Wikipedie

Chřadnutí a prosychání borovic: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
CCCVCCCC (diskuse | příspěvky)
2 179 editací
m nizozemi - msko
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 835 editací
m oprava překlepů: týdeních → týdenních, 12 letou → 12letou, např → např., _,_ → ,_; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Diplodia blightSphaeropsis sapinea5051011.jpg|náhled|''Sphaeropsis sapinea''.]]
'''Chřadnutí a prosychání borovic''' je choroba borovic způsobovaná houbou ''[[Sphaeropsis sapinea]]'' (synonymum ''Diplodia pinea''). Chorobou jsou napadány především oslabené dřeviny, ale patogen zároveň přežívá i jako [[saprofyt]]. Plodnice houby jsou nejčastěji zjišťovány na koncových větvičkách, na bázích jehlic a zvláště hojně na šiškách. Typické pro tuto houbu je poškození a následné odumření pupenů, provázené výrony pryskyřice na borce větviček i kmenů. Vyskytuje se nejen na [[borovice|borovicích]], ale také na dalších [[Jehličnany|jehličnanjehličnanech]]ech. <ref name="srs">[http://eagri.cz/public/web/srs/portal/dokumenty-a-publikace/informacni-letaky/puvodce-chradnuti-a-prosychani-borovic.html Státní rostlinolékařská správa, Ing. Eva Zapletalová, Ing. Veronika Balejová]</ref>
[[Soubor:Diplodia blight5051001.jpg|náhled|Chřadnutí a prosychání na borovici.]]
 
Vývoj choroby mohou vyvolat abiotické stresy, a to zejména sucho, které se na našem území projevuje hlavně v předjaří nebo projevy mrazu, zvláště náhlé střídání silných mrazů a následných oblev koncem zimy. Takto zavadlá, či jiným způsobem poškozená pletiva usnadňují kolonizaci houbovými patogeny a hmyzími škůdci. Chřadnutí a prosychání borovic bývá provázeno i napadením rostliny řadou hmyzích škůdců, které mohou napomáhat pronikání patogenu ''Sphaeropsis sapinea'' do pletiv a zároveň mohou být jeho přenašeči. <ref name="srs"/> Je prokázáno, že pravděpodobnost výskytů choroby zvyšuje také poškození kroupami.
[[Soubor:Diplodia blight2112097.jpg|náhled|Patogen na šišce.]]
 
Řádek 32:
Mezi hlavní hostitelské dřeviny patří všechny druhy borovic. Patogen se vyskytuje na více než 35 druzích rodu borovice. Na území České republiky je výskyt zaznamenán nejvíce na okrasných výsadbách borovice černé (''Pinus nigra'') všech věkových tříd. Choroba v ČR napadá i další druhy borovic:
* [[borovice těžká]] (''Pinus ponderosa'')
* [[borovice Jeffreyova]] (''Pinus jeffreyi'')
* [[borovice Heldreichova]] (''Pinus heldreichii'')
* [[borovice bělokorá]] (''Pinus leucodermis'')
* [[borovice osinatá]] (''Pinus aristata'')
(Seznam podle informací Státní rostlinolékařské správy.<ref name="srs"/>)
Lesní ochranná služba uvádí, že se napadení chorobou daří nalézat i na borovici lesní a že v roce 2010 (na jihozápadní Moravě) zaznamenali její patogenní výskyt i ve výsadbách [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]].<ref>[http://www.vulhm.cz/lesaktualne/aktuality/chradnuti-a-prosychani-borovice-v-roce-2010 Chřadnutí a prosychání borovice v roce 2010]</ref> Odbor životního prostředí Úřadu městské části Praha 11 zjistil chřadnutí borovic černých (Pinus nigra) ve veřejné zeleni na Jižním Městě a podezření bylo pozitivně ověřeno Státní rostlinolékařskou správou.<ref>[http://www.praha11.cz/cs/zivotni-prostredi/verejna-zelen/chradnuti-borovic-na-jiznim-meste.html Chřadnutí borovic na Jižním Městě]</ref>
[[Soubor:Diplodia blight5335005.jpg|náhled|Zakrnělé a zasychající výhonky.]]
 
Mimo ČR patogen napadá nejvíce
* [[borovice těžká]] (''Pinus ponderosa'')
* [[borovice černá]] (''Pinus nigra'')
* [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'')
* [[borovice kleč]] (''Pinus mugo'')
* [[borovice smolná]] (''Pinus resinosa'')
Mimo rod borovice napadá patogen i rod [[jedle]] (''Abies'' spp.), [[modřín]] (''Larix'' spp.), [[smrk]] (''Picea'' spp.), [[douglaska]] (''Pseudotsuga'' spp.), [[cypřišek Lawsonův]] (''Chamaecyparis lawsoniana''), [[cypřiš]] (''Cupressus'' spp.), [[cedr himalájský]] (''Cedrus deodora''), ''[[Araucaria cunninghamii]]'' a [[zerav východní]] (''Thuja orientalis'').
(Seznam podle informací Státní rostlinolékařské správy.<ref name="srs"/>)
Řádek 57:
Vlivem příznivých klimatických podmínek se patogen ''Sphaeropsis sapinea'' rozšířil prakticky na celé území České republiky. Projevy chřadnutí a prosychání borovic lze nalézt v lesních a okrasných školkách, parcích, na dřevinách veřejné zeleně, zahradách apod.<ref name="srs"/>
 
== Způsob šíření ==
Náchylné druhy jsou zdrojem velkého množství infekčních spor. Patogen velmi snadno sporuluje na infikovaném pletivu a dřevních částech. Spory jsou rozptylovány deštěm, kapkami vody, vzdušnými proudy, [[hmyz]]em, zvířaty, ale také osivem. Velkou roli v šíření patogenu má člověk, jehož činností (přenosem osiva, školkařského materiálu, dřeva atd.) může být patogen přenesen na velké vzdálenosti. <ref name="srs"/>
[[Soubor:Diplodia blight 337084.jpg|náhled|Plodící pyknida na Pinus nigra 'Arnold'.]]
Řádek 64:
 
== Symptomy ==
Patogen způsobuje poškození na různých částech stromu ve všech vývojových stadiích. Je přenosný osivem, z čehož vyplývají hniloby semen, redukce klíčení, zahnívání nově vznikajících kořínků a padání mladých semenáčků. Na starších semenáčcích vyvolává hniloby kořenového krčku a mladých letorostů. Poškození odrostků a dospělých stromů zahrnuje odumírání letorostů, větví a tvorbu nekróz na čerstvě napadených výhonech.
 
První příznaky jsou viditelné po několika dnech:
Řádek 72:
* Hnědnutí, zakrnění a kroucení mladých výhonů<ref>[http://www.forst.tu-muenchen.de/EXT/LST/BOTAN/LEHRE/PATHO/PINUS/sphaerop.htm Popis na forst.tu-muenchen.de]</ref>
 
Jedna strana stromu nebo spodní část koruny může být první postiženou oblastí. Během vlhkého jara, může každá větev mít hnědé vrcholy. Hnědé zbarvení začíná na základně jehlic a roste směrem ke špičce. Jehlice uhynou v době, kdy jsou v jedné polovině až třech čtvrtinách normální délky. Na infikovaných sazenicích letošní jehličí žloutne, pak hnědne, a nakonec je popelavě šedé. Někdy se jehlice zvlňují a kroutí. Infekce způsobuje, že letorosty uhynou (vyrůstají nové). Rány s pryskyřicí se mohou objevit na kmenech pod nejmladšími větvemi. Pryskyřice z infikovaných oblastí může způsobit že mrtvé jehličí neopadá. Velké pryskyřičné rány se mohou objevit na starších větvích. Poškození mrazem jsou běžné během infekce.<ref>[http://urbanext.illinois.edu/focus/diplodia.cfm symptomy na illinois.edu]</ref>
 
Nejčastějšími příznaky je poškození letorostů, resp. výhonů a typickým projevem napadení je odumírání terminálního pupene, jeho následné prosmolení a pozastavení růstu jehlic v době jejich rašení. Ostatní jehlice pod terminálem zůstávají v prvním roce napadení zelené, v dalších letech ale také odumírají. Při časné infekci může dojít k odumření ne zcela narašeného výhonu, při pozdější infekci výhon stihne ještě dorůst, ale následně zasychá. Infikované jehlice hnědnou a přestávají se prodlužovat. V místě infekce se na větvičce tvoří zpočátku malá, vodou prosáklá léze, která se zbarvuje do vínově hnědé a nekrotizuje. <ref name="srs"/>
Řádek 79:
[[Soubor:Diplodia blight 5051025.jpg|náhled|Poškozená výsadba ''Pinus resinosa'' 'Soland']]
 
=== Možnosti záměny ===
Podobné příznaky na borovicích způsobují v České republice i další houbové patogeny např. ''Ascocalyx abietina'' (Lagerb.), ''Cenangium ferruginosum'' Fr., ''Sirococcus strobilinus'' Preuss atd. Dále mohou být příznaky zaměněny s poškozením způsobeným abiotickými faktory např. zasolení půdy, mráz, nedostatky některých prvků.<ref name="srs"/>
 
== Morfologie ==
Pyknidy S. sapinea o průměru kolem 200 μm se vytvářejí na infikovaných jehlicích, letorostech, větvích, kmenech a šiškách. Jsou černé barvy, kulovité, oddělené nebo ve skupinách, zpočátku ponořené do pokožky hostitele, později prorážejí na povrch krátkým zobáčkem, který vyčnívá z povrchu pletiva hostitele. Konidie jsou nejprve bezbarvé, později tmavohnědé, válcovité, obvykle jednobuněčné, dospělé mohou být dvoubuněčné. Rozměry jsou 30–45 x 10–15 μm. Stěna konidií je hladká nebo jamkovitá, záleží na morfotypu. Během vlhkého počasí se konidie nacházejí v hnědé mase okolo průduchů. V pyknidách se mohou také vytvářet bezbarvé mikrokonidie nebo spermatia (1,0–2,5 μm). Pohlavní stadium (teleomorfa) není známá. Detekce a identifikace. Orientační určení je možná již na základě vnějších symptomů a přítomnosti plodných orgánů – pyknid na odumřelých pletivech jehlic, větviček a šišek. Pokud nejsou přítomny plodničky je možné části rostlin vložit do vlhké komůrky, kde jsou vhodné podmínky pro jejich vytvoření. <ref name="srs"/>
 
Detailní identifikace se provádí sledováním [[morfologie|morfologických]] charakteristik při světelné mikroskopii. Pro identifikaci patogenu se dále používají kultivační testy na živných médiích. Patogen může být izolován přímo z infikovaných pletiv anebo ze semen kultivací na standardních médiích (PDA, MEA). Inkubuje se ve tmě nebo na světle při pokojové teplotě 20–25 &nbsp;°C. Kultura roste rychle. Zpočátku má bílou barvu, později kultura tmavne, je nadýchaná, tmavě šedá až šedá nebo šedozelená. Charakteristiky kultury se mohou měnit podle použitého média nebo růstem kultury v odlišných podmínkách prostředí. Patogen v kultuře špatně sporuluje. Pro vyvolání sporulace ke spolehlivé identifikaci se položí sterilní borová jehlice přes aktivně rostoucí kulturu a inkubuje se na světle. Pyknidy s konidiemi jsou obvykle produkovány zhruba za 1 týden. <ref name="srs"/>
[[Soubor:Diplodia blight5031044.jpg|náhled|Masivní úhyn v okrasné školce u ''Pinus resinosa'' 'Soland'. ]]
 
== Biologie ==
Patogen je na [[hostite]]lské rostlině přítomný po celý rok. Přezimuje ve formě konidií v pyknidách nebo ve formě [[mycelium|mycelia]] na infikovaném hostitelském materiálu – výhonech, jehlicích, kůře nebo šiškách. Nejvíce pyknid s dozrálými konidiemi nalézáme na jaře, kdy se za příznivých podmínek pro vznik infekce (vlhko a teplo) začínají uvolňovat konidie, ale setkáme se s nimi i po celý zbytek roku na napadených borových šiškách nebo na letorostech. [[Konidie]] jsou schopny vyklíčit během několika hodin při teplotě 12– 36&nbsp;°C. Vlhká perioda po dobu 12 hodin je dostačující pro klíčení a infekci. Patogen se nejrychleji vyvíjí při teplotě 28&nbsp;°C. Nejvíce náchylné k infekci jsou výhony zhruba do dvou týdnů od začátku rašení, jakmile se začnou vyvíjet a otevírat pupeny. Infekce proniká do hostitelské rostliny přes průduchy na vyvíjejících se jehlicích nebo přímo přes mladé letorosty.<ref name="srs"/>
 
Náchylnost vyvíjejícího se výhonu se snižuje zhruba uprostřed června. První symptomy poškození jsou viditelné již po velmi krátké době po infekci , nezřídka po několika málo dnech či týdnech. Odumření vrcholků může být viditelné již tři týdny po infekci. Přítomnost kapiček pryskyřice je obvykle první známkou infekce nových výhonů. [[Pyknida|Pyknidy]] prorazí pokožku jehlice v období pozdního léta. Studie ukazují, že v některých případech může houba zůstat v latentní fázi a symptomy se projeví až za vhodných podmínek pro rozvoj onemocnění. Po uvolnění konidií od brzkého jara do pozdního podzimu se může infekce vyvíjet rozsáhle v šiškách, ale zároveň i ve starších pletivech na větvích a kmenech v místech poranění, např. kroupami, hmyzem nebo po řezu.<ref name="srs"/>
 
== Význam ==
Vážnost onemocnění se zvyšuje na stromech, které jsou oslabené (deficience [[voda|vody]] a živin, konkurenceschopnost). Roli zde hraje i druhová citlivost hostitele. Choroba nejvíce ohrožuje stromy staré 30 a více let. Mladé stromy jsou sice k infekci odolnější, ale jen pokud rostou ve vhodných podmínkách. <ref name="srs"/>
 
Vodní stres a poškození, jako významný spouštěcí faktor choroby prokázaly výzkumy prováděné v Lesoto a JAR na náhodně vybraných pozemcích s 12 letou12letou ''Pinus radiata'' (W.J.Swart a M.J.Wingfield). Na rostlinách s dobrými vlhkostními podmínkami bez období deficitu vody a poškození byl výskyt choroby 7%, v porostu vystaveném nedostatku vody 66%, a v porostu poničeném kroupami 51%. <ref>[http://fabiserv.up.ac.za/webresources/pdf/184b375f0fe7c555b5f5ee610648a28b.pdf W.J.Swart a M.J.Wingfield]</ref>
 
== Ochrana rostlin ==
Řádek 110:
Chemické ošetření není dořešeno. Použití fungicidů je u vzrostlých stromů a v lesních porostech sporné, technicky komplikované s vysokými náklady a s minimálním účinkem a ekonomickým efektem. Navíc nejsou praktické zkušenosti a metodické postupy pro aplikaci fungicidů proti patogenům kambia. O chemické ochraně je možné uvažovat pouze v lesních a okrasných školkách, na plantážích vánočních stromků na mladých rostlinách. Vzhledem k tomu, že biologie patogenu u nás nebyla dosud podrobně studována a zatím proti němu nebyly zkoušeny [[fungicid]]ní přípravky, lze prozatím zvážit využití povolených fungicidních přípravků proti houbovým chorobám do lesních dřevin a okrasných rostlin v ohrožených lokalitách. Rozhodující období infekce je od dubna do května, kdy začínají rašit pupeny a dochází k nárůstu výhonů.<ref name="srs"/>
 
Některé zdroje doporučují v okrasných školkách aplikaci přípravků s obsahem benomylu nebo bordeauxské jíchy v 2-týdeníchtýdenních intervalech během jara a začátku léta.<ref>[http://wiki.bugwood.org/Archive:Forestnursery/Sphaeropsis_sapinea wiki.bugwood.org]</ref>
 
== Odkazy ==
Řádek 126:
* {{en}}[http://www.cabi.org/isc/?compid=5&dsid=19160&loadmodule=datasheet&page=481&site=144 popis, mapa výskytu, cabi.org]
* {{en}}[http://www.forestryimages.org/browse/subimages.cfm?SUB=706 Obrázky ''Sphaeropsis sapinea'' na forestryimages.]
 
 
[[Kategorie:Houbové choroby rostlin]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chřadnutí_a_prosychání_borovic“