Lise Meitnerová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Životopis: oprava pravopisné chyby značka: editace z Vizuálního editoru |
m oprava interpunkce; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - vědec
|jméno = Lise Meitner
|šířka boxu =
|obrázek = Otto_Hahn_und_Lise_Meitner.jpg
|velikost obrázku =
|popisek = Lise Meitner a [[Otto Hahn]]
|rodné jméno = Lise Meitner (přechýleně Meitnerová)
Řádek 12:
|příčina úmrtí =
|pobyt = Rakousko, [[Německo]], [[Švédsko]], [[Dánsko]], Spojené království
|občanství =
|národnost =
|původ =
|alma mater = univerzita ve Vídni
|pracoviště = jedno oddělení [[Chemický ústav císaře Viléma|Chemického ústavu císaře Viléma]]
|obor = [[jaderná fyzika]]
|známý díky =
|významná díla =
|ocenění = [[Enrico Fermi Prize]]
|poznámky =
}}
'''Lise Meitner,''' přechýleně '''Meitnerová''' ([[7. listopad]]u [[1878]] ve [[Vídeň|Vídni]] v [[Rakousko|Rakousku
== Životopis ==
Narodila se v židovské rodině jako třetí z osmi dětí. Příjmení [[Meitner]] je odvozeno od obce [[Majetín]] v Olomouckém kraji, z které pocházeli předci Elise z otcovy strany.<ref>[http://www.washingtonpost.com/wp-srv/style/longterm/books/chap1/lisemeitner.htm Washington Post: Lise Meitner A Life in Physics By Ruth Lewin Sime]</ref><ref>[http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/extra/blogy/164495-jak-se-hanacka-dedina-dostala-do-mendelejevovy-tabulky-prvku/ Marek Pavka: Jak se hanácká dědina dostala do Mendělejevovy tabulky prvků]</ref>
Své původní jméno Elise si již v mládí zkrátila na Lise. Rodina patřila k vyššímu měšťanskému stavu, její otec Dr. Philipp Meitner byl advokátem. Rodiče vychovávali malou Lisu jako protestantku, což nebylo v tehdejší době nic výjimečného. Sama Lise pak v roce 1908 opustila židovskou obec a nechala se v roce 1908 pokřtít jako protestantka. Již od mala se zajímala o přírodní děje a toto nadšení v ní vzbudilo touhu studovat. Tehdejší společnost byla ale ke studiu žen uzavřena. Díky podpoře svých liberálních rodičů skládá formu externí maturitní zkoušky, což jí otvírá možnost studovat na univerzitě. Roku [[1901]] započala studium fyziky na univerzitě ve Vídni; k jejím profesorům patřil i [[Ludwig Boltzmann]]. Po obhajobě doktorátu (Lise byla teprve druhou ženou, které se podařilo získat na Vídeňské univerzitě doktorský titul v oboru fyzika!) se roku [[1907]] přestěhovala do [[Berlín]]a; zde spolupracovala s [[Max Planck|Maxem Planckem]] a chemikem [[Otto Hahn]]em v [[Chemický ústav císaře Viléma|Chemickém ústavu císaře Viléma]], každý z nich zde byl později vedoucím jednoho z oddělení. Při své spolupráci v oblasti radioaktivity se vzájemně doplňovali znalostmi fyziky a chemie. Již od počátku spolupráce publikovali několik prací. Zabývali se Aktiniem C, zářením beta, Thoriem D aj. Do vzájemné spolupráce zasáhla první světová válka. Lisa nastoupila v červenci 1915 dobrovolně jako sestra obsluhující rentgen. Jedním z míst, kde působila byla i nemocnice Červeného kříže v Praze, Karlíně. Do Berlína se vrátila v roce 1916 aby zde pokračovala spolu s Otto Hahnem ve výzkumu. Roku [[1918]] pak společně objevili dlouho hledaný chemický prvek [[protaktinium]]. S Otto Hahnem úzce spolupracovala až do roku 1920.
Roku [[1923]] objevila neradioaktivní zářivý přechod známý jako [[Augerův jev]]; jev byl nazván podle francouzského fyzika [[Pierre Auger|Pierra Augera]], který jej nezávisle na nich objevil o dva roky později.
Rok 1933, kdy se A. Hitler stal říšským kancléřem, přinesl Lise potíže kvůli jejímu židovskému původu. Zůstala sice v Ústavu císaře Viléma, ale nesměla zde přednášet. I přes tuto politickou nestabilitu navázala opět na úspěšnou spolupráci s O. Hahnem, k nimž se v roce 1935 připojil i chemik Fritz Strassmann. Nový tým pracoval na štěpení jader. Situace se však vyostřila a po obsazení [[Rakousko|Rakouska]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] roku [[1938]] se náhle stala občankou Německa a dostala se tak do potenciálního přímého ohrožení. S pomocí fyzika Dirka Costeryhose se jí podařilo utéct z Německa přes Nizozemsko do [[Švédsko|švédského]] [[Stockholm]]u, kde ještě na podzim roku 1938 nastoupila do Nobelova ústavu. Ústav jí sice nabídl místo, ale ke své práci měla daleko horší podmínky než v Berlíně. S O. Hanem ale udržovala čilou korespondenci a ještě v listopadu téhož roku se tajně setkala v [[Kodaň|Kodani]] s Hahnem; naplánovali sérii dalších experimentů, které pak prokázaly jev [[Radioaktivní štěpení|radioaktivního štěpení]].
V roce [[1944]] obdržel Hahn za objev štěpení uranu [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]], avšak komise pro udělení Nobelovy ceny neocenila podíl Lisy Meitnerové. Svůj podíl hrála jednak politická situace v Evropě a její exil, ale také sám Hahn, který sice podíl Lisy, jako teoretické fyzičky, zcela nezpochybňoval, nicméně ani plně neuznal.
Její přínos v rámci výzkumu jaderného štěpení byl ale veřejnosti znám a snad možná právě proto si jí veřejnost také mylně spojovala i s vývojem atomové bomby. Lise musela vysvětlovat, že se na vývoji atomové bomby nepodílela a jednoznačně bojovala pouze za mírové využití jaderné energie. Vše eskalovalo zejména při její návštěvě USA, kam v lednu 1946 odjela přednášet, a kde se stala středem pozornosti. To bylo pro uzavřenou Lisu velmi nepříjemné. Přestože měla možnost v USA zůstat a nadále pracovat, vrací se v červenci 1946 zpět do Evropy.
Lise byla po celou dobu války i po jejím skončení zklamána chladným postojem svých kolegů a v podstatě i všech [[Němci|Němců]] vůči [[Nacismus|nacizmu]] a to byl také důvod, proč odmítla návrat do Německa spojený s pracovní nabídkou vedení fyzikálního oddělení v Mohuči. Záhy na to se její situace ve Švédsku značně zlepšila, když na Královské technické vysoké škole získává zasloužené prostory, přístroje i asistenty, tak potřebné pro její práci. Ani přes toto polepšení situace se se Švédskem příliš nesžila, a to ani po získání občanství v roce 1948.
Kolem roku 1952 postupně ustala s experimentální prací a začala se věnovat mnoha přednáškám
a diskusím. Svými názory přispívala i k prolamování přežívajících předsudků.
V Berlíně byl roku [[1959]] založen v současné době renomovaný [[Hahn-Meitner-Institut]], pojmenovaný po Hahnovi a Meitnerové zabývající se bádáním v oblasti struktury matérie, sluneční energie ap. Při jeho
otevření byla Lise přítomna.
Její práce byla významně oceněna až v roce [[1966]], kdy byla spolu s Otto Hahnem a [[Fritz Strassmann|Fritzem Strassmannem]], tedy v původním týmovém složení, oceněna cenou [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]] zvanou [[Enrico Fermi Prize]]. Bylo to poprvé, co tuto cenu dostali vědci mimo Spojené státy americké. Lise pak byla první ženou, která tuto cenu obdržela. Vzhledem k jejímu podlomenému zdraví a úctyhodnému věku si však cenu nemohla převzít přímo ve Vídni.
Zemřela 27.10. [[1968]] v [[Cambridge|Cambridgi]], kam se v roce 1960 přestěhovala za svým synovcem.
Na její počest byl v roce 1992 pojmenován prvek s [[Atomové číslo|atomovým číslem]] 109 (transuran) [[meitnerium]], zkratka Mt.
== Pocty a ocenění (chronologicky) ==
1924
* Leibnizova medaile Berlínské akademie věd
1925
* Cena Ignáce L. Liebena Akademie věd, Vídeň
1926
* Jmenování členem korespondentem Göttingenské akademie věd
1927
* Cena Ellena Richarda, USA (cenu získala společně s Ramartem Lucasem)
1941
Řádek 70:
* Vyznamenání National Conference of Christiand and Jews, USA
* Čestný doktorát: Univerzita Rochester, Rutgers University, Smith College, Adelphe College
1947
* Cena Vilma, cena za přírodní vědy města Vídně
1948
* Jmenována členem korespondentem Rakouské akademie věd
* Jmenována zahraničním vědeckým členem Společnosti Maxe Plancka
1949
* Medaile Maxe Plancka Německé fyzikální společnosti (cenu získala společně s Otto Hahnem)
* Jmenována členem korespondentem Německé akademie věd
1950
* Čestný doktorát v Stockholmu
1955
* Cena Otto Hahna za chemii
* Jmenována zahraničním členem anglické Royal Society
Řádek 87:
* Diplom k padesátiletému výročí doktorátu, Vídeň
* Čestný doktorát Freie Universität, Berlín
1957
* Řád Pour la mérite za vědu a umění Spolkové republiky Německo
1958
* Čestné občanství města Vídně
1960
* Členství v Americké akademii věd
* Medaile Wilhelma Exnera, Vídeň
1962
* Medailie Doroty Schlözerové, Göttingen
1966
* Cena Enrica Fermiho, USA (cenu získala společně s Otto Hahnem a Fritzem Strassmannem)
1967
Řádek 105:
1991
* Její busta je umístěna v četném sále Německého muzea. Lise je první ženou v tomto sále, který byl otevřen v roce 1903.
1992
* prvek s atomovým číslem 109 nese její jméno – meitnerium
* Hessenské ministerstvo pro umění a vědu založilo cenu Lisy Meitnerové pro vědecké pracovnice v oboru přírodních a technických věd
| |||