Alexandros Papagos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrání nadbytečného nowiki; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m odstranění zbytečného <nowiki>; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Alexander Papagos''' (řecky: Alexandros Papagos, [[9. únor]]a [[1883]] – [[4. říjen|4. října]] [[1955]]) byl [[Řecko|řecký]] politik a [[polní maršál]], který vedl řeckou armádu ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a v pozdějších fázích [[Řecká občanská válka|řecké občanské války]]. V květnu 1951 vystoupil z armády, aby se angažoval v politice. Založil politickou stranu Řecké sjednocení, s kterou vyhrál volby v září 1951. Athénské předměstí Papagou, kde se nachází řecké ministerstvo obrany, je dnes pojmenováno po něm.
 
== Život ==
Alexander Papagos se narodil v [[Athény|Aténách]] v roce 1883. Jeho otec byl [[Generálmajor|generálmajo<nowiki/>rgenerálmajor]] [[Leonidas Papagos]]. V roce 1902 vstoupil do Bruselské vojenské akademie. Oženil se s Marii Kallinskiou, dcerou generála [[Andreas Kallinskis-Roïdis|Andrease Kallinskis-Roïdis]]. Byl v roce 1911 povýšen na [[Nadporučík|nadporučíka]] a účastnil se [[Balkánské války|válek na Balkáně]] v letech 1912-13.
 
V roce 1913 byl povýšen na [[Kapitán (vojenství)|kapitána]]. Po skončení balkánských válek sloužil v 1. jezdeckého pluku a III. armádním sboru. V roce 1916 byl povýšen na [[major]]a a v roce 1916 byl jmenován náčelníkem [[Štáb|štábu]] obrněné brigády.
Řádek 13:
Během následujících let se jako náčelník generálního štábu aktivně snažil reorganizovat armádu pro nadcházející druhou světovou válku. Při vypuknutí řecko-italské války dne 28. října 1940 se stal velitelem armády a post si udržel až do kapitulace řeckých ozbrojených sil po německé invazi do Řecku v dubnu 1941.
 
Papagos režíroval řecké operace proti Itálii podél řecko-albánské hranice. Řecká armáda pod jeho velením zastavila Italy 8. listopadu a donutila je stáhnout se hluboko do Albánie mezi 18. listopadem a 23. prosincem. Úspěchy řecké armády mu přinesli slávu. Druhé italské útočné vlně mezi 9. a 16. březnem 1941 se nepodařilo dosáhnout výraznějších úspěchů.
 
I přes tento úspěch se Papagos rozhodl zachovat část řecké armády v Albánii, a byl ochoten postupným stahováním posílit severo-východní hranici obrany. Po německé invazi dne 6. dubna 1941 se Řekové v Makedonii zuřivě bránili německým útokům na Metaxovu linii, ale byli nepřítelem přemoženi.