odrazilo i ve vzniku specifických uměleckých forem. V místech, kde se keltská archeologická naleziště kryjí se slovanskými, může být identifikace laténské kultury s keltským obyvatelstvem sporná.
== Laténská kulturní oblast ==
[[Soubor:Bracelet verre 5ème siècle - JC Musée Saint-Remi 130208.jpg|thumb|left|upright=1.O| Skleněný náramek (5. stol. př. n. l., Muzeum v [[Remeš]]i)]]
Přestože není jasné, kde přesně laténská kultura vznikla, odborníci se shodují, že její centrum leželo na severozápadní hranici [[Doba halštatská|kultury halštatské]], tedy severně od [[Alpy|Alp]], na území mezi údolími [[Marna|Marny]] a [[Mosela|Mosely]] na západě a dnešním [[Bavorsko|Bavorskem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] na východě. V roce [[1994]] byla u [[Glauberg]]u v [[Hesensko|Hesensku]], severovýchodně od [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], objevena skupina elitních hrobů z pátého století typických pro laténské období. Tato oblast se pro laténský kulturní okruh dříve považovala za okrajovou.
Ve [[4. století př. n. l.|čtvrtém století]] se keltské kmeny v průběhu několika migračních vln rozšířily do [[Španělsko|Španělska]], [[Anglie]], [[Irsko|Irska]], na [[Balkán]] a dokonce až do [[Malá Asie|Malé Asie]]. Galské vojsko vedené [[Brennus|Brennem]] roku [[387 př. n. l.]] dobylo celý [[Řím]] kromě [[Kapitol]]u. Zhruba o sto let později [[Keltové|Galové]] pronikli do [[Řecko|Řecka]], kde ohrozili věštírnu v [[Delfy|Delfách]]; v [[Malá Asie|Malé Asii]] osídlili oblast [[Galatie]].
== Laténská kulturа ==
[[Soubor:Linsenflasche Matzhausen.jpg|thumb|upright=0.9| Keramická lahev (Matzhausen, Bavorsko) ]]
Laténské [[kovotepectví]] se vyznačuje svéráznou a typickou výzdobou, kterou nacházíme na propracovaných bronzových nádobách, přilbách, štítech, koňských postrojích a špercích pro privilegované vrstvy. Ve [[šperkařství]] vynikají zejména nákrčníky (tzv. [[torques]]y) a zdobené [[Spona (archeologie)|spony]]. Mezi typické výzdobné prvky patřily stylizované rostlinné a zvířecí motivy; řada z nich zahrnuje prvky podobné těm, které se objevují na [[Skythové|skythských]] vyobrazeních zvířat z oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]].
Archeologické nálezy na laténských pohřebištích dokládají existenci rozsáhlé obchodní sítě. Ve francouzském [[Vix]] byl v hrobě vysoce postavené ženy ze [[6. století př. n. l.]] nalezen obrovský (o váze cca 1,5 q) bronzový [[kratér]] vyrobený v [[Řecko|Řecku]]. Z laténské oblasti se do [[Středomoří]] vyvážela především [[Chlorid sodný|sůl]], [[cín]], [[měď]], vlna, kůže, kožešiny a zlato, přes území ovládané laténskou kulturou se kromě těchto komodit přepravoval ze severu na jih [[jantar]].
Laténské obyvatelstvo původně žilo v otevřených [[sídliště (archeologie)|sídlištích]], která spravovali náčelníci z pevností na kopcích. V [[2. století př. n. l.|2.]] a [[1. století př. n. l.]] dochází k budování opevněných sídlišť městského typu, tzv. [[oppidum|oppid]] (1. sg. [[oppidum]]). Mezi nejznámější patří [[Alésia (oppidum)]], [[Bibracte]] a [[Avaricum]] ve [[Francie|Francii]] a [[oppidum Manching|Manching]] v jižním [[Německo|Německu]]; největší [[oppidum]] na našem území – [[Oppidum Závist|Závist u Zbraslavi]] – se rozkládalo na ploše 170 ha.
Z doby laténské se dochovala místa, do nichž byly vhazovány rituální dary a dokonce lidské oběti. Archeologické nálezy také svědčí o rozšíření kultu lebek. Na pohřebištích se nalezly zbraně, vozy, luxusní zboží i předměty denní potřeby, což vypovídá o představě posmrtného života.
| |||