Bezrozměrná veličina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Ponecháno jen nové vydání učebnice, vynecháno staré |
→Jazyková poznámka: Výstižnější příklad |
||
Řádek 11:
== Jazyková poznámka ==
'''Fyzikální rozměr'''<ref>ČSN IEC 60050-112:2013, položka 112-01-11 rozměr veličiny; rozměr</ref> je vlastností veličiny (tedy také jednotky), nikoli objektu. Příklady: rozměr objemu <math> = L^3</math>; rozměr úhlu <math>= L/L = L^0</math>.
Norma se zde přiklonila k adjektivu '''rozměrový''', např. rozměrový exponent<ref>ČSN IEC 60050-112:2013, položka 112-01-12 rozměrový exponent</ref>; '''bezrozměrová veličina'''<ref>ČSN IEC 60050-112:2013, položka 112-01-13 veličina s rozměrem jedna; bezrozměrová veličina</ref> má rozměr 1. Podobně se běžně užívá rozměrová analýza
Naproti tomu '''rozměr v geometrii''' je vlastností objektu (nikoli veličiny): rozměr balíku je 20 cm <math>\times</math> 30 cm <math>\times</math> 50 cm. Jako adjektivum se zde užívá tvar '''rozměrný''' - rozměrné zavazadlo, případně v matematice s číslovkou: '''bezrozměrný bod''' má 0 rozměrů; časoprostor je čtyřrozměrný. Jako termín by byla "bezrozměrná veličina" proti tomuto pojetí; nové normy i učebnice<ref>'''Metrologie, její vývoj a současnost''', Šindelář V., Tůma Z., ČMS, Praha, 2002</ref><ref>'''Fyzika''', Halliday D., Resnick R., Walker J., překlad VUT Brno. Nové vydání: VUTIUM Brno, 2013, 2 díly</ref> užívají "bezrozměrová veličina".
| |||