Verze z 27. 5. 2016, 00:08 editovat VitStrupl (diskuse \| příspěvky) 5 editací →‎Partnerská města: - doplnění značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 7. 2016, 10:10 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 197 editací m oprava interpunkce; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 38: == Historie == Traduje se, aniž by pro to existoval písemný či archeologický důkaz, že již v [[10. století]] vybudovali v údolí Lužické Nisy [[slované\|slovanští]] obyvatelé z kmene [[Milčané\|Milčanů]] nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem [[Přemysl Otakar II.\|Přemyslem Otakarem II]]. Nejstarší písemná zmínka o Hrádku, zvaného tehdy Gra(d) pochází z roku [[1287]] a je dnes uložena v [[Národní archiv\|Národním archivu]] v Praze ve formulářové sbírce pražského biskupa [[Tobiáš z Bechyně\|Tobiáše z Bechyně]].<ref name=":0">PROCHNO, Joachim (ed), ''Regesten zur Geschichte der Stadt und des Landes Zittau 1234–1437, ''Neues lausitzisches Magazin 113, 1937, s.79–198, zde č. 44, s. 101; Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae ez Moraviae II, Praha, 1882, č. 2537, s. 1091, (bez uvedení data), dostupné on-line pod: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=1100</ref> Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy ''[[Záhvozd]]í'' (Zagost), od [[12. století]] bylo částí [[České království\|Českého království]] a procházela jím důležitá obchodní stezka z [[Praha\|Prahy]] k [[Baltské moře\|Baltskému moři]]. Od [[13. století]] patřil pod panství [[Grabštejn]], v jehož držení se vystřídaly rody pánů z [[Donínové\|Donína]], [[Jiří Mehl ze Střelic\|Mehlů ze Střelic]], [[Hoffmannové z Grünbühelu\|Hoffmannů z Grünbühelu]], z [[Čirnhausové\|Čirnhausu]], [[Valdštejnové\|Valdštejna,]], [[Nosticové\|Nostic]], [[Trauttmansdorffové\|Trauttmansdorffu]], [[Gallasové\|Gallasů]] a [[Clam-Gallasové\|Clam-Gallasů]]. Ve [[14. století]] si ve městě pánové z Donína postavili [[Hrádek nad Nisou (hrad)\|hrad]], na jehož místě byla v [[18. století]] zřízena textilní manufaktura.<ref name="andel">{{Citace monografie \| příjmení = Anděl \| jméno = Rudolf Řádek 83: * '''Chrám Pokoje''' – postaven v letech [[1900]]–[[1901]] v [[novogotika\|novogotickém stylu]] jako kostel luteránský. Dnes patří [[církev československá husitská\|církvi československé husitské]]. * '''[[Kristýna (jezero)\|Rekreační areál Kristýna]]''' – vznikl zatopením [[lignit]]ového dolu v 70. letech [[20. století]]. Nabízí ubytování, podmínky k provozování vodních sportů a rybaření<ref>http://www.hradek.cz/kristyna/</ref> * '''Celní kámen''' – z [[19. století]], připomínkou rakousko-německého ujednání o clech. Nachází se v prostorách celnice v Žitavské ulici. * '''Rybářský kamen''' – z roku [[1565]], stával u hraničního Bílého potoka a rozhraničoval rybářské revíry. Dnes je umístěn v Tovární ulici. * '''Trojmezí''' – místo setkání české, německé a polské hranice při ústí [[Oldřichovský potok\|Oldřichovského potoka]] do Lužické Nisy. * '''[[Popova skála]]''' – 565 m vysoký vrch s vyhlídkou v [[Lužické hory\|Lužických horách]].

Hrádek nad Nisou: Porovnání verzí