Edvard Munch: Porovnání verzí

Do Kristianie se Munch vrátil v roce 1897 a opět se nedočkal pozitivního přijetí. V roce 1899 započal Munch intimní vztah s Tullou Larsenovou, která pocházela z vyšší vrstvy. Pár nějakou dobu pobýval v Itálii. Pro Muncha poté začalo nové umělecky plodné období, v kterém vznikaly především krajiny a ''Tanec života'' (1899), poslední obraz cyklu dnes známého jako ''Vlys života''.<ref>Eggum, 1984, st. 168</ref> Tulla projevovala snahu o svatbu, ale Munch se vstupu do svazku obával, převážně kvůli chatrnému zdraví a v poslední době také nadměrnému pití. Zaznamenal si do poznámek, že nemá „právo“ se ženit.<ref>Eggum, 1984, str. 174</ref> Vztah dostal ránu v roce 1900, kdy se Munch přesunul do Berlína. Zde také v roce 1902, na páté výstavě [[Berlínská secese|Berlínské secese]], kam byl pozván [[Max Liebermann|Maxem Liebermannem]] vystavil celý cyklus ''Vlys života''. Berlínští kritikové začali na Muncha nahlížet poněkud pozitivněji, nicméně pro běžné publikum zůstával příliš vzdálený a podivný. S veskrze pozitivním přijetím se také setkal při výstavě v pražském [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SUV Mánesu]] v roce [[1905]].

 

 

Mezi lety 1903 a 1904 vystavoval v Paříži, kde byl na vzestupu [[Fauvismus|fauvisté]], kteří Muncha uchvátili – a možná i ovlivnili – svým drzým užíváním falešných barev. Vystavoval s nimi v roce 1906.<ref>Eggum, 1984, str. 190</ref> Také studoval [[Auguste Rodin|Rodinovy]] sochy, ze kterých si nejspíš vzal plastičnost pomáhající u návrhů svých obrazů, ale sochy nezačal vytvářet ve velkém.<ref>Eggum, 1984, str. 195</ref> Naopak ve velké míře dostával zakázky na portréty a grafiky.<ref>Eggum, 1984, str. 196, 203</ref> V roce 1907 se začal orientovat z krajinářství na malbu figur a situací, v tom mu napomohlo přesídlení do [[Warnemünde]], kde získal podklady k velkému plátnu ''Koupající se muž''.<ref name="W72" />

Munchovo umění bylo velmi osobité a on sám ho příliš neobjasňoval. Jeho styl symbolismu byl více osobnější než u [[Gustave Moreau|Gustava Moreaua]] a [[James Ensor|Jamese Ensora]]. Přesto se stal velmi vlivný, především potom na nově vznikající [[německý expresionismus]], který převzal jeho filosofii, „nevěřím v umění, které není výsledkem nutkání po otevření svého srdce.“<ref>Eggum, 1984, str. 10</ref> Krom jeho velkého významu jako předchůdce [[Expresionismus|expresionismu]], je Munch sám považován zároveň za nejvýznamnějšího představitele tohoto hnutí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pijoan | jméno = José | odkaz na autora = José Pijóan | titul = Dějiny umění 9 | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1991 | isbn = 80-207-0098-6 | kapitola = Expresionismus | strany = 245}}</ref> Mimo to se jeho obrazy, především potom ''[[Výkřik]]'', staly obecně známými.

 

 

=== V galeriích ===

 

== Významná díla ==

* 1889 – ''[[Inger na pláži]]''

* 1890 – ''Noc v St. Cloud''