Kutikula: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
formulace
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava překlepů: prodělávájí → prodělávají, vyvolávájí → vyvolávají; kosmetické úpravy
Řádek 21:
}}</ref>
 
* Epikutikula - svrchní tenká voskovitá vrstva, neobsahuje chitin.
* Exokutikula (primární kutikula) - je silnější, sklerotizovaná a vrstevnatá, obsahuje chitin. Její velikost je menší v tělech měkkého hmyzu, zejména v larvárních stádiích.
* Endokutikula (sekundární kutikula) -je nejsilnější vrstva, obsahuje chitin. Je vrstevnatá, je sestavena z mnoha vrstev vláknitého chitinu a bílkovin,.<ref name="Gullan and Cranston">{{cite book |last=Gullan |first=P. J. |coauthors=P. S. Cranston |title=The Insects: An Outline of Entomology |publisher=Blackwell Publishing |location=Oxford |date=2005 |edition=3 |pages=22–24 |isbn=1-4051-1113-5}}</ref> zabraňuje vnikání i unikání vody z organismu.
 
Řádek 38:
{{Viz též|Svlékání}}
 
Kutikula je pevná vnější kostra a neumožňuje růst těla, proto je periodicky svlékána a nahrazována novou, větší. Svlékání značí v biologii zbavení se starého tělesného pokryvu (kůže, kutikuly), většinou za účelem umožnění dalšího růstu živočicha. U skupin živočichů, které ho prodělávájíprodělávají, totiž jejich kůže neroste, takže v určitých intervalech se jí musí zbavit. Pod starou kůží již bývá připravena nová, větší. Svlékání probíhá u plazů a obojživelníků a dále u skupiny ecdysozoa, která zahrnuje například hmyz, korýše, pavoukovce nebo hlístice. Svlékání navíc umožňuje obnovu opotřebovaných kutikulárních derivátů, jako jsou různé chlupy, vzdušnice nebo jiné výrůstky. Svlečená kutikula se nazývá [[svlečka]] (exuvie).<ref>KOVAŘÍK, František, a kol. Hmyz - chov a morfologie. Jihlava: Nakladatelství MADAGASKAR, 2000, str. 18-21</ref>
Před svlékáním se stará kutikula odděluje a tvoří nová. To se připravuje nějakou dobu před vlastním aktem svlékání a znamená to přerušení vztahů staré kutikuly s tělem. Nakonec se uvolňuje styk svalů a kolem těla vzniká vlastně jakýsi prostor, exuviální komora, mezi novou a starou kutikulou. Tento prostor je naplněn exuviální tekutinou obsahující množství různých diastáz, které rozrušují starou kutikulu. Tuto tekutinu vylučují exuviální žlázy - zvláštní hypodermální buňky. Při svlékání je odvrhována exokutikula a epikutikula, a nevelké množství endokutikuly. Endokutikula má jiné chemické složení než dvě ostatní vrstvy. Mladá epikutikula po svlékání je propustná pro tekutiny.
Podnět ke svlékání je [[hormon]]álního původu. Hormony se tvoří jen určitou dobu. V hmyzím mozku se nacházejí neurosekreční buňky, které produkují protoracikotropní hormon (PTTH), jenž je uvolňován do [[hemolymfa|hemolymfy]]. PTTH stimuluje protorakální žlázy (jsou v prvním hrudním článku - prothoraxu) k produkci hormonů [[ekdysteroid]]ů. Ekdysteroidy jsou skupinou hormonů syntetizovaných z [[cholesterol]]u a vyvolávájívyvolávají svlékání. U dospělého hmyzu obvykle ke svlékání už nedochází (výjimkou jsou například [[želvušky]]) protože protorakální žlázy zanikají a svlékací hormony nejsou produkovány.<ref>VÁCHA, Martin; BIČÍK, Vítězslav; PETRÁSEK, Richard; ŠIMEK, Vladimír; FELLNEROVÁ, Ivana: Srovnávací fyziologie živočichů, Přírodovědecká fakulta MU Brno, Brno 2004, str. 116</ref> Pro svlékání živočichů ze skupiny [[Ecdysozoa]] se používá termín ekdyze (případně ekdyse nebo ecdysis).
 
<gallery>