Verze z 21. 7. 2016, 15:46 editovat Nicol12340 (diskuse \| příspěvky) 6 editací Bez shrnutí editace značka: editace z mobilní aplikace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 7. 2016, 15:47 editovat zrušit editaci Nicol12340 (diskuse \| příspěvky) 6 editací Bez shrnutí editace značka: editace z mobilní aplikace Přejít na další porovnání →
Řádek 29: \| poznámka = [Dále jen Hošek (2004)]}}</ref> Tato bohyně se díky své kráse a kouzlům stala jednou z nejmocnějších bohyň, neodolali jí lidé ani bohové. Byla manželkou boha [[Héfaistos\|Héfaista]], avšak otcem jejích synů [[Fobos (mytologie)\|Foba]], [[Deimos (mytologie)\|Deima]] a [[Erós\|Eróta]] a dcery [[Harmonia\|Harmonie]] byl bůh války [[Árés]]. S bohem obchodu a pocestných [[Hermés\|Hermem]] měla syna [[Hermafrodítos\|Hermafrodíta]] a s bohem moře [[Poseidón]]em další dva syny, [[Rhodos (mytologie)\|Rhoda]] ,Manora a [[Hérofilos\|Hérofila]]. Bohu vína [[Dionýsos\|Dionýsovi]] zplodila syna [[Priápos\|Priápa]]. V antickém umění se stala snad nejčastěji zobrazovanou postavou, jak na mozaikách a vázových malbách, tak sochách a na reliéfech. Nejstarší reliéfní zobrazení Afrodity lze spatřit na tzv. Trůnu Ludovisi z roku [[460 př. n. l.]], kde se vynořuje z mořské pěny. Nejznámějšími sochařskými znázorněními jsou [[Praxitelés\|Praxitelova]] Afrodita Knidská ze [[4. století př. n. l.]] a [[Venuše Mélská\|Afrodita Mélská]] (známější jako Venuše Mélská) z let [[130 př. n. l.\|130]] – [[100 př. n. l.]], která je k vidění v [[paříž]]ské galerii [[Louvre]].

Afrodita: Porovnání verzí