Dánská královská rodina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 13:
** [[Isabella Dánská|Princezna Isabella]] (dcera korunního prince)
** [[Vincent Dánský|princ Vicnent]] (syn korunního prince)
** [[Josefína Dánská|princezna Josefína]] (dcera korunního princaprince)<ref>{{cite news|url=http://www.kronprinsparret.dk/86d2774|title=Narodili se princ a princezna.}}
</ref><ref>[http://nyhederne.tv2.dk/live/kongeligetvillinger/ Kronprinsesse Mary har født]</ref>
* [[Joachim Dánský|princ Joachim]] a [[Princezna Marie Dánská|princezna Marie]] (syn a snacha královny)
Řádek 30:
 
=== Řecká královská rodina ===
S výjimkou MarinaMariny, manželky prince Michaela a princezen Alexandry a Olgy, všichni členové řecké královské rodiny jsou zároveň členy dánské královské rodiny a mají tudíž nárok na titul princ (princezna) řecký a dánský.
* [[Jeho Výsost|JV]] král [[Konstantin II. Řecký]], princ dánský
** [[Princezna Alexie Řecká a Dánská]] (dcera krále Konstantina a královny Anny Marie)
Řádek 49:
== Následnictví ==
[[Soubor:Prince Frederik of Danmark.jpg|right|thumb|Korunní princ Frederik Dánský]]
[[Dánsko]] má od roku 2009 stejné právo [[Primogenitura|primogenitury]] pro mužské i ženské následníky trůnu. [[Dánský akt následnictví]]<ref>{{cite web|url= http://www.oefre.unibe.ch/law/icl/da01000_.html |title=ICL — Denmark — Následnictví trůnu |accessdate=2008-06-24 |archiveurl = http://web.archive.org/web/20080530180527/http://www.oefre.unibe.ch/law/icl/da01000_.html <!-- Bot retrieved archive --> |archivedate = 2008-05-30}}</ref> přijatý 27. března 1953 umožňuje nástup na trůn pouze těm potomkům [[Kristián X. Dánský|krále Kristiána X.]] a jeho ženy [[Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská|Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské]], kteří splnili schválené podmínky uzavřené před sňatkem.
 
Panovník pozbývá svého nároku na trůn, pokud se ožení/vdá bez svolení panovníka potvrzeným Státní radou. Potomci narození nesezdaným nebo bývalým panovníkům, kteří se oženili bez královského souhlasu, jsou stejně jako jejich potomci vyloučeni z následnictví. Dále, po schválení sňatku může panovník uložit podmínky, které musejí být splněny, má-li jeho potomek získat následnické právo. Část II, odstavec 9 dánské [http://www.oefre.unibe.ch/law/icl/da00000_.html ústavy z 5. června 1953] stanovuje, že parlament zvolí krále a určí novou linii následnictví, v případě situace, kdy by nebylo volitelných potomků krále Kristiána X. a královny Alexandriny.