Reprodukční bariéra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrání nadbytečného nowiki; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m odstranění zbytečného <nowiki>; kosmetické úpravy
Řádek 26:
Jak ukazuje výzkum u ''octomilek obecných'', rozdílné látkové složení feromonů zapříčiňuje také větší dimorfismus. Z toho, že jsou feromony čím odlišnější, čím vzdálenější uvažované druhy jsou lze pozorovat historii speciace hmyzu, která stále probíhá více než genový tok napříč jednotlivými druhy.
 
Velkou roli hraje izolace způsobená pohlavním výberem například u "noční můry" rodu ''[[Ostrinia]]''. V Evropě existují dva vzájemně se příliš nekřížící druhy. Samice obou druhů produkují feromony, které obsahují izomery typu E a Z, ale jedny z 99% využívají feromon E, zatímco druhé feromon Z, míšenci produkují obě látky stejně. Produkce těchto izomerů je u samců i samic obou druhů řízena pouze jedním [[Lokus|lokem]]. Důvodem reprodukční izolace tady je chování samců, kteří téměř výhradně vnímají jen "svoje" feromony.Vnímání feromonů u samců je podmíněno jiným genem, než výroba feromonů, proto vykazují [[Heterozygot|heterozygotní]] samci mírnou reakci na oba typy feromonů. V tomto případě je [[Etologie|etolog<nowiki/>ickáetologická]] izolace výsledkem práce pouze 2 loků.<ref name="pc">Casares, P. 2008. </ref>
 
Sexuální izolace mezi dvěma druhy může být i asymetrická. Taková situace může nastat, pokud se jejich potomek může křížit pouze jedním z druhů. Například polovina testovaných vlků u [[Velká jezera|Velkých jezer]] měla ve svých mitochondriálních DNA sekvence kojotů, přestože kojoti žádné sekvence vlků nesdíleli. Tato asymetrie je patrně způsobená rozdílnou velikostí - mezidruhové křížení je tedy výhodné pouze pro menší kojoty. Změny se projeví pouze na [[mitochondriální DNA]] děděné po matce, protože vlčí geny mezi kojoty znamenají na rozdíl od kojotích mezi vlky značnou výhodu, proto se vlčice s kojotími samci nekříží.<ref name="LEHMAN">{{Citation|doi=10.2307/2409486|author=LEHMAN N|last2=Eisenhawer|year=1991|first2=A.|last3=Hansen|first3=K.|last4=David Mech|first4=L.|last5=Peterson|first5=R. O.|last6=Gogan|first6=P. J. P.|last7=Wayne|first7=R. K.|title=Introgression of coyote mitochondrial DNA into sympatric North American gray wolf populations|journal=Evolution|volume=45|issue=1|pages=104–119|postscript=.|jstor=2409486}}</ref> {{Ref label|A|a|none}}.
Řádek 50:
 
=== Zygotická mortalita ===
Zygotická mortalita může hrát roli když je [[zárodečný vak]] oplodněn, ale [[Zygota|zygot<nowiki/>azygota]] se nezačne dále vyvíjet a následný potomek se nevyvíjí, popřípadě pouze s omezenou životaschopností.<ref name="Strickberger">Strickberger, M. 1978. </ref> Takové případy často nastávají u žab, kde se samičí reakce druh od druhu zásadně liší. Někdy se u hybridního potomka neobjevuje žádná [[Článkování|segmentace]] (což je klíčové pro správnou expresi genů), jindy se sice vyvine, ale zanikne při [[Gastrula|gastrulaci]], případě při pozdních stádiích [[Embryonální vývoj|embryonálního vývoje]]. Na izolačních strategiích se tedy zřejmě podílejí i geny zodpovědné za embryonální vývoj (nejde jen o ochranné mechanismy matky).<ref name="Moore">Moore, J.A: 1949. </ref>
 
Postzygotické reprodukčněizolační bariéry byly také částečně důvodem, proč se neodehrály předpovídané katastrofické scénáře mutovaných osob po [[Černobyl|katastrofě v Černobylu]] - ochranné mechanismy budoucích matek v tu dobu defektního potomka eliminovaly ještě před tím, než si ho mohly všimnout.<ref name=":02">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Zamrzlá evoluce|vydání=|vydavatel=Academia|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>