Klasická řádová architektura: Porovnání verzí

Základem klasické řádové architektury je systém vertikálních nosných článků - [[Sloup (architektura)|sloupů]] či [[pilíř]]ů a horizontálních nesených článků v podobě [[překlad (stavebnictví)|překladu]] neboli [[kladí]]. Proto se také tento systém často nazývá „systémem sloupových řádů“, neboť sloup je jakousi základní jednotkou celého systému. Určuje výšku a mohutnost stavby. Počet sloupů je v tomto systému základní jednotkou. Aby byla stavba dle antických představ „krásná“, musí jich být na průčelí vždy sudý počet, ideálně šest, osm nebo deset.

 

[[Soubor:Schema Saeulenordnungen.jpg|náhled|vlevo|upright=1.3|Vývoj tří klasických řeckých sloupových řádů.]]

V [[Starověké Řecko|antickém Řecku]] obsahoval tento systém tři základní řády:

Už antice vznikla také tzv. '''[[řádová superpozice]]''' tj, pokud jsou jednotlivé řády použity na jedné budově (např. na vícepodlažní [[Arkáda (architektura)|arkádě]], řadí se v přesném pořadí na sebe: (odspodu) dórský, jónský a korintský řád.

 

Už v antice (Řím) také začalo být toto tvarosloví používáno ne jako nosné konstrukce, ale jako architektonická dekorace nosných stěn, což je přístup běžný pak v renesanci, baroku i později. Římská archirektura také do jisté míry pozměnila tvarosloví tří základních řeckých řádů.