Kostel svatého Prokopa (Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

Na svorníku klenby presbytáře je to opět někdejší znak městečka (zkřížené ostrve převýšené kaprem) ze 16. století, dále dva znaky představených ždárského kláštera (vrchnosti) po stranách vítězného oblouku, tedy opatů Václava (1541-1561) a Václava Vejmluvy (1705-1738), obsahující slezskou münsterberskou orlici s rodovým štítkem břeven pánů z Kunštátu (opravních pánů kláštera). V lodi kostela následuje fiktivně vytvořený (romantický) manželský alianční čtvrcený štít (v 1. a 4. poli vlaštovka, ve 2. a 3. poli s břevno) připomínající Přibyslava z Křižanova a jeho ženu Sibylu, jejichž rodový původ a skutečné erby neznáme. Erb s břevny patří pánům z Obřan (Jaroslavic a Zbraslavi) i jejich příbuzným pánům z Kunštátu, pozdějším vévodům Münsterberským. Tím jsou připomenuti zakladatelé a obnovitelé kláštera. Zbývající znaky reprezentují Moravu (šachovaná orlice), jako historickou zemi a její někdejší hlavní město Brno (dnes již neplatný polepšený znak s dvouhlavým císařským orel se štítkem s původním znakem Brna, dnes opět užívaným) a konečně město Žďár (současný znak). Celá tato výzdoba zřejmě souvisí až s (historizující) regotizací kostela v roce 1897 a mladší výmalbou, snad kromě obou znaků opatů (u vítězného oblouku), které mohou být staršího původu (respektive navazovat na starší předlohu). Domnělý čtvrcený "alianční erb" Přibyslava z Křižanova a Sibyly (s vlaštovkou a břevnem) velmi připomíná původní čtvrcený erb hrabat Gallasů (v 1. a 4. poli orlice, ve 2. a 3. poli s břevno), který je součástí znaku Clam-Gallasů, jimž zámek Žďár na přelomu 19. a 20. století patřil a mohl tak být inspirací pro vznik popsaného štítu v kostele.

 

 

=== Věž kostela ===