Pomořanští Slovinci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Shoda prisudku s podmetem
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava překlepů: dnesního → dnešního; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:PL-Kluki01.JPG|thumb|Muzeum slovincké vesnice v Klukách]]
'''Pomořanští Slovinci''' ([[polština|polsky]] ''Słowińcy'', [[němčina|německy]] ''Slowinzen'') byl [[západní Slované|západoslovanský]] [[národ]], který do [[druhá světová válka|druhé světové války]] žil na území dnesníhodnešního [[Pomořské vojvodství|Pomořského vojvodství]] (zhruba mezi městy [[Słupsk]] a [[Łeba]]) a v posledních staletích se [[germanizace|poněmčil]]. Jejich jazyk byla [[slovinčtina|severní slovinština]].
 
Název Slovinci je náhodou shodný s příslušným [[jižní Slované|jihoslovanským]] národem [[Slovinci|Slovinců]] jen v [[čeština|češtině]] a [[slovenština|slovenštině]].
 
O pomořanských Slovincích psal už roku [[1783]] K. G. von Anton s odvoláním se na dokumenty z roku [[1767]]; později v roce [[1826]] například P.J. Šafárik a další. Roku [[1856]] do jejich oblasti podnikl expedici ruský etnograf [[Aleksandr Hilferding|Alexander Hilferding]], který o Pomoranských Slovincích v roce [[1862]] vydal knihu. Uvedl, že někteří z nich se stále označují starým jménem ''Slovincy'', a že jsou územně spojení s [[Kašubové|Kašuby]]. Od Kašubů se odlišovali krom jiného třeba vírou. Většina z nich se tehdy sama označovala jako "Kašubští [[Luterán]]i" a svou řeč jako [[kašubština|kašubštinu]].
 
Po sjednocení Německa do [[Německé císařství|císařství]] v roce [[1871]] se Pomořansko jako součást [[Prusko|Pruska]] stalo součástí německého císařství a kašubština byla postupně nahrazovaná němčinou. Pod silnou germanizací byli i [[Poláci]] a Kašubové – ti se však po [[první světová válka|1. světové válce]] ocitli v nově vytvořeném [[Polsko|Polsku]], kdežto Slovinci ne. Mnozí z nich, už germanizovaní, se dokonce stali účastnými na německém [[nacismus|nacizmu]].