Seilern und Aspang: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
karel františek + zdroj |
|||
Řádek 6:
Jan Bedřich Seilern neměl potomky a adoptoval svého synovce '''Jana Bedřicha Kicheliera (1675–1751)''', který pak převzal jméno Seilern i s hraběcím titulem, díky držbě statků v Korutansku užíval i jméno Aspang. Jan Bedřich II. Seilern působil v diplomacii, později byl dvorským vicekancléřem a jako první z rodu získal statky na Moravě – v roce 1724 koupil za 202 000 zlatých panství s hradem [[Lukov (hrad)|Lukov]]. V roce 1735 získal čestné dědičné hodnosti nejvyššího poštmistra v Mantově a nejvyššího kuchmistra v Korutansku. V další generaci vynikl v diplomatických službách jeho syn [[Kristian August Seilern|Kristián August]] (1717–1801), dlouholetý vyslanec u říšského sněmu a v Londýně. Ten také dalšími nákupy rozmnožil rodový majetek na Moravě ([[Starý Jičín]] 1772, [[Přílepy (okres Kroměříž)|Přílepy]] 1779), položil ale i základy vlastnictví v Rakousku (panství Litschau, 1763). Na moravských statcích se Kristián August zdržoval jen výjimečně, ale když odešel ze státních služeb do penze, nechal koncem 18. století postavit jako letní sídlo zámek v Kralicích na Hané na lukovském panství.
V první polovině 19. století se Seilernové potýkali s vyrovnávaním dluhů na panství Starý Jičín, později docházelo i ke štěpení majetku mezi početné potomstvo (například velkostatek [[Kurovice]] byl na přelomu 19. a 20. století rozdělen na šest dílů). Tehdy se Seilernové také aktivně zapojili do veřejného života na Moravě a tři členové rodu zasedali jako poslanci v Moravském zemském sněmu. Z nich [[Karel Maxmilian Seilern-Aspang|Karel Maxmilián]] (1825–1905) obohatil díky sňatku rodový majetek o zámek [[Milotice]].
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Denní zprávy
| periodikum = Národní listy
| odkaz na periodikum = Národní listy
| rok = 1916
| měsíc = duben
| ročník = 56
| číslo = 103
| strany = 2
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7620820
| issn =
}}</ref>
Nejvýznamnější stavební památku na rod Seilernů představuje zámek [[Lešná (zámek, okres Zlín)|Lešná]], jehož nákladnou přestavbu v letech 1887–1894 inicioval hrabě '''František Seilern (1859–1919)'''. Teprve tehdy se moravské sídlo Seilernů stalo místem setkávání smetánky z celé monarchie. Jeho syn '''Josef Seilern (1883–1939)''' proslul jako cestovatel, věnoval se ornitologii a jeho sbírky jsou dnes uloženy v [[Moravské zemské muzeum|Moravském zemském muzeu]] v [[Brno|Brně]]. Jeho sňatek s hraběnkou Terezií Lažanskou z Bukové (1890–1979) přinesl Seilernům velkostatek [[Manětín]] v západních Čechách, který od roku 1943 držel jejich syn '''František Josef Seilern (1914–2004)'''. Jemu byly majetky v roce 1945 zkonfiskovány na základě Benešových dekretů, totéž se týkalo i jeho bratrance '''Ladislava (1886–1976)''', který vlastnil zámky v Miloticích a [[Přílepy (okres Kroměříž)|Přílepech]].
Po ztrátě majetků v Československu přesídlili Seilernové na zámek Litschau, který je dodnes jejich soukromým majetkem a pro veřejnost není přístupný. Současným reprezentantem hlavní rodové větve je '''Jan Seilern-Aspang (*1945)'''. Historii rodu na území České republiky dnes kromě zmíněného zámku v Lešné připomíná také hrobka na hřbitově v nedaleké [[Štípa|Štípě]].
|