Sedm svobodných umění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
změnila jsem koncovku slova z původního slova hodné na hodno značka: editace z Vizuálního editoru |
Úpravy. |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Septem-artes-liberales Herrad-von-Landsberg Hortus-deliciarum 1180.jpg|thumb|upright=1.2|Sedm svobodných umění – obrázek z [[Hortus deliciarum]] od [[Herrad von Landsberg|Herrady von Landsberg]] (12. století)]]
'''Sedmero svobodných umění''' ([[latina|lat.]] ''septem artes liberales'') tvořilo základ
Tato umění byla svobodná (''liberales''), protože věnovat se jim bylo hodno svobodného člověka (lat. ''homo liber''), na rozdíl od manuálních či [[Řemeslo|řemeslných]] zručností. Od slova ''artes'' pochází pojmenování nejnižší z [[fakulta|fakult]] na středověkých [[Univerzita|univerzitách]]. [[Artistická fakulta]] byla předchůdkyní dnešní fakulty filozofické a její [[Bakalář|bakalariát]] byl podmínkou pro vstup na ostatní fakulty, v [[Rakousko|Rakousku]] až do roku [[1848]].<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Artes liberales.</ref>
== Sedm svobodných umění v systému středověkého školství ==
Na církevních školách a artistických fakultách se vyučovalo především sedm svobodných umění, známých již v antickém [[starověk]]u. Byly to [[gramatika]], [[rétorika]], [[dialektika]], [[aritmetika]], [[geometrie]], [[astronomie]] a [[hudba]]. Protože základem vyučování byla četba textu a jeho výklad, museli se žáci naučit nejprve naučit gramatiku, to znamená přečíst latinský text a porozumět mu. Po roce 800 přestala být [[latina]] živým jazykem a nahradily ji nově vzniklé národní jazyky. Ve školách se však nadále vyučovalo latinsky. Také duchovní a vzdělanci se mezi sebou dorozumívali latinským jazykem a psali v něm svá učená pojednání. Znalost gramatiky jim umožnila číst antické autory a napodobovat je.
S gramatikou byla úzce spjata rétorika. Jejím úkolem bylo vést žáky k tomu, aby dovedli podle určitých pravidel sestavit dopis a úřední listinu. Dialektika (logika) učila přesnému a důslednému myšlení, jaké vyžadovala [[scholastika]]. Tyto tři disciplíny, tzv. trivium, museli žáci zvládnout nejdříve. Poté mohli pokračovat studiem náročnějšího kvadrivia. Hlavní zásadou dodržovanou při vyučování byl postup od jednoduché látky ke složitějšímu učivu. Tato zásada platí dodnes.
== Trivium ==
Takzvané ''[[trivium]]'' (trojcestí) představovalo tři základní umění spojená s [[řeč]]í či [[Slovo|slovem]]:
# [[gramatika]]
# [[rétorika]]
# [[dialektika]]
Absolvent studia těchto umění byl ''Baccalaureus'' - ověnčený vavřínem (lat. ''laurus'').
Název ''trivium'' se v [[18. století]] začal používat pro elementární výuku čtení, psaní a počítání. Dodnes se základním nebo jednoduchým znalostem říká ''trivia'' nebo ''triviální''.
== Kvadrivium ==
Druhým stupněm bylo ''[[quadrivium]]'' (čtyřcestí), čtyři umění spojená s [[číslo|čísly]]:
# [[aritmetika]]
#* počítaní, teorie čísel
#* „vyšší“ význam čísel ([[numerologie]], [[kabala|kabbala]])
# [[geometrie]]
#* geometrie v dnešním smyslu ([[geometrie]] [[Kružnice|kruh]], [[trigonometrie]])
#* geometrické (doslovně [[zeměměřič]]ské) principy a pravidla, [[geografie]] a [[kartografie]]
# [[astronomie]]
#* pohyb planet (pohyb [[Slunce]] a [[Měsíc]]e)
#* [[astrologie]]
# [[hudba]]
#* nauka o harmonickém, číselném uspořádání světa, poslouchatelná [[hudba]] a její [[harmonie]] je jen výřezem z celkového ideálního (božského) uspořádání světa
Absolvent studia těchto umění byl ''[[Magister]] artium (liberalium)'', tedy [[učitel]] či mistr (svobodných) umění.
== Odkazy ==
Řádek 48:
=== Související články ===
* [[Bakalář]]
* [[Magistr]]
* [[Univerzita]]
* [[Trivium]]
* [[Kvadrivium]]
{{Portály|Středověk}}
Řádek 54 ⟶ 57:
[[Kategorie:Sedm svobodných umění| ]]
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Středověk]]
[[Kategorie:Vysoké školy]]
| |||