Wikipedie

Vymírání: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Dobrovolná extinkce: wikiodk, reformulace, ref
m typos
Řádek 1:
[[Soubor:Coast Impact.jpg|náhled|Umělecká představa dopadu asteroidu na Zemi]]
'''Vymírání''', '''vymření,''', '''vyhynutí''' neboli '''extinkce''' je konec existence určitého biologického [[taxon]]u, nejčastěji [[Druh|druhu]]. Definuje se jako [[smrt]] posledního jedince daného druhu, přestože nejčastěji je druh odsouzen k záhubě mnohem dříve. Tento moment se určuje většinou až zpětně, po několika letech. Pokud vymření nastalo hluboko v geologické historii [[Země]], datuje se přibližný čas podle [[Fosilie|fosilního]] záznamu.
 
Země je stará přibližně 4,54 miliardy let,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Dalrymple|jméno=G. Brent|titul=The age of the Earth in the twentieth century: a problem (mostly) solved|periodikum=Geological Society, London, Special Publications|datum=2001-01-01|ročník=190|číslo=1|strany=205–221|issn=0305-8719|doi=10.1144/GSL.SP.2001.190.01.14|jazyk=en|url=http://sp.lyellcollection.org/content/190/1/205|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> život nejméně 3,5 miliardy<ref>{{Citace periodika|příjmení=Schopf|jméno=J. William|příjmení2=Kudryavtsev|jméno2=Anatoliy B.|příjmení3=Czaja|jméno3=Andrew D.|titul=Evidence of Archean life: Stromatolites and microfossils|periodikum=Precambrian Research|datum=2007-10-05|ročník=158|číslo=3–4|strany=141–155|doi=10.1016/j.precamres.2007.04.009|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301926807001209|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> nebo dokonce až 4,1 miliardy let.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Bell|jméno=Elizabeth A.|příjmení2=Boehnke|jméno2=Patrick|příjmení3=Harrison|jméno3=T. Mark|titul=Potentially biogenic carbon preserved in a 4.1 billion-year-old zircon|periodikum=Proceedings of the National Academy of Sciences|datum=2015-11-24|ročník=112|číslo=47|strany=14518–14521|issn=0027-8424|pmid=26483481|doi=10.1073/pnas.1517557112|poznámka=PMID 26483481|jazyk=en|url=http://www.pnas.org/content/112/47/14518|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> Asi 99–99,9 procent všech druhů (kolem 5 miliard), které kdy žily na Zemi, jsou pravděpodobně vyhynulé.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kunin|jméno=W. E.|příjmení2=Gaston|jméno2=Kevin (eds.)|titul=The Biology of Rarity: Causes and consequences of rare—common differences|url=https://books.google.com/books?id=4LHnCAAAQBAJ|vydání=|vydavatel=Springer Science & Business Media|místo=|rok=1997|počet stran=291|strany=110-111|isbn=9789401158749|jazyk=en}}</ref> Odhady počtu v současnosti žijících druhů se různí a oscilují od 5 do 14 milionů (nejpravděpodobněji 7,4–10 mil.), z nichž bylo zatím popsáno 1,2 milionů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stearns|jméno=Beverly Peterson|příjmení2=|jméno2=|titul=Watching, from the Edge of Extinction|url=https://books.google.cz/books?id=0BHeC-tXIB4C&pg=PA1921&hl=cs|vydání=|vydavatel=Yale University Press|místo=|rok=2000|počet stran=288|strany=|isbn=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Mora|jméno=Camilo|příjmení2=Tittensor|jméno2=Derek P.|příjmení3=Adl|jméno3=Sina|titul=How Many Species Are There on Earth and in the Ocean?|periodikum=PLoS Biology|ročník=9|číslo=8|pmid=21886479|doi=10.1371/journal.pbio.1001127|url=http://dx.doi.org/10.1371/journal.pbio.1001127|datum přístupu=2016-04-10}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=G. Tyler|příjmení2=Spoolman|jméno2=Scott|titul=Environmental Science|url=https://books.google.com/books?id=NYEJAAAAQBAJ|vydavatel=Cengage Learning|počet stran=579|isbn=1133707874|jazyk=en}}</ref>
Řádek 6:
Během [[evoluce]] vznikaly a vznikají nové druhy. Tomuto procesu se říká [[speciace]]. Většina druhů ale následně i zaniká, neboť se není schopna přizpůsobit měnícím se životním podmínkám, které jsou ovlivňovány mnoha faktory. Průměrná délka existence jednoho druhu je odhadována na 10 milionů let.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Newman|jméno=M. E. J.|titul=A Model of Mass Extinction|periodikum=Journal of Theoretical Biology|datum=1997-12-07|ročník=189|číslo=3|strany=235–252|doi=10.1006/jtbi.1997.0508|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022519397905087|datum přístupu=2016-07-17}}</ref> Existují ale i druhy, které bez zásadních změn přežily stovky milionů let.
 
V určitých geologických obdobích Země dochází i k tzv. [[Hromadná vymírání|hromadným či masovým vymíráním]]. Jedná se o události, kdy během relativně krátké doby (řádově desítky tisíc až miliony let) vymře nejméně 40–50 % všech druhů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Benton|jméno=Michael J.|titul=Mass Extinctions|url=https://www.newscientist.com/data/doc/article/dn19554/instant_expert_9_-_mass_extinctions.pdf|vydavatel=New Scientist Instant Expert 9|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> Země už zažila několik masových vymírání, ovšem tato vymírání podporují následnou biodiverzitu organismů.<ref>http://phys.org/news/2015-11-reveals-extinction-key-terrestrial-vertebrate.html - New research reveals extinction is key to terrestrial vertebrate diversity</ref> Je pravděpodobné, že v současnosti dochází k dalšímu vymírání, jenžjež je způsobeno činností člověka.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Barnosky|jméno=Anthony D.|příjmení2=Matzke|jméno2=Nicholas|příjmení3=Tomiya|jméno3=Susumu|titul=Has the Earth’s sixth mass extinction already arrived?|periodikum=Nature|rok=2011|měsíc=březen|den=3|ročník=471|číslo=7336|strany=51–57|doi=10.1038/nature09678|url=http://www.nature.com/doifinder/10.1038/nature09678}}</ref> Ovšem člověk také vytváří nové druhy, a to přímo i nepřímo.<ref>http://phys.org/news/2016-06-humans-artificially-evolution-species.html - Humans artificially drive evolution of new species</ref>
 
== Definice a pojmy ==
Řádek 22:
== Hromadná vymírání ==
{{podrobně|Hromadná vymírání}}
V [[Paleontologie|paleontologické]] historii máme záznamy o několika velkých vymíráních, kdy došlo k masovému úbytku některých skupin v relativně krátkém [[geologický čas|geologickém čase]]. Pět největších extinkcí se označuje jako [[Velká pětka vymírání|velká pětka]]. Největším masovým vymíráním vůbec byla událost na přelomu [[Perm|permu]] a [[Trias|triasu]] před 251 miliony let, kdy zmizelo okolo 90 % všech druhů. Důvodem byly zřejmě masivní vulkanické erupce v oblasti dnešní [[Sibiř|Sibiře]], a jejichjejichž účinek byl vskutku devastující.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Sahney|jméno=Sarda|příjmení2=Benton|jméno2=Michael J.|titul=Recovery from the most profound mass extinction of all time|periodikum=Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences|datum=2008-04-07|ročník=275|číslo=1636|strany=759–765|issn=0962-8452|pmid=18198148|doi=10.1098/rspb.2007.1370|poznámka=PMID 18198148|jazyk=en|url=http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/275/1636/759|datum přístupu=2016-04-15}}</ref>
 
Nejznámější hromadnou extinkcí je pak vymírání na přelomu [[Křída|křídy]] a [[Třetihory|terciéru]] před 65-6665–66 miliony lety, kdy vyhynuli [[dinosauři]] a s nimi nejméně 50 %<ref>{{Citace monografie|příjmení=Elewa|jméno=Ashraf M. T.|titul=Mass Extinction|url=https://books.google.com/books?id=U4QfBzdJJ8EC|vydavatel=Springer Science & Business Media|rok=2007|počet stran=258|isbn=9783540759164|jazyk=en}}</ref> nebo možná až 80 % všech soudobých druhů.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=K–T extinction|url=http://www.britannica.com/science/K-T-extinction|vydavatel=Encyclopedia Britannica|datum přístupu=2016-04-15}}</ref> Tato událost byla s největší pravděpodobností způsobena dopadem asteroidu do [[Chicxulubský kráter|oblasti]] dnešního [[Yucatán (poloostrov)|Yucatánu]]. [[Vymírání na konci prekambria|Nejstarší hromadné vymírání]] se odehrálo před víc jak 500 milióny lety, [[Vymírání v pleistocénu|nejmladší]] před pouhými 13–10 tisíci lety, kdy zmizela [[Pleistocén|pleistocénní]] [[megafauna]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Koch|jméno=Paul L.|příjmení2=Barnosky|jméno2=Anthony D.|titul=Late Quaternary Extinctions: State of the Debate|periodikum=Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics|datum=2006-01-01|ročník=37|číslo=1|strany=215–250|doi=10.1146/annurev.ecolsys.34.011802.132415|url=http://dx.doi.org/10.1146/annurev.ecolsys.34.011802.132415|datum přístupu=2016-04-15}}</ref> Navíc asi 70 % vědců má za to, že v současnosti probíhá další vymírání, jenžjež bezprostředně navazuje na poslední zmíněné a jehož hlavním viníkem je člověk.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Darimont|jméno=Chris T.|příjmení2=Fox|jméno2=Caroline H.|příjmení3=Bryan|jméno3=Heather M.|titul=The unique ecology of human predators|periodikum=Science|datum=2015-08-21|ročník=349|číslo=6250|strany=858–860|issn=0036-8075|pmid=26293961|doi=10.1126/science.aac4249|poznámka=PMID 26293961|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/349/6250/858|datum přístupu=2016-04-15}}</ref>
 
== Pseudoextinkce ==
Řádek 35:
== Lazarské druhy ==
[[Soubor:Latimeria chalumnae zobrazhenna.jpg|náhled|Latimérie podivná představuje „klasický“ lazarský druh. ]]
Některé druhy byly jistou dobu považovány za vyhynulé, ale poté byly znovu objeveni jedinci, kteří přežili. Takové druhy jsou označovány jako „lazarské“.<ref>{{Citace periodika|příjmení=WIGNALL|jméno=P. B.|příjmení2=BENTON|jméno2=M. J.|titul=Lazarus taxa and fossil abundance at times of biotic crisis|periodikum=Journal of the Geological Society|ročník=156|číslo=3|strany=453–456|doi=10.1144/gsjgs.156.3.0453|url=http://www.crossref.org/iPage?doi=10.1144%2Fgsjgs.156.3.0453|datum přístupu=2016-04-16}}</ref> Lalokoploutvá ryba [[latimérie podivná]] považována za vyhynulou přibližně 70 milionů let byla v roce 1938 objevena při východním pobřeží Jižní Afriky nedaleko řeky Chalumna (nyní Tyolomnqa).<ref>{{Citace periodika|příjmení=Amemiya|jméno=Chris T.|příjmení2=Alföldi|jméno2=Jessica|příjmení3=Lee|jméno3=Alison P.|titul=The African coelacanth genome provides insights into tetrapod evolution|periodikum=Nature|datum=2013-04-18|ročník=496|číslo=7445|strany=311–316|issn=0028-0836|pmid=23598338|doi=10.1038/nature12027|jazyk=en|url=http://www.nature.com/nature/journal/v496/n7445/full/nature12027.html|datum přístupu=2016-04-15}}</ref>
 
Za lazarské jsou označovány například tyto druhy: [[pekari Wagnerův]] (''Catagonus wagneri''), [[laoská skalní krysa]] (''Laonastes aenigmamus''), l[[Latimérie podivná|atimérie podivná]] (''Latimeria chalumnae''), [[bahník americký]] (''Lepidosiren paradoxa'')'', ''[[Hoacin|hoacin chocholatý]] (''Opisthocomus hoazin), ''žába'' Nasikabatrachus sahyadrensism, '' [[hatérie novozélandská]] ''(Sphenodon punctatus), ''[[ptakopysk podivný]]'' (Ornithorhynchus anatinus), ''[[loděnka hlubinná]]'' (Nautilus pompilius), ''[[strašilkovci]]'' (Mantophasmatodea), ''[[husovec strakatý]]'' (Anseranas semipalmata),'' [[krokodýl mořský]]'' (Crocodylus porosus),'' rod mravenců ''[[Gracilidris]].''<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 45:
| url = http://21stoleti.cz/blog/2009/07/21/10-zvirat-ktera-zapomnela-vyhynout/
| jazyk = cs
}}</ref> Z rostlin je to například [[dub]] druhu ''[[Eidothea hardeniana]]'''.'''''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Eidothea hardeniana — Nightcap Oak|url=http://www.environment.gov.au/cgi-bin/sprat/public/publicspecies.pl?taxon_id=76351|vydavatel=www.environment.gov.au|datum přístupu=2016-04-16|jazyk=en}}</ref>
 
== Příčiny ==
Mnohé taxony se určitou dobu vyvíjejí a poté zanikají. Odhaduje se, že více než 99,9 % všech druhů, které kdy žily, zanikly. Průměrná životnost většiny druhů je 10 milionů let, i když lze najít značně rozdíly. „''Existuje celá řada příčin, které mohou přímo či nepřímo přispívat k vyhynutí druhu nebo skupiny druhů.“'' „''Každý druh jedinečný“'', napsali Beverly a Stephen C. Stearnsové v knize ''Watching, from the Edge of Extinction'' „''a každý vyhyne ... příčiny jsou různé, některé drobné a komplexní, další zřejmé a jednoduché“''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Stearns
| jméno = Beverly Peterson and Stephen C.
Řádek 59:
}}</ref> Každý druh, který nemůže přežít a rozmnožovat se ve svém prostředí a nemůže se přesunout do nového prostředí, kde by tak mohl učinit, vymře a zaniká. Vymírání druhů může přijít náhle (rychlá likvidace jejich životního prostředí) nebo může trvat tisíce či dokonce milióny let.
 
Důležitým faktorem zapřičiňujícím extinkce během posledních stovek, tisíců a možná dokonce desetitisíců let jsou lidské aktivity, ať už je to nadměrný lov, změna, znečištění či úplné zničení životního prostředí nebo zavlečení invazních druhů. Zřejmě hlavní příčinou moderního hromadného vymírání je obrovský nárůst lidské populace, která má stále větší nároky na prostor a zdroje, jež nehodlá sdílet s jinými druhy, pokud pro níni nejsou tzv. užitečné.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Hern|jméno=Warren M.|titul=Is Human Culture Carcinogenic for Uncontrolled Population Growth and Ecological Destruction?|periodikum=BioScience|datum=1993-01-01|ročník=43|číslo=11|strany=768–773|doi=10.2307/1312321|url=http://www.jstor.org/stable/1312321|datum přístupu=2016-04-16}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Biello|jméno=David|titul=Population Bomb Author's Fix For Next Extinction: Educate Women|url=http://www.scientificamerican.com/article/sixth-extinction/|vydavatel=Scientific American|datum vydání=2008-08-12|datum přístupu=2016-04-16}}</ref> [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] (IUCN) eviduje 834 taxonů vyhynulých mezi léty 1500–2015.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=IUCN Search for Extinct species|url=http://www.iucnredlist.org/search|vydavatel=www.iucnredlist.org|datum přístupu=2016-04-16}}</ref> Další neznámé množství vymření mezi udávanými léty nebylo zachyceno.
 
=== Genetika a demografické jevy ===
Řádek 74:
 
=== Genetická kontaminace ===
Čistokrevné taxony (mnohdy jde o poddruhy), které jsou málo početné či vzácné, mohou čelit hrozbě vyhynutí i tím, že jejich populace je vystavena nekontrolovanému genetickému znečištění neboli kontaminaci. Může dojít k jejich zániku prokřížením s cizí a větší populací příbuzného taxonu. Buď jsou jejich potomci neplodní a populace vzácnějšího taxonu záhy zaniká, nebo jsou dále schopni rozmnožování a větší taxon postupně vzácnější pohltí. Dochází k tomu například při zavlečení invazního druhu člověkem nebo při prolomení některých přírodních bariér, které doposud vzájemnému kontaktu a křížení bránily.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Rhymer|jméno=Judith M.|příjmení2=Simberloff|jméno2=Daniel|titul=Extinction by Hybridization and Introgression|periodikum=Annual Review of Ecology and Systematics|datum=1996-01-01|ročník=27|číslo=1|strany=83–109|doi=10.1146/annurev.ecolsys.27.1.83|url=http://dx.doi.org/10.1146/annurev.ecolsys.27.1.83|datum přístupu=2016-04-17}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Mooney|jméno=H. A.|příjmení2=Cleland|jméno2=E. E.|titul=The evolutionary impact of invasive species|periodikum=Proceedings of the National Academy of Sciences|datum=2001-05-08|ročník=98|číslo=10|strany=5446–5451|issn=0027-8424|pmid=11344292|doi=10.1073/pnas.091093398|poznámka=PMID 11344292|jazyk=en|url=http://www.pnas.org/content/98/10/5446|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> Tento typ vyhynutí není často patrný morfologicky, ale až na základě genetických zkoumání. Příkladem ze současnosti může být ohrožení divoké populace buvola [[arni]] v důsledku genetického znečištění ze strany domácího [[Buvol domácí|vodního buvola]], jenž byl právě z arniů vyšlechtěn, nebo křížení vzácnějšího [[Orel volavý|orla volavého]] s běžnějším [[Orel křiklavý|orlem křiklavým]]. Genetická příbuznost však může hrát i pozitivní roli. Například příbuznost [[Tygr kaspický|tygra kaspického]] s [[Tygr ussurijský|tygrem ussurijským]] a [[Tygr čínský|tygra čínského]] s [[Tygr indočínský|tygrem indočínským]] možná pomůže při „znovuoživení“ prvně jmenovaného, respektive k omezení inbreedingu u již jen v zajetí chovaného tygra čínského.
 
=== Degradace životního prostředí ===
Řádek 84:
[[Soubor:Mus nativitatus.jpg|náhled|Krysa buldočí je jedním z mála druhů, o nichž se předpokládá, že vyhynuly v důsledku nemocí. ]]
 
Mezi především přírodní důvody vymření taxonů patří lov ([[Predátor|predace]]), mezidruhové soupeření ([[kompetice]]) a neschopnost vyrovnat se s nemocemi, které přerostou v [[epidemie]] či [[pandemie]]. Ačkoliv jde o původně přirozené příčiny vymírání, lidská činnost k tomu zásadním způsobem přispívá. Člověk jakožto přemnožený superpredátor dokáže svými loveckými aktivitami zcela zdecimovat populace některých taxonů. Již v době, kdy lidí bylo relativně málo, mohl mít jejich příchod do prostředí, kde fauna nebyla adaptována na jejich lovecké techniky, devastační efekt. Jedná se například o vyhynutí [[Austrálie|australské]] megafauny (před cca 40 000 lety), [[Amerika|americké]] megafauny (před cca 12 000 lety) a zmizení mnohých druhů na [[Madagaskar|Madagaskaru]], [[Havajské ostrovy|Havaji]] a [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] (cca 300–1500 n. l.). Ačkoliv příchod lidí s největší pravděpodobností nebyl jedinou příčinou extinkce, šlo o důležitý vliv, který mohl působit například v kombinaci se změnou klimatu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Gibbons|jméno=Robin|titul=Examining the Extinction of the Pleistocene Megafauna|periodikum=Anthropological Sciences|datum=Spring 2004|ročník=|číslo=|strany=22-27|url=http://web.stanford.edu/group/journal/cgi-bin/wordpress/wp-content/uploads/2012/09/Gibbons_NatSci_2004.pdf}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Wroe|jméno=Stephen|příjmení2=Field|jméno2=Judith|příjmení3=Fullagar|jméno3=Richard|titul=Megafaunal extinction in the late Quaternary and the global overkill hypothesis|periodikum=Alcheringa: An Australasian Journal of Palaeontology|datum=2004-01-01|ročník=28|číslo=1|strany=291–331|issn=0311-5518|doi=10.1080/03115510408619286|url=http://dx.doi.org/10.1080/03115510408619286|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> S některými druhy predátorů lidé soupeří o kořist, což snižuje početnost populací a může přivést taxony k vhynutívyhynutí.
 
Introdukcí nepůvodních taxonů na různá místa (především na ostrovy), ať už záměrně (dobytek), či omylem ([[Krysa obecná|krysy]]), rovněž dochází buď k predaci původních populací, soupeření s nimi, k zavlečení chorob, nebo k degradaci životního prostředí, což vše může mít za následek jejich vyhubení. Příklady zvířat, která takto vyhynula, jsou [[krysa buldočí]] (epidemie), [[dronte mauricijský]] (predace a kompetice ze strany zavlečených druhů) či [[ropucha zlatá]] (houba zavlečená z Afriky do Ameriky).
 
=== Koextinkce ===
Ke koextinkci neboli spoluvymření dochází v případě, že na vyhynutí jednoho druhu reagují další na něj navázané taxony rovněž vymřením. Dochází k tomu například u specializovaných [[Parazitismus|parazitů]], pokud vyhynou jejich hostitelé. Nebo u predátorů silně vázaných na jeden typ (druh) kořisti. Pokud vymře kořist, brzy jíji následuje i predátor.<ref name=":1">{{Citace periodika|příjmení=Dunn|jméno=Robert R.|příjmení2=Harris|jméno2=Nyeema C.|příjmení3=Colwell|jméno3=Robert K.|titul=The sixth mass coextinction: are most endangered species parasites and mutualists?|periodikum=Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences|datum=2009-09-07|ročník=276|číslo=1670|strany=3037–3045|issn=0962-8452|pmid=19474041|doi=10.1098/rspb.2009.0413|poznámka=PMID 19474041|jazyk=en|url=http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/276/1670/3037|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> Příkladem může být vyhynutí velkého nelétavého ptáka [[moa]] a jeho lovce [[Orel Haastův|orla Haastova]] na Novém Zélandu. Další koextinkci se snaží zabránit lidé ve [[Španělsko|Španělsku]], kdy po rapidním poklesu počtů [[Králík divoký|divokého králíka]] hrozilo vyhynutí [[Rys iberský|rysovi iberskému]], pro nějž byl králík téměř výhradní kořistí. V tomto případě by nešlo o klasickou koextinkci, neboť králíkovi vyhynutí nehrozí, jen by zmizela jeho lokální populace.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Rodríguez|jméno=A.|příjmení2=Calzada|jméno2=J.|titul=Lynx pardinus|periodikum=IUCN Red List of Threatened Species|datum=2015|doi=10.2305/iucn.uk.2015-2.rlts.t12520a50655794.en|url=http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2015-2.RLTS.T12520A50655794.en|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> Ke koextinkci dochází často v případě, kdy vymře klíčový druh.<ref name=":1" />
 
=== Klimatické změny ===
Řádek 100:
[[Soubor:Dracunculus medinensis larvae.jpg|náhled|[[Vlasovec medinský]] neboli guinejský červ je jedním z organismů, jež se snaží člověk vyhubit.]]
 
Lidé se snaží vymýtit některé choroby, což je v podstatě snaha o plánovanou extinkci. Zřejmě se jim to povedlo v případě [[Plané neštovice|planých neštovic]] a [[Mor skotu|moru skotu]], jejichž viroví původci jsou uchováványuchováváni pouze v laboratořích, a ve volné přírodě již neexistují.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Behbehani|jméno=A. M.|titul=The smallpox story: life and death of an old disease.|periodikum=Microbiological Reviews|datum=1983-12-01|ročník=47|číslo=4|strany=455–509|issn=1092-2172|pmid=6319980|poznámka=PMID 6319980|jazyk=en|url=http://mmbr.asm.org/content/47/4/455|datum přístupu=2016-04-25}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Normile|jméno=Dennis|titul=Driven to Extinction|periodikum=Science|datum=2008-03-21|ročník=319|číslo=5870|strany=1606–1609|issn=0036-8075|pmid=18356500|doi=10.1126/science.319.5870.1606|poznámka=PMID 18356500|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/319/5870/1606|datum přístupu=2016-04-25}}</ref> Další viry, bakterie, paraziti a jisté druhy hmyzu mají být rovněž zlikvidovány. Jedná se například o parazitického červa [[Vlasovec medinský|vlasovce medinského]] (''Dracunculus medinensis''), bakterii ''Treponema pallidum pertenue,'' původce [[frambézie]], dále existuje snaha vyhubit některé druhy komárů za použití genetických metod.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Judson|jméno=Olivia|titul=A Bug's Death|periodikum=The New York Times|datum=2003-09-25|issn=0362-4331|url=http://www.nytimes.com/2003/09/25/opinion/a-bug-s-death.html|datum přístupu=2016-04-25}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|autor=World Science Festival|titul=This Species Is Close to Extinction and That’s a Good Thing|url=http://time.com/3680439/guinea-worm-almost-extinct/|datum vydání=2015-01-23|datum přístupu=2016-04-25}}</ref>
 
De facto řízenou extinkcí byl pokus nacistů [[Holokaust|vyhladit]] během [[Druhá světová válka|2. světové války]] [[Židé|židy]], i když z exaktně biologického hlediska by o vymření nešlo, neboť etnikum není taxonomická jednotka.
 
=== Dobrovolná extinkce ===
Každý taxon resp. [[gen]] má biologicky naprogramováno se replikovat, tedy množit a dále se šířit. Stejně tak člověk, ale ten jediný si dokáže uvědomit následky přemnožení a dokonce vědomě umí regulovat svou replikaci. Existuje dokonce skupina lidí sama sebe nazývající [[Hnutí za dobrovolné vyhynutí lidstva]] (''The Voluntary Human Extinction Movement''), která považuje člověka za škodlivý a silně přemnožený druh a usiluje v krátkodobém horizontu o výraznou redukci lidské reprodukce a populace a v dlouhodobém horizontu dokonce o dobrovolné vymření lidstva v zájmu veškerého života na Zemi.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=The Voluntary Human Extinction Movement|periodikum=www.vhemt.org|vydavatel=|url=http://www.vhemt.org|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-17}}</ref><ref>{{Citace periodika|titul=Sui genocide|periodikum=The Economist|issn=0013-0613|url=http://www.economist.com/node/179963|datum přístupu=2016-07-17}}</ref>
 
== De-extinkce ==
Řádek 112:
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Aulacopleura Konickii.jpg|{{Malé|Fosilní pozůstatek prvohorního členovce ze skupiny [[trilobit]]ů, kteří vyhynuli na konci [[Paleozoikum|prvohor]] před 250 miliony let.}}
Soubor:Dilophosaurus.png|{{Malé|''[[Dilophosaurus]]'' jeden z mnoha vyhynulých druhů [[Dinosauři|dinosaurů]]}}
Soubor:ExtinctDodoBird.jpeg|{{Malé|[[Dronte mauricijský|Blboun nejapný]] je notoricky známý, leč vyhynulý druh, který žil až do [[novověk]]u na ostrově [[Mauricius]].}}
Soubor:"Benjamin".jpg|{{Malé|[[Vakovlk tasmánský]] ''Benjamin'', poslední známý jedinec druhu. Benjamin zahynul v roce 1936, celý druh byl za vyhynulého označen v roce 1986}}
Soubor:Giant Haasts eagle attacking New Zealand moa.jpg|{{Malé|[[Moa]] a [[orel Haastův]] patří k druhům vymřelým v holocénu.}}
FileSoubor:Alnus parvifolia 01.jpg|{{Malé|Vymizelý druh [[Olše (strom)|olše]] ''Alnus parvifolia''}}
</gallery>
 
Řádek 131:
 
===Literatura===
* {{citace monografie | příjmení = Baláž |jméno=Vojtech|spoluautoři =et al.|titul =Smrt jako součást života |vydavatel=NIDM| místo=Praha| rok=2008| url=http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2008.pdf}}
 
===Externí odkazy===
* [http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP23_mech.pdf Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005)]
* [http://www.sci.muni.cz/zoolecol/inverteb/DipteraLab_UM/cerv_seznam_CR__bezobratli2005[&#x5B;1]&#x5D;.pdf Červený seznam ohrožených druhů České republiky Bezobratlí]
* [http://isop.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP18_cevnt.pdf Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000)]
* [http://www.natur.cuni.cz/biologie/zoologie/archiv/bakalarky_podzim_2010/kralova.pdf Inbreeding a jeho vliv na fitness zvířat držených v zajetí, M. Králová]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vymírání“