Kostel na Temppeliaukio: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava interpunkce; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Osa lehteria ja urut.jpg|thumb|left|Temppeliaukio - interier kostela, celkový pohled]]
[[FileSoubor:11-07-29-helsinki-by-RalfR-027.jpg|thumb|Temppeliaukio]]
[[Soubor:Hels Temppeliaukion kirkko.jpg|thumb|Temppeliaukio - interiér s varhany]]
'''Temppeliaukio''', finsky '''Temppeliaukion kirkko''', je neobvyklý, moderní skalní [[kostel]], vytesaný ve [[skála|skále]] v [[Helsinky|helsinské]] čtvrti [[Töölö]] ve [[Finsko|Finsku]].
 
Stavba kostela, který projektovali architekti [[Timo Suomalainen]] a [[Tuomo Suomalainen]], byla dokončena v roce [[1969]]. Vlastní chrámová místnost je vytesána v [[žula|žulové]] skále, která byla pomocí náloží roztříštěna a vyhloubena. Stěny, vysoké 5 až 8 metrů, tvoří jen nahrubo opracovaná žula. Prostor je uzavřen kopulovitou měděnou střechou se 180 okny, které do kostela vpouštějí denní světlo (celková výška je 13 metrů).
 
Mimo evangelických bohoslužeb se zde konají koncerty (místnost má vynikající [[akustika|akustiku]]).
 
Kostel je považován za jedinečný příklad [[architektura|architektonického]] [[expresionismus|expresionismu]] šedesátých let [[20. století]] a je cílem mnoha turistů (kolem půl milionu návštěvníků ročně).
 
Tento kostel byl postaven na místě, kde měl původně stát kostel klasického provedení, jehož stavba byla přerušena v roce [[1939]] [[Zimní válka|Zimní válkou]]. Tuto událost připomíná pamětní deska na vnější straně skály.
Řádek 57:
Pro řešení sporných bodů byla sestavena skupina [[odborník]]ů z různých [[vědní obor|oborů]] <ref name="Temppeliaukio_2"/>. Na řešení [[akustika|akustiky]] [[prostor]]u se podílel [[Mauri Parjo]], [[dirigent]] [[Paavo Berglund]] (specialista na akustiku hudebních [[sál]]ů) i samotní bratři. Problémem byla akustika oblé kopule i samotných stěn. Bratři museli upravit strukturu kopule pro potřeby akustiky. Ohledně stěn, místo betonových bloků různé velikosti po obvodu byl ponechán lámaný kámen, který se ukázal pro akustiku jako vhodnější a zároveň vzhledově zajímavý. Před konečným rozhodnutím o provedení interiéru si nechal realizační výbor předložit stanoviska odborníků a schválil [[myšlenka|myšlenku]] skalní stěny <ref name="Temppeliaukio_2"/>.
 
Výstavba byla započata v [[únor]]u [[1968]]. Práce šla dobře, i když stavba kostela stále vyvolávala smíšené [[pocit]]y. Kamenný chrám byl slavnostně otevřen [[28. září]] [[1969]] a pojmenován "Taivallahden kirkko". V roce [[1971]] byl přejmenován na dnešní název "Temppeliaukion kirkoksi" - kostel na Chrámovém náměstí.
 
Cena investice představovala 4 mil. [[finská marka|finských marek]], to je přibližně jako jedna [[základní škola]] v Helsinkách <ref name="Temppeliaukio_4">Temppeliaukio: Kirkko Suursaaresta länteen, ISBN 951-0-27837-8</ref>.
Řádek 64:
 
== Vzhled a interiér ==
Místem, kde byl vyhlouben [[základní kámen|základní kámen,]], se vstupuje do [[tunel]]u, vedoucího v úrovni [[ulice]] do nitra [[skála|skály]]. Volný prostor - oválný sál kostela - je osvětlen [[denní světlo|denním světlem]]. Skalní stěna je osvětlena různě širokými světelnými pruhy procházejícími skrz prosklenou plochu střechy. Prosklenná plocha střechy je dělena na 180 různě dlouhých skleněných pruhů, vyvolávajících sakrální [[dojem]]. Vrchol kopule je podepřen stejným počtem [[železobeton]]ových [[podpěra|podpěr]]. Tvar kopule je propočítán tak, aby rozděloval množství dopadajícího světla podle významnosti osvětleného místa - nejvíce [[oltář]] s [[kříž]]em - nejprestižnější místo, pak dóm se starými skalními trhlinami. Dóm a [[galerie (stavba)|galerie]] jsou obloženy ohnutými [[měď|měděnými]] pásy, na zemi je leštěný beton. Konstrukce galerie je ze železobetonu, stejně tak kazatelna, [[sakristie]] i technické zázemí.
 
Podle původního projektu jsou barvy interiéru složeny z odstínů [[žula|žuly]]: červená, modrá a červená a šedá. Kříž, stojany pro [[Svíčka|svíce]] a [[křestní mísa|křestní mísu]] vykoval [[umělec]] [[Kauko Moisio]]. [[Textil]]ní [[dekorace]] navrhl [[Tellervo Strömmer]]. [[Mistr]] [[Veikko Virtanen]] vyrobil [[varhany]] s 43 [[hlas]]y a 3001 [[píšťala|píšťalou]] a nesou jeho rukopis.